Výpočet nemocenské (a náhrady mzdy)

Víte, že právo na nemocenskou a náhradu mzdy je jedním z klíčových aspektů pracovního života, který může ovlivnit každého z nás? V dnešní době se častokrát setkáváme s nečekanými situacemi, kdy nám zdraví nedovolí pokračovat v běžné pracovní činnosti. V takových chvílích vstupuje do hry nemocenská a náhrady mzdy, které poskytují pracovníkům finanční podporu během dočasné pracovní neschopnosti způsobené nemocí či úrazem.

V článku se zaměříme na výpočet nemocenské a náhradu mzdy, abychom vám přiblížili, jaké možnosti a nároky máte. Seznámíme vás s principy výpočtu, zákonnými podmínkami, rozdílem mezi nemocenskou a náhradou mzdy a dalšími důležitými informacemi, které vám pomohou lépe porozumět tomuto tématu.

Co se v článku dozvíte?

1. Jak používat kalkulačku pro výpočet nemocenské (a náhrady mzdy)?

Víte, kolik budete dostávat nemocenské nebo náhrady mzdy v případě pracovní neschopnosti? Nebojte se složitých výpočtů. Naše kalkulačka vám umožní rychle si spočítat výši nemocenské a náhradu mzdy. Jediné, co k výpočtu potřebujete znát, je vaše hrubá mzda. Budete tak v obraze a vědět, co vás čeká v případě nemoci či pracovní neschopnosti.

Jestliže neznáte svou hrubou mzdu, můžete se podívat na svou výplatní pásku nebo se zeptat svého zaměstnavatele.

Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou pro vás máme detailně rozebrané v tomto článku.

Spočítejte si pomocí kalkulačky svou nemocenskou a náhradu mzdy:

2. Náhrada mzdy

Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy, pokud nemůže pracovat z důvodu nemoci nebo úrazu. Jedná se o částku, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti a činí 60 % průměrného hodinového výdělku zaměstnance. Náhrada mzdy se vyplácí pouze v pracovní dny (případně svátky, které připadají na pracovní den).

Chcete vědět, jak postupovat v případě, že se vám stane pracovní úraz? Vše se dozvíte zde.

3. Nemocenská

Pokud je zaměstnanec neschopen pracovat déle než 14 dní, má nárok na nemocenské dávky, které mu vyplácí od 15. dne neschopnosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Oproti náhradě mzdy pojištěnci nemocenské dávky náleží za každý kalendářní den, i když vyjde pracovní neschopnost na víkend. Nemocenská dávka se stanovuje na základě denního vyměřovacího základu. Ten je vypočítán jako průměrný denní příjem z posledních 12 měsíců a následně se sníží o aktuální redukční hranici, která se každý rok mění.

Jakmile je zredukovaný základ určen podle příslušných tabulek, je přesná výše nemocenské stanovena na základě počtu dní, kdy je zaměstnanec na nemocenské a pracovní neschopnosti.

Od 15. do 30. dne je nemocenská 60 % z redukovaného základu.
Od 31. do 60. dne je nemocenská 66 % z redukovaného základu.
Od 61. dne je nemocenská 72 % z redukovaného základu.

Upozornění: V některých případech může být výše nemocenské snížena o 50 %. Jedná se o situace, kdy pojištěnec způsobí vlastní pracovní neschopnost tím, že se účastní rvačky, je opilý, užil omamné látky, nebo pokud byl účastníkem úmyslného trestného činu či přestupku.

4. Jak dlouho se lze pobírat nemocenskou?

Maximální doba, po kterou lze pobírat nemocenskou je 380 dnů. Poté je nutné zažádat o invalidní důchod. Pokud je však u pojištěnce očekáváno zlepšení zdravotního stavu v dohledné době, může zažádat o prodloužení podpůrčí doby, maximálně o dalších 350 dní.

