Změna pracovní doby zaměstnavatelem: Kdy potřebujete souhlas zaměstnance?

Změna počtu hodin, nebo jen směn? To je první otázka

Než připravíte dodatek k pracovní smlouvě nebo nový rozpis směn, určete, co chcete změnit.

V praxi nastávají nejčastěji dvě situace:
 

• mění se rozsah pracovní doby – například zaměstnanec má pracovat místo 30 hodin týdně 40 hodin,
• rozsah zůstává stejný, ale mění se rozvržení – například zaměstnanec dál pracuje 40 hodin týdně, ale nově bude nastupovat na jiné směny.
   

Právě tento rozdíl rozhoduje o tom, zda zaměstnavatel potřebuje souhlas zaměstnance.
 

Kdy zaměstnavatel potřebuje souhlas zaměstnance

Pokud je konkrétní rozsah pracovní doby sjednanou podmínkou pracovního poměru, nemůže ho zaměstnavatel jednostranně změnit.
 

Sjednaný obsah pracovního poměru lze zásadně měnit pouze dohodou zaměstnavatele a zaměstnance.
 

Co když zaměstnanec změnu odmítne?

Pokud změna vyžaduje dohodu a zaměstnanec s ní nesouhlasí, zaměstnavatel ji nemůže nahradit jednostranným oznámením.

Dosavadní sjednané podmínky dál platí.
 

Jiná situace nastane, pokud se počet pracovních hodin nemění a firma pouze upravuje rozvrh směn.
 

Kdy může zaměstnavatel změnit směny bez souhlasu zaměstnance

Rozvržení pracovní doby standardně určuje zaměstnavatel.

Rozhoduje tedy například o tom, na které dny připadnou směny nebo kdy budou začínat a končit.

👉 Pokud konkrétní rozvržení není se zaměstnancem smluvně sjednáno, může ho zaměstnavatel za dodržení zákonných podmínek změnit i bez jeho souhlasu.
 

Jestliže ale pracovní smlouva výslovně stanoví například práci pouze od pondělí do čtvrtka nebo přesný čas výkonu práce jako dohodnutou podmínku, zaměstnavatel nemůže takové ujednání jednoduše obejít novým rozpisem směn.

MPSV potvrzuje, že zaměstnavatel pracovní dobu standardně rozvrhuje a určuje začátek a konec směn.

Pokud se však na konkrétním rozvržení se zaměstnancem dohodl, nemůže ho následně jednostranně rozvrhnout jinak.

Jak dlouho dopředu musí zaměstnavatel oznámit nový rozvrh

Zaměstnavatel musí mít písemný rozvrh týdenní pracovní doby a zaměstnance s ním nebo s jeho změnou seznámit zpravidla nejpozději 2 týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena.

Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout na jiné době seznámení.

👉 U konta pracovní doby platí standardně lhůta 1 týden.

👉 U pracovníků na DPP a DPČ je základní lhůta kratší – s písemným rozvrhem nebo jeho změnou musí být seznámeni zpravidla nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.

Tyto lhůty se týkají rozvržení pracovní doby. Neznamenají, že zaměstnavatel může například 2 týdny předem oznámit zaměstnanci jednostrannou změnu jeho smluvně sjednaného úvazku.
 

Změna z běžného rozvrhu na směnný provoz: pozor na obsah smlouvy

Složitější situace nastává například tehdy, když firma přechází z běžného provozu od pondělí do pátku na směnný systém.

Samotné rozvrhování pracovní doby patří do působnosti zaměstnavatele. Nejdříve je ale potřeba zkontrolovat pracovní smlouvu a další dohody se zaměstnancem.
 

• Pokud zaměstnanec nemá konkrétní rozvržení pracovní doby smluvně garantováno, má zaměstnavatel při změně rozvrhu podstatně širší možnosti.
• Jestliže ale zaměstnavatel konkrétní pracovní režim se zaměstnancem sjednal, je potřeba respektovat obsah této dohody.
• U směnných provozů navíc vstupují do hry další pravidla – například vyrovnávací období, délka směn, odpočinek, svátky nebo přesčasy.
   

Co když je údaj o pracovní době přímo v pracovní smlouvě

To, že určitý údaj najdete v dokumentu nazvaném „pracovní smlouva“, ještě samo o sobě nemusí vždy říkat, zda byl skutečně sjednán jako neměnná smluvní podmínka.

Zaměstnavatel má podle zákoníku práce informační povinnost. Zaměstnance písemně informuje mimo jiné o stanovené týdenní pracovní době a způsobu jejího rozvržení, pokud už tyto údaje neobsahuje pracovní smlouva.

V praxi proto záleží na formulaci dokumentu a na tom, zda jde o:
 

• dohodu zaměstnance a zaměstnavatele
• pouhé sdělení informace o pracovních podmínkách
   

Pokud je například uvedeno, že se zaměstnavatel a zaměstnanec „dohodli na pracovní době v rozsahu 30 hodin týdně“, jde o smluvní ujednání, které nelze jednostranně změnit.

U nejasně napsaných starších smluv proto není vhodné automaticky vycházet jen z toho, ve kterém dokumentu se informace nachází. Rozhodující je obsah konkrétního ujednání.

