Výpočet nemocenské (a náhrady mzdy)

Jak na výpočet výše nemocenského?

1. Při výpočtu se vychází z hrubé mzdy (HM).
2. Do prvních 14 kalendářních dní pracovní neschopnosti (nemoci, karantény) dostáváte "náhradu mzdy" od zaměstnavatele a až od 15. dne pracovní neschopnosti pak "nemocenskou" od "státu" (správy sociálního zabezpečení).
3. Výpočet náhrady mzdy je v reálu poměrně komplikovaný, protože se náhrada mzdy počítá z počtu pracovních hodin, které byste nebýt neschopnosti v práci odpracovali (nepočítají se ale např. dovolené nebo práce přesčas, ...), ale zase se započítávají např. svátky. Do výpočtu pak vstupuje průměrný hodinový výdělek, který se počítá z reálné hrubé mzdy z předchozího kvartálu (pokud jste v předchozím kvartálu neodpracovali 21 dní, vychází se z tzv. "pravděpodobného výdělku"). Tato data zná mzdový účetní, který také může provést přesný výpočet. Pro zjednodušení výpočtu naší kalkulačky vycházíme z 8-hodinové pracovní doby a 5 pracovních dní v týdnu. Ze zadaných kalendářních dní pak orientačně odvozujeme rozsah pracovních hodin pro výpočet náhrady mzdy (uplatňuje se do prvních 14 kalendářních dní nemoci).
   Průměrný hodinový výdělek pak počítáme orientačně ze zadané hrubé měsíční mzdy.
4. Do výpočtu vstupují tzv. "redukční hranice", které se vždy stanovují pro každý kalendářní rok.
   Redukční hranice jsou 3 a uplatňují se jak ve výpočtu nemocenské (nemocenského), tak náhrady mzdy.
   Pro letošní rok jsou hranice ("pásma") stanoveny takto: 1. do .
   Redukční hranice stanovují to, jaká výše průměrné (resp. hodinové) mzdy bude do nemocenské nebo náhrady mzdy započítána. Pro výpočet potřebujeme stanovit tzv. DVZ (denní vyměřovací základ pro nemocenskou) a PHV (průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy).
   Části základu jsou pak v jednotlivých redukčních hranicích (pásměch) "redukovány" procentuálními koeficienty 90% pro 1. hranici, 60% pro 2. a 30% pro 3. redukční hranici.
   Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy jsou ještě násobeny koeficientem .
   Pokud máte např. průměrnou měsíční mzdu 45000 Kč, znamená to, že DVZ je 45000 x 12/ 365 = 1479,45 Kč/ den a PHV je orientačně 45000 x 12/ 251/ 8 = 268,92 Kč/ hod.
   Pro nemocenskou pak v 1. redukční hranici uplatní z DVZ: 1345 Kč x 90% = 1210,50 Kč, z 2. redukční hranice (přesah DVZ do 2. hranice/ pásma) (1479,45 - 1345) x 60% = 80,67 Kč, 3. redukční hranice/ pásmo se v tomto příkladu neuplatňuje (výše DVZ nepřesahuje do 3. redukční hranice). Redukované DVZ je součtem všech redukovaných částí 1210,50 Kč + 80,67 Kč = 1292 Kč po zaokrouhlení na koruny nahoru.
   Pro náhradu mzdy postupujeme stejně jako v případě DVZ, jen musíme redukční hranice vynásobit koeficientem a použít PHV. Pro 1. redukční hranici uplatníme z PHV: 1345 Kč x 0,175 = 235,38 Kč x 90% = 211,84 Kč, z 2. redukční hranice (přesah PHV do 2. hranice) (268,92 - 235,38) x 60% = 20,12 Kč. Redukované PHV je součtem všech redukovaných částí 211,84 Kč + 20,12 Kč = 231,96 Kč.
   Posledním krokem je aplikace procentuální redukce u nemocenské dle počtu dní menoci (karantény) a to 15.-30. den 60%, 31.-60. den 66% a od 61. dne 72%. U náhrady mzdy je to 60%. Výši nemocenského spočítáme vynásobením redukovaného DHV x procentuální redukce (dle pásma) x počet kalendářních dní. Vezměme pro příklad 20 denní (kalendářní) pracovní neschopnost. Nemocenskou počítáme ze 6 kalendářních dní (protože první 14 dní se do nemocenské nepočítá, tedy 20-14=6), takže 1292 Kč x 60% = 776 Kč (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru) x 6 dní = 4656 Kč.
   Výši náhrady mzdy spočítáme vynásobením redukovaného PHV x procentuální redukce 60% x počet pracovních hodin (v prvních 14 dnech). V našem zjednodušení 8hod x odhadnutý počet prac. hodin - např. u 14 dní počítáme s 10 pracovními dny a to je 10 x 8hod = 80 pracovních hodin.
   Tedy pro náš příklad s 20 denní (kalendářní) pracovní neschopností náhradu mzdy počítáme z prvních 14 dní, což je orientačně 10 pracovních dní (80 prac. hodin), takže 231,96 Kč x 60% = 139,18 x 80 hod = 11135 Kč (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru).
   

