- Kolín
- ManpowerGroup s.r.o.
Co dělat, když onemocním? Neschopenka krok za krokem
- Onemocněli jste a nemůžete do práce. Co udělat jako první?
- Potřebujete neschopenku nebo stačí sick day?
- Jak získáte eNeschopenku a musíte ji někam posílat?
- Kdo vám během nemoci platí a kolik dostanete?
- Vycházky: Kdy můžete opustit místo pobytu?
- Kontrola na neschopence: Kdo může přijít a co hrozí?
- Co když nemoc trvá déle nebo se vrátí?
- Jak se neschopenka ukončuje a kdy se vrátíte do práce?
- Co když onemocníte během dovolené, výpovědi nebo po skončení práce?
- Co když pracujete na DPP, DPČ nebo podnikáte?
- 📖 Často se ptáte

Onemocněli jste a nemůžete do práce. Co udělat jako první?
Zaměstnavatele informujte bez zbytečného odkladu a kontaktujte lékaře.
Nemusíte čekat, až dostanete potvrzení o pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel potřebuje vědět, že do práce nedorazíte, zatímco lékař posoudí, zda váš zdravotní stav vyžaduje dočasnou pracovní neschopnost.
- Oznamte nepřítomnost zaměstnavateli. Zavolejte vedoucímu, napište SMS nebo e-mail podle pravidel firmy. Pokud lékař o neschopnosti teprve rozhodne, uveďte to a následně výsledek doplňte.
- Kontaktujte svého ošetřujícího lékaře. Může jím být praktický lékař nebo příslušný specialista. Popište zdravotní stav i práci, kterou vykonáváte. Pokud máte více pojištěných zaměstnání, řekněte to lékaři – pracovní schopnost se posuzuje pro každou z nich samostatně.
- Pokud lékař vystaví neschopenku, sdělte mu místo pobytu. Nemusí odpovídat trvalému bydlišti. Na nahlášené adrese však musíte být k zastižení mimo povolené vycházky.
- Dodržujte léčebný režim a termíny kontrol. O pokračování nebo ukončení pracovní neschopnosti informujte zaměstnavatele, i když lékař údaje posílá elektronicky.
Vzor zprávy zaměstnavateli
Dobrý den, dnes nemohu kvůli zdravotním potížím přijít do práce.
Kontaktuji lékaře a jakmile budu vědět, zda mi vystaví pracovní neschopnost, budu vás informovat.
Děkuji.
Potřebujete neschopenku nebo stačí sick day?
Ne každá návštěva lékaře znamená pracovní neschopnost. Pokud potřebujete pouze vyšetření během pracovní doby, může jít o jinou překážku v práci.
Jestliže kvůli zdravotnímu stavu nemůžete vykonávat svou práci, rozhoduje o případném uznání dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař.
Pokud zaměstnavatel nabízí jako firemní benefit sick day, můžete ho při krátké indispozici využít podle firemních pravidel.
👉 Sick day však není zákonným nárokem ani náhradou rozhodnutí lékaře.
👉 Dovolenou lze řešit podle zákoníku práce, nikoli jednostranným oznámením, že místo nemoci budete čerpat dovolenou.
Jak získáte eNeschopenku a musíte ji někam posílat?
Pokud lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vystaví ji prostřednictvím systému eNeschopenka.
Informaci elektronicky odešle správě sociálního zabezpečení.
Zaměstnavatel si potřebné údaje může ověřit v systému ČSSZ – papírovou neschopenku ani dřívější „lístek na peníze“ mu už běžně nenosíte.
Pro sebe získáte údaje o neschopence, termínu další lékařské kontroly, místě pobytu a případných vycházkách.
Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce lze na žádost vytisknout, alternativou jsou elektronické notifikace. Oznamovací povinnost vůči zaměstnavateli tím nezaniká.
👉 Musíte sdělovat diagnózu? Ne. Pro běžné oznámení překážky v práci není zaměstnavatel oprávněn vyžadovat, abyste mu sdělili konkrétní diagnózu.
👉 Podrobnější postup práce s elektronickou neschopenkou, notifikacemi a podklady ČSSZ vysvětluje náš článek eNeschopenka pro zaměstnavatele: postup a povinnosti.
