Zdravotní prohlídky zaměstnanců: přehled povinností pro personalisty

11. srpna 2026
4 minuty čtení
Zaměstnavatel nesmí přidělit zaměstnanci práci, pro kterou není zdravotně způsobilý. Rozsah pracovnělékařských prohlídek se přitom liší podle kategorie práce, profesních rizik, věku zaměstnance i druhu pracovněprávního vztahu. Přehled vysvětluje pravidla účinná v roce 2026.


Rozsah pracovnělékařských služeb nelze správně určit bez kategorizace práce.

Práce se zařazují do kategorií 1 až 4 podle výskytu a míry působení pracovních podmínek: hluku, prachu, vibrací, chemických látek nebo fyzické zátěže.
 

  • Za rizikovou práci se považuje práce kategorie 3 a 4 a také práce kategorie 2, kterou příslušný orgán ochrany veřejného zdraví označil za rizikovou. Taková práce se běžně označuje jako kategorie 2R.
     
  • Vedle kategorie je nutné zohlednit také profesní rizika uvedená v příloze vyhlášky č. 79/2013 Sb. nebo zvláštní požadavky jiných právních předpisů.
     

 

Kdy zaměstnavatel potřebuje smluvního poskytovatele


Zaměstnavatel zpravidla zajišťuje pracovnělékařské služby prostřednictvím poskytovatele v oboru všeobecného praktického lékařství nebo pracovního lékařství na základě písemné smlouvy.

Výjimka se může uplatnit u práce kategorie 1, pokud její součástí není činnost se zvláštními zdravotními požadavky.


👉 Potřebnou prohlídku a posudek lze v takovém případě zajistit u registrujícího praktického lékaře zaměstnance nebo uchazeče na základě písemné žádosti zaměstnavatele.


Pokud se změní zařazení práce nebo rozsah pracovnělékařských služeb, musí zaměstnavatel odpovídajícím způsobem upravit také smluvní zajištění služeb.
 

Aktuální nabídka práce

 

Pět druhů pracovnělékařských prohlídek
 

  • Vstupní prohlídka ověřuje zdravotní způsobilost před zahájením práce nebo před změnou sjednaného druhu práce.
  • Periodická prohlídka sleduje zdravotní způsobilost během výkonu práce.
  • Mimořádná prohlídka reaguje na změnu zdravotního stavu, pracovních podmínek nebo jiné skutečnosti stanovené vyhláškou.
  • Výstupní prohlídka zaznamenává zdravotní stav při ukončení rizikové nebo jinak stanovené práce.
  • Následná prohlídka sleduje zdravotní stav po ukončení práce, jejíž vlivy se mohou projevit až později.

 

Vstupní prohlídka před zahájením práce


Pracovní poměr


Vstupní prohlídka je před vznikem pracovního poměru povinná zejména tehdy, jde-li o práci:
 

  • kategorie 2, 2R, 3 nebo 4
  • se zvláštními zdravotními požadavky nebo profesním rizikem
  • u které prohlídku vyžaduje jiný právní předpis


U práce kategorie 1 bez zvláštních zdravotních požadavků může zaměstnavatel prohlídky a posuzování zdravotní způsobilosti zajistit u registrujícího praktického lékaře zaměstnance na základě písemné žádosti. Ostatní pracovnělékařské služby zajišťuje smluvně, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců. 


👉 Pokud zaměstnavatel uchazeče na prohlídku vyšle a uchazeč ji neabsolvuje, považuje se pro danou práci za zdravotně nezpůsobilého.


👉 Jestliže zaměstnavatel dobrovolnou prohlídku u běžné práce kategorie 1 nevyžaduje, uchazeč se naopak považuje za způsobilého, dokud se neprokáže opak.

 

DPP a DPČ

Periodické prohlídky se u DPP a DPČ provádějí při rizikové práci, profesním riziku, práci upravené jiným předpisem nebo na žádost zaměstnavatele či zaměstnance.


U zletilých osob pracujících na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je vstupní prohlídka povinná zejména u rizikových prací kategorie 2R, 3 a 4.

Povinnost může vzniknout také u činností se zvláštními zdravotními požadavky nebo podle jiného právního předpisu.

U ostatních dohod může prohlídku vyžadovat zaměstnavatel nebo osoba pracující na dohodu.

 

📌 Další pravidla pracovněprávního vztahu shrnuje přehled věnovaný dohodě o provedení práce.

 

Mladiství


U zaměstnanců mladších 18 let je vstupní prohlídka povinná před vznikem pracovního poměru i před zahájením práce na DPP nebo DPČ.

Zaměstnavatel musí mladistvému zajistit také periodickou prohlídku nejméně jednou ročně a prohlídku před převedením na jinou práci.

