Kdy máte nárok na odstupné a v jaké výši?

Co je odstupné

Odstupné je jednorázová finanční částka, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci při skončení pracovního poměru v případech stanovených zákoníkem práce.

👉 Nejčastěji jde o situace, kdy zaměstnanec přichází o práci bez svého zavinění — například kvůli rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele nebo nadbytečnosti.

Zákoník práce stanoví minimální výši odstupného, zaměstnavatel ale může vyplatit i částku vyšší.

Kdy vzniká nárok na odstupné

Nárok na odstupné vzniká tehdy, pokud pracovní poměr končí:
 

• výpovědí ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů
   
• nebo dohodou uzavřenou z týchž organizačních důvodů
   

Typicky jde o důvody podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce:

Tyto důvody zákoník práce výslovně spojuje s nárokem na odstupné.
 

👉 Pokud dá výpověď sám zaměstnanec z běžného osobního důvodu, nárok na odstupné mu obvykle nevzniká.
 

👉 Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu, zaměstnavatel naopak může dát výpověď jen z důvodů uvedených v zákoníku práce. 

Odstupné při ukončení pracovního poměru dohodou

Častou chybou je představa, že při ukončení pracovního poměru dohodou nárok na odstupné automaticky zaniká. Není to tak.

Rozhodující není samotná forma ukončení pracovního poměru, ale důvod, proč pracovní poměr končí.

👉 Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na skončení pracovního poměru z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c), nárok na odstupné vzniká stejně jako při výpovědi ze strany zaměstnavatele. 

Pokud důvod v dohodě uveden není, může být pozdější prokazování nároku na odstupné výrazně složitější.

Ideální je uvést nejen konkrétní paragraf, ale i stručné vysvětlení důvodu, například zrušení pracovního místa z organizačních důvodů.

Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná a každá strana musí dostat jedno vyhotovení.

Výše odstupného v roce 2026

Minimální výše odstupného závisí na délce pracovního poměru u zaměstnavatele.
 

Do délky pracovního poměru se může započítat i předchozí pracovní poměr u stejného zaměstnavatele, pokud mezi skončením předchozího a vznikem dalšího pracovního poměru neuplynulo více než 6 měsíců. 

👉 Zákon stanoví pouze minimální odstupné. Zaměstnavatel tedy může vyplatit i vyšší částku — například na základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo individuální dohody se zaměstnancem.

Zdravotní důvody: odstupné, nebo jednorázová náhrada?

U zdravotních důvodů je potřeba rozlišovat dvě různé situace. Právě tady došlo po flexinovele k důležité změně.

👉 Pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost z obecných zdravotních důvodů (například běžné onemocnění) podle § 52 písm. e) zákoníku práce, zákoník práce automatický nárok na odstupné nestanoví, pokud zvláštní předpis nebo dohoda nestanoví jinak. 

1. Dosažení nejvyšší přípustné expozice

Pokud pracovní poměr končí výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z důvodu podle § 52 písm. e), z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice, zaměstnanci náleží odstupné nejméně ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku. 

👉 Zjednodušeně řečeno to znamená, že zaměstnanec byl už určitému zdravotnímu riziku v práci (například prachu, chemikáliím, hluku, záření, vibracím nebo práci v dolech) byl vystaven v rozsahu, který je z hlediska ochrany zdraví nejvyšší přípustný. Dál už na tom pracovišti pracovat nemá.

2. Pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání

Pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost z obecných zdravotních důvodů, tedy bez souvislosti s pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání, zákoník práce automatický nárok na odstupné nestanoví.

Nárok může vzniknout jen tehdy, pokud jej stanoví například kolektivní smlouva, vnitřní předpis nebo dohoda.

Z čeho se odstupné počítá

Odstupné se počítá z průměrného měsíčního výdělku.

Ten se standardně zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu v rozhodném období, kterým je obvykle předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni měsíce následujícího po rozhodném období. 

👉 Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se takzvaný pravděpodobný výdělek. Ten se stanoví podle mzdy nebo platu, kterého zaměstnanec dosáhl, případně kterého by pravděpodobně dosáhl. Přihlíží se například k obvyklé výši mzdy nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci. 

To se může týkat například zaměstnanců, kteří byli delší dobu nemocní, na mateřské nebo rodičovské dovolené.

Příklad výpočtu odstupného

Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele 4 roky a jeho průměrný měsíční výdělek činí 38 000 Kč.

Protože pracovní poměr trval déle než 2 roky, náleží mu minimálně trojnásobek průměrného měsíčního výdělku:

38 000 Kč × 3 = 114 000 Kč

Minimální odstupné tedy činí 114 000 Kč.

Odstupné a odvody

Zákonné odstupné podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti.

Nezahrnuje se ale do vyměřovacího základu pro sociální ani zdravotní pojištění.

👉 To zpravidla platí i tehdy, pokud zaměstnavatel vyplatí vyšší odstupné, pokud jde skutečně o odstupné poskytované v souvislosti se skončením pracovního poměru podle zákoníku práce.   

Stejný režim z pohledu pojistného se uplatní i u jednorázové náhrady podle § 271ca zákoníku práce; ta podléhá dani z příjmů, ale nevstupuje do vyměřovacího základu pro sociální ani zdravotní pojištění.

Jiná situace může nastat u různých mimořádných plateb nebo bonusů, které nejsou odstupným podle zákoníku práce. U nich je potřeba posoudit, zda nejde o běžný zdanitelný příjem podléhající také pojistnému.

Kdy se odstupné vyplácí

Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel písemně nedohodnou jinak, odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu.