Lze neschopenku vystavit zpětně?
Za splnění zákonných podmínek ano. Lékař může dočasnou pracovní neschopnost zpravidla uznat nejvýše tři kalendářní dny zpětně.
Pro delší zpětné uznání je obvykle potřebný předchozí souhlas příslušného orgánu nemocenského pojištění.
👉 Nespoléhejte proto na to, že lékař automaticky omluví několik předchozích dnů bez kontaktu.
Kdo vám během nemoci platí a kolik dostanete?
Prvních 14 kalendářních dnů poskytuje zaměstnavatel při splnění podmínek náhradu mzdy nebo platu.
Od 15. dne vyplácí nemocenské příslušná správa sociálního zabezpečení, pokud na něj vznikl nárok.
👉 Nejde o dvě stejné dávky: liší se způsobem výpočtu i dny, za které se vyplácejí.
| Období nemoci | Kdo platí a kolik |
| 1.–14. kalendářní den | Zaměstnavatel: 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku za zameškané plánované směny a příslušné svátky. |
| 15.–30. kalendářní den | ČSSZ: 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za každý kalendářní den. |
| 31.–60. kalendářní den | ČSSZ: 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu za každý kalendářní den. |
| Od 61. kalendářního dne | ČSSZ: 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu za každý kalendářní den. |
Jaký je rozdíl ve výpočtu?
Náhrada mzdy v prvních 14 dnech vychází z redukovaného průměrného hodinového výdělku, obvykle za předchozí kalendářní čtvrtletí.
- Vyplácí se za zameškané rozvržené směny a zákonem určené svátky – od prvního zameškaného pracovního dne, nikoli za všechny kalendářní dny.
- Pokud pracovní neschopnost vznikne v den, kdy už máte celou směnu odpracovanou, období 14 kalendářních dnů pro náhradu mzdy začíná až následující den.
Nemocenské od ČSSZ se obvykle vypočítává ze započitatelných příjmů za předchozích 12 kalendářních měsíců, z nichž se určí a zredukuje denní vyměřovací základ.
- Uvedených 60 %, 66 % či 72 % neznamená procento z vaší čisté mzdy.
- Od 15. dne se platí za kalendářní dny včetně víkendů a svátků.
| 🔢 KALKULAČKA NEMOCENSKÉ |
Příklad: Onemocníte na dva týdny
Pracujete od pondělí do pátku a lékař vás uzná práce neschopnými na 14 kalendářních dnů od pondělí do následující neděle.
Pokud v období není svátek a máte deset plánovaných směn, zaměstnavatel vám při splnění podmínek nahradí příjem za těchto deset směn.
Nemocenské od ČSSZ za prvních 14 dnů nedostanete.
Pokud neschopenka pokračuje třetí týden, od 15. dne už může náležet nemocenské za každý kalendářní den.
Kdy peníze přijdou?
Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel ve výplatním termínu.
Nemocenské ČSSZ vyplácí zpětně, bez pevně určeného dne v měsíci. Má je vyplatit nejpozději do jednoho měsíce od doručení všech potřebných a správných podkladů.
👉 Pokud platba nepřichází, ověřte u mzdové účtárny, zda byly všechny podklady předány. Stav dávky můžete kontrolovat i přes ePortál ČSSZ.
Vycházky: Kdy můžete opustit místo pobytu?
Na šest hodin vycházek denně nemáte automatický nárok.
Ošetřující lékař je povolí pouze tehdy, pokud to umožňuje váš zdravotní stav, a určí jejich konkrétní čas.
- V běžném režimu může být povoleno nejvýše šest hodin denně, a to v rozmezí 7 až 19 hodin.
- Lékař může čas rozdělit do několika úseků. Bez jeho povolení vycházky nemáte.
- Mimo vycházky se zdržujte na adrese uvedené v neschopence. Nezbytná návštěva lékaře je odlišná situace, ale při případné kontrole byste měli umět svou nepřítomnost vysvětlit a doložit.
Můžete se léčit na jiné adrese?
Ano, ale změnu místa pobytu musíte předem odsouhlasit s ošetřujícím lékařem.