 

Změna práce uvnitř firmy


Od 1. ledna 2026 je důležité rozlišovat dvě situace:

  • Při změně sjednaného druhu práce se provádí vstupní prohlídka.
  • Před převedením na práci za odlišných podmínek se provádí mimořádná prohlídka v úplném rozsahu.

Samotné porovnání kategorie práce proto nemusí stačit. Personalista musí posoudit také konkrétní činnosti, pracovní podmínky a související rizikové faktory.

 

Kdo hradí vstupní prohlídku?


Uchazeč o zaměstnání vstupní prohlídku zpravidla nejprve uhradí sám. Pokud s ním zaměstnavatel pracovněprávní vztah uzavře, musí mu náklady nahradit.

Zaměstnavatel se může s uchazečem dohodnout, že prohlídku uhradí i tehdy, když vztah nakonec nevznikne.


👉 Prohlídky mladistvých hradí zaměstnavatel. Zaměstnanec rovněž nenese náklady na prohlídky související s noční prací.

 

Periodické prohlídky a jejich lhůty


U kategorií 1 a 2 bez profesního rizika se periodické prohlídky provádějí pouze na základě písemné žádosti zaměstnavatele nebo zaměstnance.

👉 U rizikových prací, profesních rizik, noční práce a mladistvých jsou povinné.

 Práce nebo skupina zaměstnanců Základní lhůta Povinnost
 Kat. 1 bez profesního rizika  Jednou za 6 let; po dosažení 50 let jednou za 4 roky  Pouze na písemnou žádost zaměstnavatele nebo zaměstnance
 Kat. 2 bez profesního rizika  Jednou za 4 roky; po dosažení 50 let jednou za 2 roky  Pouze na písemnou žádost zaměstnavatele nebo zaměstnance
 Kat. 2R a 3  Jednou za 2 roky  Povinná
 Kat. 4  Jednou ročně  Povinná
 Práce s profesním rizikem  Zpravidla jednou za 4 roky; po dosažení 50 let jednou za 2 roky  Povinná; příloha vyhlášky nebo jiný předpis může určit kratší lhůtu
 Noční práce  Jednou za 2 roky  Povinná
 Mladiství zaměstnanci  Nejméně jednou ročně  Povinná

Pokud se na zaměstnance vztahuje více lhůt současně, musí zaměstnavatel použít přísnější požadavek.

Zvláštní interval může stanovit příloha vyhlášky nebo jiný právní předpis.

 

Kdy je potřeba mimořádná prohlídka


Mimořádná prohlídka se provádí zejména tehdy, když vznikne důvodné podezření, že se změnila nebo zanikla zdravotní způsobilost zaměstnance.


Důvodem může být také:
 

  • nově zjištěný rizikový faktor nebo zvýšení jeho míry
  • zhoršení pracovních podmínek
  • převedení na práci vykonávanou za odlišných podmínek
  • nařízení orgánu ochrany veřejného zdraví nebo jiného oprávněného orgánu
  • návrat po nemoci delší než osm týdnů, s výjimkou práce kategorie 1 bez profesního rizika, nestanoví-li jiný předpis jinak
  • návrat po pracovním úrazu se závažnými následky, bezvědomím nebo jiným závažným poškozením zdraví
  • návrat po úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví
  • návrat po jiném přerušení výkonu práce delším než šest měsíců, pokud se neuplatní zákonná výjimka
     

V případech spojených s návratem do práce musí zaměstnavatel zaměstnance vyslat na mimořádnou prohlídku do pěti pracovních dnů ode dne, kdy znovu začal vykonávat dosavadní práci.
 

 

Výstupní a následná prohlídka


Výstupní prohlídka je povinná zejména při ukončení rizikové práce kategorie 2R, 3 nebo 4, při práci spojené s uznanou nemocí z povolání nebo ohrožením touto nemocí a v dalších případech stanovených vyhláškou či zvláštním předpisem.

Vedle skončení vztahu se výstupní prohlídka provádí také před převedením na jinou práci nebo před změnou druhu práce, jestliže zaměstnanec končí výkon rizikové práce.

Po pracovním úrazu se neprovádí automaticky.

Povinná je pouze při splnění podmínek uvedených ve vyhlášce, například pokud byla v příčinné souvislosti s úrazem nejméně dvakrát uznána dočasná pracovní neschopnost nebo vzniklo nové hodnocení bolesti či ztížení společenského uplatnění.
 

👉 Výstupní prohlídku může vyžadovat také zaměstnavatel nebo zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele. Jejím výsledkem je potvrzení o provedení prohlídky, nikoli posudek o zdravotní způsobilosti.

👉 Následná prohlídka se provádí po skončení práce, pokud její dřívější působení může mít pozdější zdravotní následky. Její provedení určuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo jiný právní předpis.