5. Kdy chodí nemocenská?

Nemocenskou dostává pojištěnec na účet, na který mu chodí výplata. Zaměstnavatel hlásí účet ČSSZ. V případě, že zaměstnanec nedostáváte mzdu nebo plat (rozdíl mezi pojmy se dozvíte zde) na účet, je možné nemocenskou dostat složenkou, bude ale ponížena o poštovné.

6. Kdo má na nemocenskou a náhradu mzdy nárok?

Pro nárok na nemocenské peněžité dávky je klíčové být pojištěn v nemocenském pojištění. Toto pojištění vzniká zpravidla ve chvíli, kdy začnete pracovat a stáváte se ekonomicky aktivními. Tímto dnem začíná povinnost účastnit se nemocenského pojištění, až do doby, kdy skončíte s prací. Pokud jste zaměstnancem, vaši zaměstnavatelé odvádějí platby za nemocenské pojištění každý měsíc jako součást zdravotního pojištění.

Kromě zaměstnaných na HPP, mají nárok na nemocenskou lidé pracující na DPP, kterým nárok vzniká ve chvíli, kdy si měsíčně vydělají více než 10 000 Kč. U DPČ musí být výdělek vyšší než 4 000 Kč.

Vše, co vás zajímá o DPČ, se dočtete tady a vše o DPP tady.

V případě, že ztratíte zaměstnání a tím i pojištění, stanoví zákon ochrannou lhůtu trvající sedm dní, počínaje dnem ukončení zaměstnání. Tato lhůta trvá přesně sedm dní. Během této doby si uchovejte nárok na nemocenské dávky. Pokud jste však byli pojištění (tedy zaměstnaní) jen krátkou dobu, ochranná lhůta bude odpovídat délce vašeho zaměstnání.

7. OSVČ a placení nemocenské

OSVČ si mohou dobrovolně platit nemocenské pojištění. V takovém případě získávají nárok na nemocenskou ode dne, který uvedou ve své přihlášce k pojištění. Tento datum však nesmí být starší než den, kdy podají žádost. Sazba nemocenského pojistného pro OSVČ činí 2,10 % a vypočítává se z tzv. měsíčního základu, jehož minimální výše je stanovena na 8 000 Kč. To znamená minimální platbu 168 Kč měsíčně.

Měsíční základ si OSVČ stanovují sami v závislosti na svých příjmech, přičemž maximální měsíční základ je odvozen od přehledu o jejich příjmech a výdajích. Pokud nelze určit maximální měsíční základ, například protože v posledních třech letech neprováděli nezávislou činnost, stanovuje se na polovinu průměrné mzdy platné v daném kalendářním roce. Pro rok 2023 by to bylo přibližně 20 162 Kč. Platba pojistného by pak činila přibližně 423 Kč měsíčně.

8. Vycházky na neschopence a kontrola

Zaměstnanec, který je pracovně neschopný, musí dodržovat režim stanovený lékařem a respektování časového limitu pro vycházky. Počet a délka vycházek závisí na zdravotním stavu pojištěnce a jsou stanoveny lékařem. Omezení pro vycházky jsou stanovena v časovém rozmezí od 7:00 do 19:00, s maximální délkou 6 hodin denně. Vycházky lze využít buď v jednom bloku nebo rozdělit na kratší úseky, tuto skutečnost také stanovuje lékař. Je důležité si uvědomit, že není možné absolvovat neomezený počet vycházek při pobytu na nemocenské.

Aby bylo zajištěno dodržování lékařem stanoveného režimu během nemoci, může dojít k pravidelným kontrolám na místě vašeho bydliště. Je důležité přehledně označit své místo pobytu, ideálně pomocí jmenovky umístěné na vstupních dveřích a zvonku, aby úřad mohl snadno kontaktovat v případě kontroly. Pokud nedodržíte daný režim během nemoci, může to mít následky ve formě omezení nebo úplného zrušení nemocenských dávek a může vám být uložena finanční pokuta.

Veškeré informace k neschopence jsme pro vás sepsali v tomto článku.

