Povinnosti zaměstnavatele při úmrtí zaměstnance

Pracovní poměr končí dnem úmrtí

Pracovní poměr zaniká dnem smrti zaměstnance, i když se o ní zaměstnavatel dozví později.

Výpověď ani dohoda s rodinou se neuzavírá. Samotné úmrtí nezakládá nárok na zákonné odstupné.

👉 Ověřte datum úmrtí, například z úmrtního listu, a informujte mzdovou účtárnu. Pravidlo stanoví § 48 odst. 4 zákoníku práce. Smrtí končí také vztah založený DPP nebo DPČ.

Zúčtujte mzdu a dovolenou

Vypořádejte neuhrazenou mzdu či plat, příplatky, náhrady a odměny, na které zaměstnanci vzniklo právo.

Proplaťte také nevyčerpanou dovolenou, a to podle zbývajících hodin a průměrného hodinového výdělku. Výjimkou je dodatková dovolená, kterou proplatit nelze.

Průměrný výdělek se zpravidla zjišťuje z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

Komu vyplatit mzdu bez čekání na dědictví

Peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají.

Mzdová a platová práva do trojnásobku průměrného hrubého měsíčního výdělku přecházejí přímo na pozůstalé v tomto pořadí:
 

1. Manžel či manželka nebo zákonný partner či partnerka
2. Děti
3. Rodiče
    

Podmínkou je společná domácnost se zaměstnancem v době smrti.

Další skupina přichází na řadu, pokud v předchozí není oprávněný příjemce.

Trojnásobek není platba navíc, ale limit přímého přechodu existujících mzdových práv. Při průměrném hrubém měsíčním výdělku 40 000 Kč činí 120 000 Kč.

Část nad limitem patří do pozůstalosti. Pokud žádný uvedený příjemce nesplňuje podmínky, patří do ní mzdová práva celá. Přímý přechod nelze automaticky vztáhnout na ostatní peněžité nároky.

👉 Před výplatou je potřeba doložit totožnost příjemce, příbuzenský vztah a společnou domácnost. Sporné případy řešte s notářem pověřeným pozůstalostním řízením.

👉 Zákonným partnerem se rozumí osoba v uzavřeném partnerství nebo registrovaném partnerství, nikoli pouze druh či družka.
 

Odhlaste zaměstnance a podejte hlášení

U běžného pracovního poměru zajistěte:
 

• ČSSZ: odhlášení z evidence zaměstnanců do 8 dnů od skončení zaměstnání prostřednictvím služby Registrace zaměstnance
• JMHZ: vykázání příslušných údajů za daný měsíc; hlášení se podává od 1. do 20. dne následujícího měsíce
• Zdravotní pojišťovna: samostatné elektronické oznámení ukončení zaměstnání do 8 dnů; JMHZ ho nenahrazuje
   

U osob pracujících pouze na DPP nebo DPČ je lhůta zdravotní pojišťovny do 20. dne následujícího měsíce, pokud dohoda založila zaměstnání pro účely zdravotního pojištění. Podrobnosti uvádí přehled povinností zaměstnavatele od VZP.

Důchodové údaje se předávají přes JMHZ. Samostatný evidenční list důchodového pojištění zůstává například u zaměstnání ukončených před 1. dubnem 2026 nebo na výzvu ČSSZ.
 

Pracovní úraz znamená další povinnosti

Při úmrtí následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání řeší zaměstnavatel v rozsahu své odpovědnosti také:
 

• náhradu nákladů na léčení a přiměřených nákladů pohřbu
• náhradu nákladů na výživu oprávněných pozůstalých
• jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých
• náhradu věcné škody
   

Jednorázová náhrada přísluší manželovi či zákonnému partnerovi, dětem a rodičům bez podmínky společné domácnosti.

Minimum odpovídá dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí předchozího roku.

Při nároku obou rodičů dostane každý polovinu této částky. Výše náhrady se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

Nárok mohou mít i další osoby v rodinném nebo obdobném vztahu, které újmu zemřelého zaměstnance pociťují jako vlastní. Zákonné minimum se na ně nevztahuje.

👉 Smrtelný pracovní úraz ohlaste bez zbytečného odkladu příslušnému inspektorátu práce nebo báňskému úřadu přes portál SÚIP.

👉 Samostatně informujte Policii ČR, zdravotní pojišťovnu zaměstnance a také odborovou organizaci a zástupce pro BOZP, pokud u vás působí. Ohlášení zašlete bez zbytečného odkladu, elektronicky nebo písemně.

👉 Do 15 pracovních dnů od chvíle, kdy jste se o úrazu dozvěděli, zašlete vyplněný záznam o úrazu příslušnému úřadu přes portál SÚIP a samostatně policii a zdravotní pojišťovně. Záznam odešlete také pojišťovně zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Kopii záznamu předejte bez zbytečného odkladu rodině a také zástupci pro BOZP a zástupci odborové organizace, pokud u vás působí. Podepsaný záznam uchovávejte 10 let.

Nové skutečnosti, například pozdější úmrtí zaměstnance, vyžadují bezodkladnou aktualizaci záznamu.

U úrazů, které se staly před 1. lednem 2026, se ohlášení i zasílání záznamů řídí tehdejšími pravidly – povinné podání přes portál SÚIP se na ně tedy nevztahuje. Podrobnosti uvádějí pokyny SÚIP.
 

Pohledávky firmy a daňové podklady

Peněžitá práva zaměstnavatele z pracovněprávního vztahu zpravidla zanikají.

👉 Výjimkou jsou pohledávky pravomocně přiznané, zaměstnancem písemně uznané co do důvodu i výše a náhrada úmyslně způsobené škody.

Pokud dluh zaměstnance vůči firmě jeho smrtí nezanikl, doložte ho příslušnými dokumenty a uplatněte u notáře, který vede pozůstalostní řízení.

Případné daňové přiznání řeší osoba spravující pozůstalost, zaměstnavatel poskytuje podklady. Pokud povinnost přiznání vznikla, za období před úmrtím platí lhůta 3 měsíců od smrti bez možnosti prodloužení.

Pokud vznikne povinnost podat daňové přiznání také za období správy pozůstalosti, osoba spravující pozůstalost ho podá do 30 dnů od skončení pozůstalostního řízení, za příslušnou část zdaňovacího období do dne předcházejícího jeho skončení, podle § 239b daňového řádu.