Kontrola inspekce práce: Jak probíhá a na co se připravit

Co kontroluje inspekce práce

Orgány inspekce práce tvoří Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.

Jejich postavení a základní působnost upravuje především zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Významnou část jejich kontrolních pravomocí stanovuje také zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Samotný postup při kontrole se řídí rovněž zákonem č. 255/2012 Sb., kontrolním řádem. 

Inspekce práce kontroluje zejména dodržování předpisů v oblasti:
 

• vzniku, změn a skončení pracovních poměrů a dohod
• odměňování, náhrad mzdy nebo platu a cestovních náhrad
• pracovní doby, přestávek a dob odpočinku
• rovného zacházení a zákazu diskriminace
• bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení
• zaměstnávání mladistvých, těhotných zaměstnankyň, rodičů a zaměstnanců pečujících o závislé osoby
• agenturního zaměstnávání, zaměstnávání cizinců a nelegální práce
• plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
   

Inspekce může kontrolovat také vybrané povinnosti podle zákona o ochraně oznamovatelů. 

Podnět ke kontrole může podat nejen zaměstnanec nebo odborová organizace, ale jakákoli fyzická či právnická osoba.

Podání lze zaslat oblastnímu inspektorátu práce nebo prostřednictvím Státního úřadu inspekce práce. Inspekce je povinna chránit totožnost člověka, který podnět podal.
 

Proč může inspekce práce zahájit kontrolu

Kontrola může vycházet z ročního programu kontrolních akcí, z podnětu zaměstnance či jiné osoby, z vlastních zjištění inspekce nebo ze spolupráce s dalšími úřady.

Inspekce provádí plánované i neplánované kontroly.
 

👉 Neplatí tedy, že by každého zaměstnavatele pravidelně jednou ročně kontrolovala. 

👉 Ani podání podnětu automaticky neznamená, že bude kontrola okamžitě zahájena. Příslušný oblastní inspektorát posuzuje závažnost podnětu, účelnost kontroly a své kapacitní možnosti. Pokud kontrolu provede, podatele písemně informuje o výsledku v rozsahu, který se týká jeho podnětu. Inspekce ale nemůže podateli zpřístupnit všechny dokumenty nebo informace získané při kontrole. 

👉 Zjištění nedostatku ještě automaticky neznamená, že inspektor zaměstnavateli přímo v protokolu uloží pokutu.

Inspektor může uložit opatření k odstranění nedostatků a stanovit přiměřenou lhůtu k nápravě. Podezření na přestupek může následně vést k přestupkovému řízení, v němž se rozhoduje o případné sankci.

Za splnění zákonných podmínek může být pokuta uložena také na místě. 
 

•  V roce 2025 provedly orgány inspekce práce celkem 21 146 kontrolních aktivit. Za zjištěná porušení právních předpisů uložily 5 372 pokut v celkové výši 
   

Musí být kontrola předem ohlášena?

Nemusí. Kontrola může být ohlášená, ale také neohlášená. Zákon nestanoví, že zaměstnavatel musí být o kontrole informován několik dní předem.

Podle kontrolního řádu může být kontrola zahájena například:
 

• předložením pověření ke kontrole osobě přítomné na místě
• doručením oznámení o zahájení kontroly
• provedením prvního kontrolního úkonu bezprostředně předcházejícího předložení pověření, pokud je takový postup nezbytný pro dosažení účelu kontroly
   

Kontrola tak může začít přímo na pracovišti. Nepřítomnost jednatele, majitele firmy nebo personalisty sama o sobě kontrolu nezastaví.

👉 Zákon umožňuje zahájení kontroly také za přítomnosti zaměstnance nebo jiné osoby, která na místě zabezpečuje činnost kontrolovaného subjektu. Inspektor se musí prokázat průkazem, případně pověřením ke kontrole. 👉 Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, inspektor je o zahájení kontroly informuje. 
 

Protokol o kontrole a námitky

Kontrola nemusí skončit v den, kdy inspektoři navštíví pracoviště.

Inspekce může následně vyžadovat další dokumenty, vysvětlení nebo provádět další kontrolní úkony.
 

👉 Protokol o kontrole musí být vyhotoven do 30 dnů od posledního kontrolního úkonu.

👉 Ve zvláště složitých případech se tato lhůta prodlužuje na 60 dnů.
 

Protokol musí obsahovat kontrolní zjištění, označení porušených právních předpisů a podklady, ze kterých inspekce vycházela. Stejnopis protokolu se doručuje kontrolované osobě. 

Zaměstnavatel může proti kontrolním zjištěním podat písemné námitky.
 

👉 Základní lhůta činí 15 dnů od doručení protokolu, pokud v něm inspekce nestanoví lhůtu delší. Z námitek musí být patrné, proti kterému kontrolnímu zjištění směřují a proč je zaměstnavatel považuje za nesprávné. 