9. Shrnutí

Výše náhrady mzdy a nemocenských dávek je důležitým faktorem pro zaměstnance v případě pracovní neschopnosti. V roce 2023 se výše těchto dávek počítá stejně jako v předchozích letech, což znamená, že zaměstnanci mohou očekávat podobnou úroveň finanční podpory.

Náhrada mzdy je vyplácena zaměstnavatelem zaměstnanci od prvního dne pracovní neschopnosti. Výpočet náhrady mzdy se provádí tak, že se z průměrného hodinového výdělku zaměstnance za předchozí čtvrtletí odečtou redukční hranice. Zredukovaný průměrný hodinový výdělek se poté vynásobí počtem hodin pracovní neschopnosti.

Nemocenské dávky jsou vypláceny státem od 15. dne pracovní neschopnosti. Výpočet nemocenských dávek se provádí tak, že se z měsíčního vyměřovacího základu zaměstnance odečtou redukční hranice. Zredukovaný měsíční vyměřovací základ se poté vydělí počtem kalendářních dnů v měsíci. Výše nemocenské dávky je stanovena ve výši 60 % zredukovaného denního vyměřovacího základu.

Zvýšení redukčních hranic v roce 2023 znamená, že zaměstnanci s vyšším příjmem budou mít nárok na vyšší náhradu mzdy a nemocenské dávky. To je pozitivní změna, která může zaměstnancům pomoci lépe se vyrovnat s finančními dopady pracovní neschopnosti.

Od 1. ledna 2020 se neschopenka zpracovává elektronicky. Díky propojenému systému, který usnadňuje tok informací mezi nemocnými, Českou správou sociálního zabezpečení, lékaři a zaměstnavateli, opadá vám tak mimo jiné povinnost předávat doklady svému zaměstnavateli. Od lékaře, který vás uznal pracovně neschopným, tak můžete jít rovnou domů. V papírové podobě zůstává pouze průkaz práce neschopného, náhrada mzdy i nemocenská vám navíc přijdou zcela automaticky, a to bez nutnosti podávat žádost. I nadále však platí povinnost pracovní neschopnost neprodleně oznámit svému zaměstnavateli.

Závěrem lze říci, že výše náhrady mzdy a nemocenských dávek v roce 2023 je na podobné úrovni jako v předchozích letech. Zvýšení redukčních hranic je pozitivní změnou, která může zaměstnancům pomoci lépe se vyrovnat s finančními dopady pracovní neschopnosti.

10. Technika výpočtu

  1. Při výpočtu se vychází z hrubé mzdy (HM).

  2. Do prvních 14 kalendářních dní pracovní neschopnosti (nemoci, karantény) dostáváte "náhradu mzdy" od zaměstnavatele a až od 15. dne pracovní neschopnosti pak "nemocenskou" od "státu" (Správy sociálního zabezpečení).

  3. Výpočet náhrady mzdy je v reálu poměrně komplikovaný, protože se náhrada mzdy počítá z počtu pracovních hodin, které byste nebýt neschopnosti v práci odpracovali (nepočítají se ale např. dovolené nebo práce přesčas, ...), ale zase se započítávají např. svátky. Do výpočtu pak vstupuje průměrný hodinový výdělek, který se počítá z reálné hrubé mzdy z předchozího kvartálu (pokud jste v předchozím kvartálu neodpracovali 21 dní, vychází se z tzv. "pravděpodobného výdělku"). Tato data zná mzdový účetní, který také může provést přesný výpočet.

    Pro zjednodušení výpočtu naší kalkulačky vycházíme z 8-hodinové pracovní doby a 5 pracovních dní v týdnu. Ze zadaných kalendářních dní pak orientačně odvozujeme rozsah pracovních hodin pro výpočet náhrady mzdy (uplatňuje se do prvních 14 kalendářních dní nemoci). Průměrný hodinový výdělek pak počítáme orientačně ze zadané hrubé měsíční mzdy.

  4. Do výpočtu vstupují tzv. "redukční hranice", které se vždy stanovují pro každý kalendářní rok. Redukční hranice jsou 3 a uplatňují se jak ve výpočtu nemocenské (nemocenského), tak náhrady mzdy.

