Co personalista musí znát o odborové organizaci

Odborová organizace

Pro většinu společností je založení odborové organizace strašákem. Společnosti mají strach, že odbory budou blokovat rozhodnutí společnosti, která se týkají většího počtu zaměstnanců, například rozhodnutí týkající se ohodnocení a dalších pracovně-právních záležitostí.  

Vznik odborové organizace je iniciován zaměstnancem, nebo skupinou zaměstnanců. Podmínkou pro vznik odborů je, že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. 

Hned, jak se dozvíte o založení odborové organizace, nastavte si vzájemnou spolupráci. Jednou z možností jsou pravidelné schůzky se zástupci vedení společnosti a zástupci odborové organizace. Jako zaměstnavatel můžete ze vzájemné spolupráce i benefitovat, zástupci odborů vám mohou souhrnně tlumočit přání vašich zaměstnanců. 

Členství v odborové organizaci je dobrovolné, stejně jako samotné zakládání odborů. Zákoník práce nijak neupravuje nutnost mít v určité situaci ve společnosti odbory a existuje velké množství firem, v nichž žádné odborové organizace nepůsobí. 

Odborové organizace zastupují zaměstnance bez ohledu na to, zda jsou či nejsou členy příslušného odboru. Zároveň jsou právnickými osobami a můžou tak jednat v pracovněprávních vztazích včetně kolektivního vyjednávání. Zaměstnavatel je povinen spolupracovat a jednat v pracovněprávních vztazích s odborovými organizacemi, které u něj působí.

Členství v odborech je vůči zaměstnavateli anonymní. Členové odvádějí měsíční členské příspěvky odborové organizaci ve výši 1 % ze svého čistého platu.

Problematiku odborové organizace zákoník práce řeší v paragrafu 286 a následujících.  Odborové organizace nový občanský zákoník zmiňuje jen v několika ustanoveních.

Základní odborové organizace v ČR jsou: 

• Lékařský odborový klub;  
• Český odborový svaz energetiků;
• Odborová asociace divadelníků;
• Odborové sdružení železničářů;
• Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy;
• Odborový svaz zaměstnanců jaderné energetiky;
• Odborový svaz zaměstnanců pojišťoven; 
• A mnoho dalších. 

Českomoravská konfederace odborových svazů je největší odborovou centrálou v České republice. ČMKOS je dobrovolným, otevřeným a nezávislým demokratickým sdružením 31 odborových svazů.

Povinnosti zaměstnavatele vůči odborové organizaci

Klíčovým zákonem je zákon o kolektivním vyjednávání, se kterým by se každý personalista, v jehož společnosti odborová organizace působí, měl seznámit. 

Základní informace o odborech jsme shrnuli v našem článku. Dozvíte se detaily o založení odborové organizace, zjistíte, o čem musí zaměstnavatel odborovou organizaci informovat, o čem musí jednat a jak probíhá kolektivní vyjednávání. 

Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat v případě, že je k tomu oprávněná podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace. 

Kolektivní smlouva

Kolektivní smlouva, jako výsledek vzájemného vyjednávání, je dvoustranným právním jednáním mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. 

V kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovně-právních vztazích a také práva nebo povinnosti smluvních stran kolektivní smlouvy. 

Kolektivní smlouva musí být uzavřena v písemné podobě a podepsána smluvními stranami na téže listině, jinak se k ní nepřihlíží. Může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Kolektivní smlouvu není možné nahradit jinou smlouvou.

Smluvní strany kolektivní smlouvy jsou povinny s obsahem kolektivní smlouvy seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby byla kolektivní smlouva přístupná všem jeho zaměstnancům.

Publikováno 23. dubna 2024