👉  Pokud zdravotní stav ovlivňuje další trvání pracovního poměru, je vhodné samostatně posoudit pravidla pro ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů.
 

 

Žádost o prohlídku a posudek od roku 2026


Od 1. ledna 2026 se používá závazný vzor lékařského posudku uvedený v příloze č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Dokument obsahuje část vyplňovanou zaměstnavatelem a část určenou poskytovateli pracovnělékařských služeb.


Zaměstnavatel musí uvést:
 

  • identifikační údaje zaměstnavatele a posuzované osoby
  • pracovní zařazení, druh práce a konkrétní pracovní činnosti
  • týdenní pracovní dobu, pracovní režim a délku směny
  • rizikové faktory a jejich kategorie
  • druh požadované prohlídky a její důvod
     

Posudek může obsahovat závěr, že je osoba zdravotně způsobilá, způsobilá s podmínkou, zdravotně nezpůsobilá nebo že dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost.

Zaměstnavatel se řídí závěrem posudku, nemá však přístup k diagnóze ani k ostatní zdravotnické dokumentaci zaměstnance.

 

Praktický postup pro personalistu
 

  1. Ověřte aktuální kategorii práce a všechna profesní rizika.
  2. Zkontrolujte, zda zaměstnance posuzuje správný poskytovatel pracovnělékařských služeb.
  3. Určete druh prohlídky podle pracovního vztahu, věku zaměstnance a důvodu vyšetření.
  4. Použijte aktuální závazný vzor a přesně popište vykonávanou práci i pracovní podmínky.
  5. Nepřidělujte práci před splněním povinné vstupní prohlídky nebo v rozporu s platným posudkem.
  6. Evidujte termíny periodických prohlídek a změny práce, pracovních podmínek a rizikových faktorů.

 

📖 Často se ptáte


Lze použít lékařský posudek od předchozího zaměstnavatele?

Zpravidla ne. Lékařský posudek se vydává pro konkrétní práci, pracovní podmínky a rizikové faktory uvedené v žádosti zaměstnavatele. Nový zaměstnavatel musí samostatně posoudit, zda má zaměstnanci zajistit vstupní prohlídku. Samotné předložení posudku od předchozího zaměstnavatele tuto povinnost nenahrazuje.

 

Může si zaměstnanec vybrat lékaře pro pracovnělékařskou prohlídku?

Zpravidla ne. Zaměstnavatel zaměstnance vysílá ke svému poskytovateli pracovnělékařských služeb.

U práce kategorie 1 bez zvláštních zdravotních požadavků lze prohlídku zajistit také u registrujícího praktického lékaře zaměstnance, vždy však na základě písemné žádosti zaměstnavatele.

 

Je vstupní prohlídka potřeba také při práci z domova?

Samotná práce z domova zaměstnance od pracovnělékařské prohlídky neosvobozuje.

Rozhodující je kategorie práce, její skutečná náplň, pracovní podmínky, profesní rizika a případné požadavky zvláštního právního předpisu.

U běžné administrativní práce zařazené do kategorie 1 bez zvláštních zdravotních požadavků vstupní prohlídka povinná být nemusí.

 

Dozví se zaměstnavatel diagnózu zaměstnance?

Ne. Zaměstnavatel obdrží posudkový závěr o zdravotní způsobilosti, případně podmínku, za které může zaměstnanec práci vykonávat.

Nemá nárok na sdělení diagnózy ani na přístup ke zdravotnické dokumentaci zaměstnance.

 

Jak dlouho platí lékařský posudek o zdravotní způsobilosti?

Jednotná doba platnosti pro všechny zaměstnance neexistuje.

Termín další periodické prohlídky závisí na kategorii práce, věku zaměstnance, profesních rizicích a případné zvláštní právní úpravě.

Nové posouzení může být nutné také dříve, například při změně zdravotního stavu, druhu práce nebo pracovních podmínek.

 

Co se stane, když uchazeč odmítne vstupní prohlídku?

Pokud zaměstnavatel uchazeče na vstupní prohlídku vyslal a uchazeč ji neabsolvuje, považuje se pro danou práci za zdravotně nezpůsobilého.

Zaměstnavatel mu proto nesmí přidělit práci, pro kterou byla prohlídka vyžadována.

U stávajícího zaměstnance je absolvování povinné pracovnělékařské prohlídky zákonnou povinností, její odmítnutí však samo o sobě neznamená automatické skončení pracovního poměru.

15 let zkušeností jako HR Business Partner v nadnárodních společnostech, kde poskytuje HR poradenství v oblasti pracovního práva, vedení a rozvoje zaměstnanců, employee relations, a dalších HR oblastech.