Po změně nezapomeňte aktualizovat informace zaměstnanci

Změnou pracovní doby administrativa nemusí skončit.

Zaměstnavatel má podle § 37 zákoníku práce informační povinnost.
 

• Pokud požadované údaje neobsahuje pracovní smlouva, musí zaměstnance písemně informovat mimo jiné o stanovené týdenní pracovní době a způsobu jejího rozvržení, a to nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru.
• Pokud se některý z těchto údajů později změní, musí zaměstnavatel zaměstnance o změně písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Tato povinnost se nevztahuje na změny, které vzniknou pouze v důsledku změny právních předpisů, kolektivních smluv nebo vnitřních předpisů.
   

Personalista by proto měl při změně pracovní doby zkontrolovat nejen samotnou dohodu nebo nový rozvrh směn, ale také navazující informační dokumentaci.

Může zaměstnavatel změnit pracovní dobu vnitřním předpisem?

Vnitřní předpis nemůže přepsat individuální podmínku, kterou zaměstnavatel se zaměstnancem smluvně sjednal.
 

👉 Zákoník práce ale umožňuje některým zaměstnavatelům zkrátit stanovenou týdenní pracovní dobu bez snížení mzdy kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem podle § 79 odst. 3.

To je jiná situace než individuální dohoda zaměstnance o kratší pracovní době.

👉  Pokud tedy firma například zavádí kratší pracovní týden jako celofiremní benefit, nelze tento postup automaticky zaměňovat za změnu individuálního úvazku konkrétního zaměstnance.
 

Čtyři situace a správný postup

✅ Z 30 hodin týdně na 40 hodin

Pokud bylo 30 hodin týdně se zaměstnancem sjednáno jako kratší pracovní doba, potřebujete jeho souhlas a písemnou dohodu o změně.

✅ Z ranní směny na odpolední

Pokud konkrétní čas směny není smluvně sjednán, jde zpravidla o změnu rozvržení pracovní doby.

Zaměstnavatel ji může provést, musí ale dodržet pravidla pro rozvrh směn a zaměstnance včas seznámit se změnou.

✅ Z pondělí až pátku na směnný provoz

Zkontrolujte pracovní smlouvu. Pokud konkrétní pracovní dny nebo režim nejsou smluvně sjednány, má zaměstnavatel při rozvrhování pracovní doby širší oprávnění.

Pokud sjednány jsou, změna vyžaduje dohodu.

✅ Zaměstnanec odmítne nový počet hodin

Jestliže jde o změnu jeho smluvně sjednané pracovní doby, může zaměstnanec dohodu odmítnout.

Původní ujednání tím nezaniká a zaměstnavatel ho nemůže nahradit jednostranným příkazem.

Praktické rady pro HR
 

1. Určete, co se mění. Počet hodin, nebo pouze rozvrh směn?
2. Otevřete pracovní smlouvu. Zkontrolujte, co bylo skutečně dohodnuto.
3. Prověřte i další dokumenty. Rozhodující může být kolektivní smlouva, vnitřní předpis nebo samostatná dohoda se zaměstnancem.
4. Pokud měníte sjednanou podmínku, dohodněte změnu se zaměstnancem písemně.
5. Pokud měníte pouze rozvrh, připravte písemný rozvrh a dodržte dobu pro seznámení zaměstnance.
6. Zkontrolujte informační povinnost podle § 37 zákoníku práce.
7. U hromadné změny pracovní doby prověřte také povinnosti vůči odborové organizaci.

Nejdůležitější otázka tedy není jen, „Může zaměstnavatel změnit pracovní dobu?“, ale také, co přesně se mění a co už bylo se zaměstnancem sjednáno.

Právě podle toho poznáte, zda stačí nový rozvrh, nebo potřebujete dohodu obou stran.

📖 Často se ptáte

Může zaměstnavatel změnit pracovní dobu bez souhlasu zaměstnance?

Záleží na tom, co se mění. Smluvně sjednaný rozsah pracovní doby zaměstnavatel zpravidla bez souhlasu zaměstnance změnit nemůže. P

okud pouze mění rozvržení směn, které se zaměstnancem sjednáno není, může o změně za splnění zákonných podmínek rozhodnout sám.

Je při změně pracovní doby nutný dodatek k pracovní smlouvě?

Pokud se mění podmínka sjednaná v pracovní smlouvě nebo jiné dohodě se zaměstnancem, je potřeba písemná dohoda o změně.

Při pouhé změně rozvržení směn, které zaměstnavatel určuje sám, dodatek zpravidla potřeba není.

Jak dlouho dopředu musí zaměstnavatel oznámit změnu směn?

U pracovního poměru musí zaměstnavatel zaměstnance s písemným rozvrhem pracovní doby nebo jeho změnou zpravidla seznámit nejpozději 2 týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena.

Mohou se ale dohodnout na jiné době.

Může zaměstnanec odmítnout změnu z kratšího úvazku na plný?

Ano, pokud má kratší pracovní dobu písemně sjednanou.

Zaměstnavatel nemůže takovou dohodu jednostranně změnit na plný úvazek.

Bez souhlasu zaměstnance dál platí původně sjednaný rozsah pracovní doby.