Nemoc z povolání: Co musí personalista řešit a kolik může firma zaplatit?

Co je nemoc z povolání a kdy se uznává?

Nemoc z povolání je onemocnění, které vzniklo působením škodlivých pracovních podmínek a splňuje kritéria stanovená právními předpisy.

Nestačí tedy, že zaměstnance například bolí záda nebo má potíže se zápěstím a domnívá se, že je způsobila práce.

👉 Musí jít o onemocnění uvedené v seznamu nemocí z povolání a musí být prokázány příslušné podmínky jeho vzniku.

Seznam stanoví nařízení vlády č. 290/1995 Sb., naposledy významně aktualizované nařízením č. 428/2025 Sb., účinným od 8. listopadu 2025. Změny se týkají mimo jiné některých onemocnění způsobených azbestem, chronických onemocnění bederní páteře a kritérií pro uznávání covidu-19.

Nemoc z povolání a ohrožení nemocí z povolání nejsou totéž.

👉 Při ohrožení nemocí z povolání ještě zdravotní poškození nedosahuje stupně potřebného pro uznání samotné nemoci. Další výkon práce za stejných podmínek by však mohl vést k jejímu vzniku.

Pro zaměstnavatele jsou oba stavy důležité. Mohou totiž vyžadovat změnu pracovního zařazení.
 

Jak postupovat při podezření na nemoc z povolání?

Podezření může vzniknout u zaměstnance, jeho ošetřujícího lékaře nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Samotný zaměstnavatel nemoc z povolání neuznává. O jejím uznání rozhodují oprávnění poskytovatelé zdravotních služeb v oboru pracovního lékařství.

Postup má několik kroků:
 

1. Zdravotní vyšetření. Poskytovatel pracovnělékařských služeb nebo ošetřující lékař zajistí potřebná vyšetření a podklady. Zaměstnanec může vyhledat také příslušné středisko nemocí z povolání.

2. Posouzení odborným pracovištěm. Oprávněné středisko posoudí diagnózu a výsledky odborných vyšetření.

3. Ověření pracovních podmínek. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, případně jiný zákonem určený subjekt, ověří, zda zaměstnanec pracoval v podmínkách, za nichž daná nemoc vzniká.

4. Vydání lékařského posudku. Oprávněný poskytovatel rozhodne o uznání či neuznání nemoci z povolání.
    

Aktuální seznam pracovišť oprávněných uznávat nemoci z povolání zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví.

Lékařský posudek lze podle zákona o specifických zdravotních službách napadnout návrhem na přezkoumání, zpravidla do 10 pracovních dnů od jeho prokazatelného předání.

Doporučení pro HR: Připravte si popis pracovní činnosti, údaje o rizikových faktorech, kategorizaci práce, výsledky měření pracovních podmínek a záznamy o pracovnělékařských prohlídkách. Tyto dokumenty mohou být pro šetření zásadní.
 

Co musí zaměstnavatel udělat po zjištění nemoci?

Pokud zaměstnanec podle příslušného lékařského posudku dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, musí zaměstnavatel postupovat podle § 41 zákoníku práce a převést ho na jinou vhodnou práci.
 

• Nová práce musí odpovídat jeho zdravotnímu stavu, schopnostem a pokud možno také kvalifikaci.
• Jestliže zaměstnanec kvůli uznané nemoci z povolání vykonává jinou, hůře placenou práci a vzniká mu ztráta na výdělku, může mu náležet její náhrada.
   

Při převedení z důvodu ohrožení nemocí z povolání navíc § 139 zákoníku práce stanoví za příslušných podmínek doplatek do výše průměrného výdělku před převedením.

👉 Pozor: Ukončení pracovního poměru není automatickým následkem uznání nemoci z povolání. Nejdříve je potřeba správně posoudit zdravotní způsobilost a možnosti dalšího pracovního zařazení.

Kdy zaměstnanci náleží dvanáctinásobek výdělku?

⚠ Od 1. června 2025 platí důležitá změna. Pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo jejímu ohrožení a pracovní poměr z tohoto důvodu skončí výpovědí zaměstnavatele podle § 52 písm. d) nebo dohodou, náleží mu jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.

Nejde již o zákonné odstupné, ale o náhradu podle § 271ca zákoníku práce.
 

• Například při průměrném měsíčním výdělku 40 000 Kč činí jednorázová náhrada 480 000 Kč.
• Náhrada se hradí ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel ji musí vyplatit zpravidla v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem jinak.
   

Pokud rozhodující posudek o příčině dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti vznikne až po skončení pracovního poměru, zákon upravuje také pozdější výplatu náhrady.