Další informace týkající se nemocenské a náhrady mzdy

Hrubá mzda je peněžní odměna za práci zaměstnance před zdaněním a dalšími odpočty. Hrubá mzda (její výše) je uvedena v pracovní smlouvě. Pro nemocenskou se bere reálná hrubá mzda za posledních 12 kalendářních měsíců.

Do 14. dne nemoci je vyplácena náhrada mzdy, kterou hradí zaměstnavatel. Nemocenská, kterou hradí česká správa sociálního zabezpečení, začíná běžet až od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti (DPN).

Podpůrčí doba u nemocenské začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a trvá nejdéle do 380. kalendářního dne od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Za zákonem stanovených podmínek může být prodloužena o dalších maximálně 350 kalendářních dnů.

Zaměstnanci se musí nemocenského pojištění účastnit povinně ze zákona, kdežto osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se mohou účastnit dobrovolně. Výplata nemocenské u OSVČ je tedy závislá na tom, zda si na nemocenské pojištění přispívají či nikoliv. Navíc platí, že OSVČ mají na nemocenské dávky nárok jen v případě, že nemocenské pojištění hradili minimálně po dobu 3 měsíců před onemocněním.

Redukční hranice jsou pro každy rok nově stanovovány.

V případě, že je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, je třeba jej navýšit podle § 357 odst. 1 zákoníku práce na úroveň minimální mzdy.

U mateřské jsou jiné procentuální redukční koeficienty pro výpočet redukovaného DVZ než jaké jsou pro nemocenské a to 100% pro 1., 60% pro 2. a 30% pro 3. redukční hranici. Dále se pak počítá denní výše mateřské jako 70% redukovaného DVZ.

Lidé, kteří ztratili zeměstnání (a tudíž i pojištění), jsou chráněni 7 denní ochrannou lhůtou. V případě onemocnění v jejím průběhu vzniká nárok na nemocenskou stejně jako v průběhu zaměstnání, ale není nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele (prvních 14 dní).

Zákonem není stanoven přesný termín, do kdy byste měli na účet dostávat nemocenskou.

Papírovou formu neschopenky (dočasné pracovní neschopnost - DPN) nahradila elektronická forma, tzv. eNeschopenka, která je k dispozici na ePortálu ČSSZ. Začátek pracovní neschopnosti i její konec vždy stanovuje ošetřující lékař. Lékař také stanovuje režim léčby v rámci DPN a případnou možnost vycházek. Měli byste se zdržovat na adrese, která je v rámci DPN určena. Dodržování může prověřit kontrola ze správy sociálního zabezpečení.

Vždy platí, že přesný výpočet vám je schopen provést daňový nebo mzdový poradce na základě vašich přesných mzdových (a případně dalších) dat.