Během prvních 14 kalendářních dnů změnu navíc předem prokazatelně oznamte zaměstnavateli.
Při pobytu v zahraničí jsou podmínky přísnější a je nutný i předchozí souhlas příslušného orgánu nemocenského pojištění.
Ve zvláštních zdravotních případech zákon umožňuje za dalších podmínek výjimečný režim vycházek. Nejde ale o možnost, kterou může lékař povolit komukoli pouze na požádání.
Kontrola na neschopence: Kdo může přijít a co hrozí?
Kontrola může přijít již od prvního dne, včetně večera, víkendu nebo svátku.
Zaměstnavatel může v prvních 14 kalendářních dnech kontrolovat dodržování místa pobytu a povolených vycházek.
Orgán nemocenského pojištění může kontrolovat režim po celou dobu pracovní neschopnosti.
- Zajistěte, aby vás kontrolující mohl najít, například označením jmenovky na zvonku.
- Pokud vás kontrola nezastihne, neznamená to automaticky porušení pravidel – důvod nepřítomnosti ale musíte v zákonné lhůtě vysvětlit.
- Obecně je třeba reagovat nejpozději následující pracovní den po kontrole nebo poté, co se o ní dozvíte.
Prokázané porušení může vést podle okolností ke snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy, případně ke krácení nebo odnětí nemocenského.
Zaměstnavatel může dát výpověď pro zvlášť hrubé porušení povinnosti dodržovat místo pobytu a dobu vycházek jen za podmínek § 52 písm. h) zákoníku práce.
Není to automatický následek každé nezastižené kontroly. Za stejné porušení nelze zároveň uplatnit tuto výpověď a snížit či neposkytnout náhradu mzdy.
Co když nemoc trvá déle nebo se vrátí?
O trvání pracovní neschopnosti rozhoduje zdravotní stav a ošetřující lékař.
Nemocenské se zpravidla vyplácí nejdéle do 380. kalendářního dne od vzniku neschopnosti.
- Tato podpůrčí doba není automaticky 380 dní nového nároku při každé další nemoci.
- Do podpůrčí doby se za zákonných podmínek započítávají také předchozí pracovní neschopnosti, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem té nové.
- Nezapočítávají se například při splnění podmínky nejméně 190 kalendářních dnů pojištěné činnosti od skončení předchozí neschopnosti.
Pokud se očekává obnovení pracovní schopnosti, lze požádat o další výplatu nemocenského.
O prodloužení rozhoduje orgán nemocenského pojištění na základě zdravotního posouzení. Jednotlivá prodloužení mohou být nejvýše na tři měsíce a celkově nejvýše o dalších 350 kalendářních dnů.
Prodloužení není automatické. Podmínky upravuje zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění.
U pracujících příjemců starobního důchodu a invalidního důchodu třetího stupně platí zvláštní kratší limity, zpravidla 70 kalendářních dnů v roce, nejdéle do skončení pojištěné činnosti.
Jak se neschopenka ukončuje a kdy se vrátíte do práce?
O ukončení dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, případně může skončit ze zákona.
Nestačí oznámit, že už jste zdraví a chcete nastoupit do práce. Zaměstnavatele o ukončení bez zbytečného odkladu informujte, i když ČSSZ údaje předává elektronicky.
Po skončení neschopenky nastupujete podle rozvrhu práce, pokud nenastala jiná překážka.
Po některých delších nebo závažných nemocech může být nutné posoudit zdravotní způsobilost při mimořádné pracovnělékařské prohlídce.
Podle vyhlášky č. 79/2013 Sb. se to za stanovených podmínek týká například přerušení výkonu práce kvůli nemoci delšího než osm týdnů.
- Existují výjimky pro práce v první kategorii bez profesního rizika. Neznamená to, že takovou prohlídku automaticky absolvuje každý po osmi týdnech nemoci.
- Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím lékaře o ukončení neschopnosti, můžete za zákonných podmínek podat návrh na přezkoumání. Lhůta je zpravidla tři pracovní dny od prokazatelného předání rozhodnutí a samotný návrh nemá odkladný účinek.
