Co vám zaměstnavatel musí zajistit? Vaše práva od pohovoru až po odchod

Povinnosti začínají už při pracovním pohovoru

Zaměstnavatel si při výběrovém řízení nemůže zjišťovat libovolné informace o vašem soukromí. Smí požadovat především údaje, které souvisejí s uzavřením pracovního poměru a s prací, kterou máte vykonávat.

Typicky se může ptát na vaše vzdělání, kvalifikaci, praxi nebo potřebné znalosti.
 

👉 U některých soukromých údajů jsou pravidla přísnější. Informace například o těhotenství, rodinných nebo majetkových poměrech či trestní bezúhonnosti může zaměstnavatel požadovat jen tehdy, existuje-li pro to věcný důvod daný povahou práce nebo pokud to vyžaduje právní předpis.

👉 Při náboru zároveň platí zákaz diskriminace.
 

Ještě před podpisem pracovní smlouvy vás zaměstnavatel musí seznámit s právy a povinnostmi, které z práce vyplývají, a s pracovními a mzdovými nebo platovými podmínkami.
 

1. Při nástupu máte vědět, na čem jste

Pracovní smlouva musí být písemná a musí obsahovat alespoň druh práce, místo výkonu práce a den nástupu.

Pokud v ní nejsou další zákonem stanovené informace, musí vám je zaměstnavatel dodat písemně nejpozději do 7 kalendářních dnů od vzniku pracovního poměru.
 

• Patří mezi ně například informace o dovolené, zkušební době, výpovědní době, pracovní době, odpočinku, způsobu odměňování nebo orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné.
   

👉 Při nástupu vás zaměstnavatel musí také seznámit s relevantními vnitřními předpisy, pracovním řádem a pravidly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

👉 Pokud je pro danou práci vyžadována vstupní pracovnělékařská prohlídka, musí zaměstnavatel zajistit, aby proběhla v souladu s příslušnými pravidly.

2. Musí vám přidělovat sjednanou práci a zaplatit za ni

Jedna ze základních povinností zaměstnavatele je: přidělovat vám práci podle pracovní smlouvy a za vykonanou práci platit mzdu nebo plat.

Nemůže vám tedy dlouhodobě přidělovat úplně jiný druh práce jen proto, že se mu to hodí, pokud pro takový postup nemá oporu v zákoně nebo se s vámi nedohodne.

👉 Při měsíčním vyúčtování vám musí vydat také výplatní pásku s jednotlivými složkami mzdy nebo platu a provedenými srážkami.

👉 Pokud o to požádáte, musí vám umožnit zkontrolovat i podklady, podle kterých mzdu nebo plat vypočítal.

3. Pracovní dobu nemůže zaměstnavatel řešit libovolně

Pracovní dobu standardně rozvrhuje zaměstnavatel. Musí ale respektovat zákonné limity směn, přestávek, odpočinku i práce přesčas.

„U formulací typu ‚musíš zvládat práci pod tlakem‘ nebo ‚hledáme člověka, který neřeší pracovní dobu‘. Samy o sobě ještě neznamenají, že je něco špatně, ale mohou naznačovat dlouhodobé přetěžování lidí nebo kulturu, ve které se očekává neustálá dostupnost,“ upozorňuje Martina Suchá, HR manažerka ze společnosti Coweo Technologies.
 

👉 Písemný rozvrh pracovní doby musí zaměstnanec v pracovním poměru standardně znát alespoň 2 týdny předem, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne jinak.

👉 U DPP a DPČ je základní lhůta 3 dny před začátkem směny nebo období, opět pokud nebyla sjednána jiná doba.

4. Bezpečnost práce není jen školení a podpis papíru

Zaměstnavatel musí vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, vyhledávat pracovní rizika a přijímat opatření, která je odstraní nebo alespoň omezí.

👉 Nesmí vás například nechat vykonávat práci, pro kterou nejste zdravotně způsobilí. Pokud riziko nelze dostatečně odstranit jiným způsobem, musí zaměstnavatel bezplatně poskytnout potřebné osobní ochranné pracovní prostředky. Náklady na BOZP nesmí přenést na zaměstnance.

👉 Pokud máte důvodně za to, že určitá práce bezprostředně a závažně ohrožuje váš život nebo zdraví, můžete její výkon odmítnout. Takové odmítnutí se nepovažuje za porušení pracovních povinností.