    Redukční hranice stanovují to, jaká výše průměrné (resp. hodinové) mzdy bude do nemocenské nebo náhrady mzdy započítána. Pro výpočet potřebujeme stanovit tzv. DVZ (denní vyměřovací základ pro nemocenskou) a PHV (průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy).

    Části základu jsou pak v jednotlivých redukčních hranicích (pásmech) "redukovány" procentuálními koeficienty 90 % pro 1. hranici, 60 % pro 2. a 30 % pro 3. redukční hranici. Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy jsou ještě násobeny koeficientem.

    Pokud máte např. průměrnou měsíční mzdu 45 000 Kč, znamená to, že DVZ je 45 000 x 12/ 365 = 1 479,45 Kč/ den a PHV je orientačně 45 000 x 12/ 251/ 8 = 268,92 Kč/ hod. Pro nemocenskou pak v 1. redukční hranici uplatní z DVZ: 1 345 Kč x 90 % = 1 210,50 Kč, z 2. redukční hranice (přesah DVZ do 2. hranice/ pásma) (1479,45 - 1345) x 60 % = 80,67 Kč, 3. redukční hranice/ pásmo se v tomto příkladu neuplatňuje (výše DVZ nepřesahuje do 3. redukční hranice). Redukované DVZ je součtem všech redukovaných částí 1210,50 Kč + 80,67 Kč = 1 292 Kč po zaokrouhlení na koruny nahoru.

    Pro náhradu mzdy postupujeme stejně jako v případě DVZ, jen musíme redukční hranice vynásobit koeficientem a použít PHV. Pro 1. redukční hranici uplatníme z PHV: 1345 Kč x 0,175 = 235,38 Kč x 90 % = 211,84 Kč, z 2. redukční hranice (přesah PHV do 2. hranice) (268,92 - 235,38) x 60 % = 20,12 Kč. Redukované PHV je součtem všech redukovaných částí 211,84 Kč + 20,12 Kč = 231,96 Kč.

    Posledním krokem je aplikace procentuální redukce u nemocenské dle počtu dní nemoci (karantény) a to 15.-30. den 60 %, 31.- 60. den 66 % a od 61. dne 72 %. U náhrady mzdy je to 60 %.

    Výši nemocenského spočítáme vynásobením redukovaného DHV x procentuální redukce (dle pásma) x počet kalendářních dní. Vezměme pro příklad 20 denní (kalendářní) pracovní neschopnost. Nemocenskou počítáme ze 6 kalendářních dní (protože první 14 dní se do nemocenské nepočítá, tedy 20 – 14 = 6), takže 1 292 Kč x 60 % = 776 Kč (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru) x 6 dní = 4 656 Kč.

    Výši náhrady mzdy spočítáme vynásobením redukovaného PHV x procentuální redukce 60 % x počet pracovních hodin (v prvních 14 dnech). V našem zjednodušení 8 hodin x odhadnutý počet pracovních hodin - např. u 14 dní počítáme s 10 pracovními dny a to je 10 x 8hod = 80 pracovních hodin.

    Tedy pro náš příklad s 20 denní (kalendářní) pracovní neschopností náhradu mzdy počítáme z prvních 14 dní, což je orientačně 10 pracovních dní (80 pracovních hodin), takže 231,96 Kč x 60% = 139,18 x 80 hod = 11 135 Kč (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru).

Vždy platí, že přesný výpočet nemocenské (a náhrady mzdy) vám je schopen provést daňový nebo mzdový poradce na základě vašich přesných mzdových (a případně dalších) dat.

Pokračujte na hledání nabídek prací v těchto lokalitách

Pokračujte na hledání nabídek brigád v těchto lokalitách

Pokračujte na hledání nabídek prací v těchto profesích

Pracovní portál JenPráce.cz provozuje Coweo

© 2016–2024 Coweo Technologies s.r.o., všechna práva vyhrazena