Co když onemocníte během dovolené, výpovědi nebo po skončení práce?
Nemoc během dovolené
Pokud vás lékař během dovolené uzná dočasně práce neschopnými, dovolená se podle § 219 odst. 1 zákoníku práce přerušuje.
Zaměstnavatele je potřeba o pracovní neschopnosti bez zbytečného odkladu informovat.
👉 Termín čerpání nevyčerpané části dovolené se následně řídí § 217 a § 218 zákoníku práce.
Nemoc ve zkušební době
Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny, v nichž jste kvůli překážce v práci neodpracovali celou směnu, nikoli automaticky o všechny kalendářní dny nemoci.
Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době během prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti; od 15. dne tento zvláštní zákaz již neplatí.
Zrušení musí být písemné a pracovní poměr končí doručením, není-li uveden pozdější den.
Příklad
Máte běžný pracovní týden od pondělí do pátku a dva celé týdny jste na neschopence.
Pokud jste kvůli nemoci neodpracovali deset celých plánovaných směn, zkušební doba se prodlouží o deset pracovních dnů, nikoli o čtrnáct kalendářních dnů.
Nemoc během výpovědní doby
Dočasná pracovní neschopnost je zpravidla ochrannou dobou. Výpověď musí mít písemnou formu.
Zaměstnavatel vám v této době běžně nemůže dát výpověď, zákon však stanoví výjimky – například pro některé organizační důvody nebo závažná porušení povinností.
👉 Jestliže jste výpověď od zaměstnavatele dostali před nemocí a výpovědní doba by měla uplynout během ochranné doby, její zbývající část zpravidla doběhne až po skončení ochranné doby. Můžete však sdělit, že na prodloužení netrváte.
Pokud jste dali výpověď sami, nemoc běh výpovědní doby tímto způsobem neprodlužuje. Pracovní poměr na dobu určitou také zpravidla končí sjednaným dnem, i když jste stále na neschopence.
Nemoc po skončení zaměstnání
U běžného pojištěného zaměstnání může vzniknout nárok na nemocenské i při onemocnění v takzvané ochranné lhůtě. Ta je zpravidla sedm kalendářních dnů od zániku nemocenského pojištění; pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, ochranná lhůta je nejvýše stejně dlouhá. Nemocenské pak může při splnění dalších podmínek náležet od 15. dne. Bývalý zaměstnavatel vám za prvních 14 dnů po skončení pracovního poměru náhradu mzdy neplatí. Po DPP nebo zaměstnání malého rozsahu ochranná lhůta pro nemocenské nevzniká; zákon obsahuje také další výjimky.
Co když pracujete na DPP, DPČ nebo podnikáte?
U práce na dohodu není nárok na nemocenské automatický.
Rozhodující je účast na nemocenském pojištění podle konkrétního zaměstnání a případně zvláštní podmínky nároku.
👉 Zaměstnanec na DPP ani DPČ si toto pojištění nemůže libovolně sjednat dobrovolně.
- Dohoda o provedení práce – DPP: Pokud si v roce 2026 vyděláte u jednoho zaměstnavatele alespoň 12 000 Kč hrubého za měsíc, vzniká vám povinná účast na nemocenském pojištění a z odměny se odvádí sociální i zdravotní pojištění.
Díky této účasti můžete mít při splnění dalších podmínek nárok na nemocenskou.
Pokud máte u stejného zaměstnavatele více DPP, výdělky se sčítají.
Při splnění dalších podmínek tak můžete mít nárok na nemocenskou. -
Dohoda o pracovní činnosti – DPČ: V roce 2026 je důležitá hranice 4 500 Kč měsíčně.
Pokud máte v dohodě sjednaný měsíční příjem alespoň v této výši, nemocenské pojištění vám zpravidla vzniká.
Jestliže ale nemáte pevně sjednaný měsíční příjem nebo je nižší než 4 500 Kč, záleží na skutečném výdělku. Pojištěni jste jen v měsících, kdy dosáhnete alespoň 4 500 Kč.
U více takových zaměstnání u stejné firmy se výdělky za zákonných podmínek sčítají. -
Výjimka pro dohodáře: I když v měsíci, kdy onemocníte, nevyděláte dost na vznik nemocenského pojištění, nemusíte automaticky přijít o nemocenskou.