Důležité: Samotné uznání nemoci z povolání nezakládá automaticky nárok na dvanáctinásobek výdělku. Musí být splněny zákonné podmínky skončení pracovního poměru a zdravotní nezpůsobilosti.

Odlišný režim platí při dosažení nejvyšší přípustné expozice podle § 52 písm. e). V takovém případě může zaměstnanci náležet odstupné podle § 67 odst. 3 zákoníku práce.

👉 Při výpovědi zaměstnavatele je navíc nutné dodržet písemnou formu, zákonný výpovědní důvod, pravidla doručování, výpovědní dobu a případnou ochrannou dobu.

👉 U výpovědi podle § 52 písm. d) činí zákonná výpovědní doba nejméně dva měsíce, pokud nebyla platně upravena jinak.

Na jaké další odškodnění má zaměstnanec nárok?

Podle okolností může zaměstnanci s uznanou nemocí z povolání náležet několik druhů náhrad:
 

• Náhrada za ztrátu na výdělku během pracovní neschopnosti: Vyrovnává zákonem stanovený rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a poskytovanou náhradou příjmu a nemocenským.

• Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renta): Zohledňuje pokles výdělku a případný invalidní důchod přiznaný ze stejného důvodu.

• Bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění: Odvíjejí se od lékařského bodového hodnocení.

• Účelně vynaložené náklady spojené s léčením: Například odůvodněné výdaje, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

• Náhrada věcné škody: Pokud v příčinné souvislosti s nemocí vznikla.
   

V případě zvlášť závažného poškození zdraví může zákon přiznávat jednorázovou náhradu nemajetkové újmy také blízkým osobám zaměstnance.

Při úmrtí následkem nemoci z povolání upravuje zákon další nároky pozůstalých.

Kolik činí bolestné v roce 2026?

Podle Ministerstva zdravotnictví představuje pro hodnocení, u něhož vznikla příslušná povinnost v roce 2026, hodnota jednoho bodu 481,71 Kč podle údajů zveřejněných v lednu 2026.

Při hodnocení například 200 body by tak základní částka činila 96 342 Kč.

Skutečná výše závisí na lékařském hodnocení, rozhodném období a konkrétních okolnostech.
 

Kdo za nemoc z povolání odpovídá a kdo platí?

Za odškodnění odpovídá zpravidla poslední zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec před zjištěním nemoci pracoval za podmínek jejího vzniku.

Nemusí tedy jít o současného zaměstnavatele. 

Pokud zaměstnanec vykonával rizikovou práci u více zaměstnavatelů, zákon umožňuje odpovědnému zaměstnavateli požadovat příslušné vypořádání od dalších zaměstnavatelů.

👉 Některé nemoci se projeví až po několika letech, například při dřívější práci s azbestem.

👉 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele vzniká ze zákona.

👉 Zaměstnavatel si pojišťovnu běžně nevybírá.

👉 Pojistné události a požadované náhrady musí příslušné pojišťovně oznamovat bez zbytečného odkladu.

Evidence a prevence: Na co nesmí HR zapomenout?

Podle § 105 odst. 6 zákoníku práce musí zaměstnavatel vést evidenci zaměstnanců, u kterých byla uznána nemoc z povolání vzniklá na jeho pracovištích.

Zároveň musí přijímat opatření k odstranění nebo omezení rizikových faktorů.

U rizikových prací se vedou také záznamy o expozici zaměstnanců.

Podle § 40 zákona o ochraně veřejného zdraví se uchovávají zpravidla 10 let, u vybraných rizik, například azbestu a některých karcinogenů, 40 let od ukončení expozice.

Z praktického hlediska je vhodné spolupracovat s odborně způsobilou osobou v BOZP a poskytovatelem pracovnělékařských služeb, prověřit pracovní podmínky a doložit přijatá nápravná opatření.
 

Které nemoci z povolání jsou nejčastější?

Státní zdravotní ústav uvádí,  že v roce 2025 bylo v Česku hlášeno 3 329 nemocí z povolání a 67 případů ohrožení nemocí z povolání.

• V hlášeních nadále převládal covid-19, většinou však šlo o starší případy uznané nebo zaznamenané dodatečně.
• Mezi dlouhodobě významná onemocnění patří syndrom karpálního tunelu, onemocnění šlach a svalových úponů či další nemoci z přetěžování.
• V roce 2025 bylo hlášeno 215 případů nemocí z přetěžování.

Pro personalisty je podstatné, že nemoc z povolání se nemusí týkat jen výroby nebo těžkého průmyslu. Rizikové faktory se vyskytují také ve zdravotnictví, sociálních službách a dalších profesích.