Strany se ale mohou písemně dohodnout i na tom, že odstupné bude vyplaceno v den skončení pracovního poměru, případně později. 

Kdy musí zaměstnanec odstupné vrátit

Pokud se zaměstnanec vrátí ke stejnému zaměstnavateli dříve, než uplyne doba pokrytá vyplaceným odstupným, musí tyto peníze nebo jejich část vrátit.

Tato povinnost platí jak pro klasický pracovní poměr, tak pro dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Kdy není nárok na odstupné

Na odstupné zaměstnanec obvykle nemá nárok, pokud:
 

• dá výpověď sám z osobních důvodů
   
• pracovní poměr končí uplynutím sjednané doby u pracovního poměru na dobu určitou
   
• pracovní poměr končí ve zkušební době
   
• pracovní poměr končí okamžitým zrušením kvůli zvlášť hrubému porušení povinností
   
• pracovní poměr končí dohodou, ale bez důvodu, se kterým zákoník práce spojuje nárok na odstupné

Odstupné a nemocenská

Pokud zaměstnanec onemocní ve výpovědní době nebo krátce po skončení pracovního poměru, samotný nárok na odstupné to neruší.

Odstupné se váže na důvod skončení pracovního poměru, nikoli na to, zda je zaměstnanec v době skončení pracovního poměru nemocný.

👉 U výpočtu odstupného ale může nemoc ovlivnit to, zda se použije skutečný průměrný výdělek, nebo pravděpodobný výdělek. Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

Pokud zaměstnanec onemocní během výpovědní doby na základě výpovědi dané zaměstnavatelem, může se výpovědní doba v některých případech prodloužit o ochrannou dobu. 

Odstupné při odmítnutí jiné pozice

V některých případech může zaměstnavatel zaměstnanci nabídnout jiné pracovní místo.

Samotná nabídka jiné pozice ale automaticky neznamená, že zaměstnanec ztratí nárok na odstupné.
 

👉 Rozhodující je především skutečný důvod skončení pracovního poměru a obsah pracovní smlouvy.
 

👉 Pokud pracovní poměr končí z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, nárok na odstupné zpravidla vzniká i tehdy, když zaměstnanec jinou nabízenou pozici nepřijme.

📌 Pokud si zaměstnanec není jistý, zda má na odstupné nárok, měl by si vyžádat písemné odůvodnění a případně se obrátit na odborníka.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

Od ledna 2024 Úřad práce ČR neodsouvá výplatu podpory v nezaměstnanosti kvůli tomu, že zaměstnanec dostal odstupné, odbytné nebo odchodné. Pokud člověk splní podmínky pro přiznání podpory, může ji pobírat od prvního dne, kdy mu na ni vznikl nárok. 

Pro přiznání podpory v nezaměstnanosti je stále potřeba splnit zákonné podmínky, zejména získat potřebnou dobu důchodového pojištění.
 

👉 Úřad práce uvádí jako základní podmínku alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. 

Může zaměstnavatel odstupné snížit nebo zvýšit?

Zákonné minimum zaměstnavatel snížit nemůže. Pokud zaměstnanci vznikl nárok na odstupné podle zákoníku práce, musí mu zaměstnavatel vyplatit alespoň minimální částku stanovenou zákonem.

Naopak vyšší odstupné možné je. Zaměstnavatel ho může poskytnout například podle kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo individuální dohody se zaměstnancem. 

Co dělat, když zaměstnavatel odstupné nevyplatí

Pokud zaměstnanci vznikl nárok na odstupné, ale zaměstnavatel ho nevyplatil, je vhodné postupovat písemně.

Zaměstnanec by měl zaměstnavatele vyzvat k úhradě dlužného odstupného a uvést, z jakého důvodu na něj má nárok.

Ve výzvě je dobré uvést:
 

• kdy pracovní poměr skončil
   
• z jakého důvodu skončil
   
• jaká výše odstupného podle zaměstnance náleží
   
• do kdy má být částka uhrazena
   
• číslo účtu pro platbu
   

Pokud zaměstnavatel nereaguje nebo nárok odmítá, může zaměstnanec svůj nárok vymáhat soudní cestou. U sporných případů je vhodné obrátit se na advokáta nebo bezplatnou právní poradnu.

Odstupné stručně a prakticky

Odstupné v roce 2026 nejčastěji náleží zaměstnanci, jehož pracovní poměr končí z organizačních důvodů – například kvůli rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele nebo nadbytečnosti.

👉 Je důležité připomenout, že nestačí pouze formálně označit zaměstnance za nadbytečného. Zaměstnavatel musí být schopný prokázat skutečnou organizační změnu a souvislost mezi touto změnou a skončením pracovního poměru.
 

Nárok vzniká jak při výpovědi ze strany zaměstnavatele, tak při dohodě, pokud je z ní jasné, že pracovní poměr končí z těchto důvodů. 

Minimální výše odstupného činí 1 až 3násobek průměrného měsíčního výdělku podle délky pracovního poměru.

• U dosažení nejvyšší přípustné expozice jde o 12násobek průměrného výdělku.
• U pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání se po flexinovele používá jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru podle § 271ca, nikoli klasické odstupné. 

Vyplacené odstupné už od ledna 2024 neodkládá výplatu podpory v nezaměstnanosti. Pokud uchazeč splní podmínky, Úřad práce mu může podporu vyplácet od prvního dne, kdy na ni vznikl nárok.

Článek vychází z právní úpravy účinné v roce 2026. V individuálních případech doporučujeme konzultaci s odborníkem, protože nárok na odstupné vždy závisí na konkrétním důvodu a způsobu skončení pracovního poměru.