Pokud jste byli ze stejné dohody pojištěni v předchozích třech měsících, může vám nárok vzniknout i při nižším výdělku v měsíci nemoci. Musíte však splnit další zákonné podmínky. -
Osoby samostatně výdělečně činné – OSVČ: Podnikatelé si nemocenské pojištění platí dobrovolně. V roce 2026 stojí minimálně 243 Kč měsíčně.
Aby měli nárok na nemocenskou, musí být zpravidla pojištěni alespoň tři měsíce před onemocněním. Výjimka existuje například při přechodu ze zaměstnání na podnikání.
Nemocenskou dostávají až od 15. dne pracovní neschopnosti a během jejího pobírání nesmějí osobně vykonávat podnikatelskou činnost, ze které dávku čerpají.
Nemocenské pojištění není zahrnuto ani v paušální dani, takže se platí zvlášť.
⚠ Pozor, nemocenské pojištění není totéž co zdravotní pojištění.
👉 Zdravotní pojištění hradí zdravotní péči, například návštěvy lékaře.
👉 Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zabezpečení při nemoci.
To, že máte zdravotní pojištění, tedy automaticky neznamená, že máte nárok na nemocenskou.
Základní postup při nemoci zůstává stejný.
Zaměstnavatel dál poskytuje náhradu mzdy za zameškané směny v prvních 14 kalendářních dnech a ČSSZ vyplácí nemocenské od 15. dne.
Zvyšují se však některé zákonné částky:
- DPP: Hranice účasti na nemocenském pojištění vzroste z 12 000 Kč na 12 500 Kč měsíčně.
- DPČ a zaměstnání malého rozsahu: Rozhodný příjem se zvýší ze 4 500 Kč na 5 000 Kč měsíčně.
- Nemocenské OSVČ: Minimální měsíční pojistné se zvýší z 243 Kč na 270 Kč.
- Výpočet nemocenské: Nové denní redukční hranice budou 1 723 Kč, 2 584 Kč a 5 167 Kč. Sazby 60 %, 66 % a 72 % zůstávají stejné. Pokud nemocenské pokračuje z roku 2026 do roku 2027, dávka se podle nových redukčních hranic upraví od 1. ledna bez žádosti.
Částky byly vyhlášeny ve sdělení č. 184/2026 Sb. (DPP), sdělení č. 186/2026 Sb. (rozhodný příjem) a sdělení č. 185/2026 Sb. (redukční hranice).
📖 Často se ptáte
Můžete být na neschopence v jedné práci a ve druhé pracovat?
V určitých situacích ano. Lékař posuzuje pracovní schopnost pro jednotlivé pojištěné činnosti samostatně.
Vždy záleží na skutečných požadavcích práce, zdravotním stavu a rozhodnutí lékaře.
Musíte zaměstnavateli sdělit svou diagnózu?
Ne. Oznamujete pracovní neschopnost a plníte související povinnosti, ale konkrétní diagnózu mu běžně sdělovat nemusíte.
Co když neschopenka vznikne o víkendu?
Pracovní neschopnost se počítá v kalendářních dnech, tedy i o víkendech.
Náhrada mzdy za prvních 14 dnů se však váže na rozvržené směny a příslušné svátky.
Informujte zaměstnavatele podle toho, kdy vám vznikne překážka v práci, a kontaktujte lékaře co nejdříve.
Musíte si sami zažádat o výplatu nemocenského?
Při běžné eNeschopence samostatnou žádost o nemocenské nepodáváte.
Lékař elektronicky předává rozhodnutí a potvrzení o trvání neschopnosti; zaměstnavatel předává potřebné údaje ČSSZ.
Pokud dávka nepřichází, zkontrolujte stav podání a ověřte, zda nechybějí podklady.
Články z kategorie
Nabídky práce
- Kolín
- ManpowerGroup s.r.o.
- Rudná, Praha-západ
- ManpowerGroup s.r.o.
- České Budějovice
- Globus ČR, v.o.s.
- Plzeň
- Globus ČR, v.o.s.