Význam bezpečného prostředí potvrzují i data. European Working Conditions Survey 2024, který zahrnul přes 36 600 pracovníků z 35 evropských zemí, ukázal, že mezi nejdůležitější vlastnosti práce lidé řadí bezpečné prostředí pro fyzické i duševní zdraví a prostředí založené na důvěře. Přesto 14 % pracovníků uvedlo, že nejsou dobře informováni o rizicích pro zdraví a bezpečnost při práci a 29 % neznalo opatření proti pracovnímu stresu.

5. Zaměstnavatel musí dodržovat rovné zacházení

Rovné zacházení se vztahuje například na:
 

• pracovní podmínky

• odměňování

• peněžité i nepeněžité benefity

• odbornou přípravu

• možnost pracovního postupu
   

Zákon zároveň zakazuje diskriminaci například kvůli věku, pohlaví, zdravotnímu stavu, národnosti, rodinnému stavu nebo těhotenství.

Neznamená to, že se všemi zaměstnanci musí zaměstnavatel vždy zacházet naprosto totožně. Rozdílné zacházení ale musí mít legitimní a obhajitelný důvod.

Rodiče mají v některých situacích zvláštní ochranu

Speciální pravidla platí například pro těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečující o děti nebo osoby vracející se z mateřské či rodičovské dovolené.

👉 Po návratu z mateřské dovolené musí zaměstnavatel zaměstnance zařadit na původní práci a pracoviště.

👉 Stejné pravidlo platí od roku 2025 také při návratu z rodičovské dovolené před dosažením 2 let věku dítěte.
 

Pokud se zaměstnanec vrací z rodičovské později, musí jej zaměstnavatel zařadit v souladu s pracovní smlouvou, nemusí však jít o úplně stejné pracovní místo jako před odchodem.

Výjimkou je situace, kdy původní práce odpadla nebo bylo pracoviště zrušeno.
 

DPP a DPČ mají vlastní pravidla

Častou chybou je představa, že zaměstnavatel má u pracovní smlouvy, DPP a DPČ úplně stejné povinnosti.

Některá základní práva jsou dnes velmi podobná. Také lidé pracující na dohodu mají například pravidla pro rozvržení pracovní doby, nárok na dovolenou při splnění zákonných podmínek, příplatky za vybrané režimy práce a ochranu v oblasti BOZP.

Režim ale není totožný s pracovním poměrem.

Liší se například pravidla skončení, odstupného nebo některých překážek v práci.

👉 Proto je vždy potřeba rozlišovat, zda pracujete v pracovním poměru, na DPP nebo na DPČ.

Co musí zaměstnavatel udělat při skončení pracovního poměru

Povinnosti nekončí doručením výpovědi. Až do skončení pracovního poměru vám zaměstnavatel zpravidla dál přiděluje práci podle pracovní smlouvy.

Pokud pro vás práci nemá a jde o překážku na jeho straně, může vám podle konkrétní situace vzniknout nárok na náhradu mzdy nebo platu.

Při splnění zákonných podmínek musí zaměstnavatel vyplatit také odstupné.

Při skončení pracovního poměru vám musí vydat potvrzení o zaměstnání neboli zápočtový list. U DPP a DPČ platí pro jeho vydávání zvláštní pravidla.

Další dokumenty se vydávají na žádost:
 

• pracovní posudek musí zaměstnavatel vydat do 15 dnů od žádosti; nemusí jej ale vydat dříve než dva měsíce před skončením zaměstnání

• potvrzení o zdanitelných příjmech musí na žádost vystavit nejpozději do 10 dnů
   

Pokud pracovní poměr ukončuje zaměstnavatel, je důležité také to, jakým způsobem a z jakého zákonného důvodu. 
 

Když zaměstnavatel povinnosti nedodržuje

Ne každá nepříjemnost na pracovišti je automaticky porušením zákona. Pokud ale zaměstnavatel nevyplácí mzdu, porušuje pravidla pracovní doby, nezajišťuje BOZP, diskriminuje zaměstnance nebo porušuje jiné pracovněprávní předpisy, můžete situaci řešit například se zaměstnavatelem, odbory nebo oblastním inspektorátem práce.

U sporů o konkrétní nárok může být nutné obrátit se na soud.

Zákon přitom stanoví minimální standard. To, zda je firma dobrým místem pro práci, poznáte i podle věcí, které do paragrafů napsat nelze: jak komunikuje nadřízený, jak se řeší chyba, zda se dodržují domluvená pravidla a jestli skutečná práce odpovídá tomu, co vám firma slíbila při náboru.