👉 Inspekce může zároveň uložit opatření k odstranění zjištěných nedostatků, určit přiměřenou lhůtu k nápravě a následně zkontrolovat, zda zaměstnavatel uložená opatření splnil
 

Co může inspektor během kontroly

Inspektor může v rozsahu potřebném pro provedení kontroly zejména:
 

• vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor souvisejících s kontrolou, je-li to pro její provedení nezbytné
  požadovat prokázání totožnosti osob, které na pracovišti pracují nebo mohou přispět ke splnění účelu kontroly
• hovořit se zaměstnanci bez přítomnosti vedení firmy nebo dalších osob
• požadovat údaje, dokumenty a další podklady
• pořizovat obrazové, zvukové nebo zvukově-obrazové záznamy
• provádět měření, prohlídky, zkoušky nebo odebírat vzorky
• požadovat potřebnou součinnost zaměstnavatele
   

Do soukromého obydlí, ve kterém zaměstnanec pracuje na dálku, může inspektor práce vstoupit pouze se souhlasem zaměstnance a dalších dotčených osob, které v daném místě žijí. 

Podle zaměření kontroly mohou inspektoři požadovat například pracovní smlouvy a dohody, mzdové podklady, evidenci pracovní doby, dokumentaci k bezpečnosti práce, doklady o školeních, dokumentaci pracovně-lékařských služeb, záznamy o pracovních úrazech nebo doklady související se zaměstnáváním cizinců.

Rozsah požadovaných dokumentů vždy závisí na předmětu konkrétní kontroly.

Zaměstnavatel musí vytvořit podmínky pro výkon kontroly, umožnit inspektorovi využít jeho zákonná oprávnění a poskytnout potřebnou součinnost.

Za neposkytnutí potřebné součinnosti při kontrole může podle kontrolního řádu hrozit pokuta až 500 000 Kč.

Pokud kontrolovaná osoba neuposlechne konkrétní výzvu inspektora, například se bez vážného důvodu nedostaví na inspektorát, nepředloží požadované dokumenty nebo se nedostaví k projednání výsledků kontroly, může pokuta dosáhnout až 1 000 000 Kč.
 

Na co se inspekce práce zaměřuje v roce 2026

Mezi hlavní priority kontrolní činnosti pro rok 2026 patří:
 

• nelegální zaměstnávání a zastřené zprostředkování zaměstnání
• pracovní podmínky cizinců včetně držitelů dočasné ochrany
• odměňování zaměstnanců a rovné odměňování žen a mužů
• používání kamerových systémů na pracovištích
• bezpečnost práce na stavbách a dalších pracovištích
• vyšetřování příčin a okolností pracovních úrazů
• koordinované přeshraniční kontroly ve spolupráci s dalšími státy Evropské unie
   

Podněty v pracovněprávní oblasti se nejčastěji týkají odměňování a nedostatků při vzniku, změně nebo skončení pracovního poměru či některé z dohod.

V oblasti zaměstnanosti jde zejména o podezření na nelegální práci. Podněty z oblasti bezpečnosti práce často upozorňují na pracovní úrazy, neposkytnutí osobních ochranných pracovních prostředků, nedostatečné školení BOZP nebo nedostatky při provozu vyhrazených technických zařízení.
 

Kontrola nelegálního zaměstnávání

Kontroly zaměřené na nelegální zaměstnávání mohou být zahájeny bez předchozího upozornění.

Smyslem takového postupu je zjistit skutečný stav přímo na pracovišti. Inspekce může při těchto kontrolách spolupracovat s Policií České republiky a dalšími kontrolními orgány. 

Inspektoři mohou ověřovat totožnost lidí, kteří se nacházejí na pracovišti a vykonávají práci, a požadovat doklady prokazující existenci pracovněprávního vztahu nebo oprávnění cizince k výkonu práce. 

Za umožnění výkonu nelegální práce hrozí:
 

• právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokuta až 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč
• zaměstnavateli, který je nepodnikající fyzickou osobou, pokuta až 5 000 000 Kč
• fyzické osobě vykonávající nelegální práci pokuta až 100 000 Kč

Co inspekce práce řešit nemůže

Inspekce práce kontroluje dodržování právních předpisů, ale nerozhoduje individuální spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Nemůže například zaměstnavateli pravomocně přikázat, aby konkrétnímu zaměstnanci zaplatil dlužnou mzdu, ani rozhodnout spor o platnost výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru.

O těchto nárocích může rozhodnout pouze soud. 
 

Do působnosti inspekce práce dále nepatří zejména:
 

• daňové záležitosti, které řeší finanční úřady
• sociální pojištění a evidenční listy důchodového pojištění, které spadají pod Českou správu sociálního zabezpečení
• zdravotní pojištění, které řeší zdravotní pojišťovny
• uznání nebo neuznání pracovního úrazu
• uznání nemoci z povolání
• hygienické požadavky na pracovišti, například osvětlení, větrání, teplota, hluk, ochranné nápoje nebo hygienické limity při ruční manipulaci s břemeny, které spadají především do působnosti krajských hygienických stanic
   

U pracovního úrazu je ale nutné doplnit důležitou výjimku: inspekce sice nemůže rozhodnout, zda má být konkrétní událost uznána jako pracovní úraz, může však kontrolovat, zda zaměstnavatel splnil své povinnosti, a vyšetřovat příčiny a okolnosti jeho vzniku.