Kolik může zaměstnanec zaplatit za škodu? Limit 4,5násobku neplatí vždy

Odpovědnost zaměstnance za škodu závisí především na tom, jak škoda vznikla, zda ji zaměstnanec zavinil a o jaký druh odpovědnosti jde.

Pravidla se vztahují také na zaměstnance pracující na DPP a DPČ.

Konkrétní škodu už řešíte a potřebuje vědět, jak ji doložit a požadovat její náhradu?

Přečtěte si článek Způsobil zaměstnanec škodu? Jak postupovat a kolik můžete požadovat.

Kdy zaměstnanec za škodu odpovídá

U běžné odpovědnosti musí být splněny čtyři podmínky:
 

• zaměstnanec porušil pracovní povinnost
• zaměstnavateli vznikla škoda
• mezi porušením povinnosti a škodou existuje příčinná souvislost
• zaměstnanec škodu zavinil
   

Navíc musí jít o škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Zavinění u obecné odpovědnosti prokazuje zaměstnavatel.

Kolik to může zaměstnance stát...

Zákonné maximum neznamená, že zaměstnanec uvedenou částku automaticky zaplatí. Vždy záleží na skutečné výši škody a splnění podmínek konkrétního režimu.

Běžná nedbalost: maximálně 4,5násobek výdělku

Pokud zaměstnanec způsobí škodu z nedbalosti, hradí skutečnou škodu, nejvýše však 4,5násobek svého průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti.

Nejde tedy o paušální pokutu, ale o maximální hranici náhrady.
 

Kdy limit 4,5násobku neplatí

▶ Úmyslně způsobená škoda

Při úmyslném způsobení škody může zaměstnanec hradit celou skutečnou škodu. Zaměstnavatel může navíc požadovat také ušlý zisk.
 

▶ Alkohol a jiné návykové látky

Limit se neuplatní ani při škodě způsobené v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek. Zaměstnanec může odpovídat za celou skutečnou škodu.

Samotný alkohol ale nestačí k požadování ušlého zisku. Ten zákon váže na úmyslně způsobenou škodu.

Schodek na svěřených hodnotách

Zvláštní pravidla platí pro schodek například na hotovosti, ceninách, zboží nebo zásobách, které zaměstnanec převzal k vyúčtování.

Podmínkou je písemná dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Základním pravidlem je náhrada schodku v plné výši.

Zaměstnanec se ale může odpovědnosti zcela nebo částečně zprostit, pokud prokáže, že schodek vznikl bez jeho zavinění.
 

Ztráta svěřené věci: pozor na hranici 50 000 Kč

Samostatný režim platí také pro ztrátu svěřených pracovních věcí.

👉 U věci s cenou do 50 000 Kč může stačit písemné potvrzení o převzetí.

👉 Pokud její cena přesahuje 50 000 Kč, musí být uzavřena písemná dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Tu lze uzavřít nejdříve v 18 letech věku

Také zde je základním pravidlem náhrada v plné výši.

👉 Zaměstnanec se však může zcela nebo částečně zprostit odpovědnosti, pokud prokáže, že ke ztrátě došlo bez jeho zavinění.

Zaměstnanec škodu nezpůsobil, ale mohl jí zabránit

Zaměstnanec může nést odpovědnost i tehdy, pokud škodu přímo nezpůsobil, ale věděl, že bezprostředně hrozí, a přesto na ni neupozornil nebo proti ní nezakročil.

Pokud škodu nelze nahradit jinak, může zaměstnavatel požadovat přiměřenou náhradu, maximálně však trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.

Povinnost zasáhnout neplatí bezvýjimečně, například pokud by zaměstnanec vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jiného člověka.
 

Co když ke škodě přispěl zaměstnavatel nebo kolegové

Pokud ke vzniku škody přispěl také zaměstnavatel, odpovědnost zaměstnance se poměrně sníží.

Jestliže škodu zavinilo více zaměstnanců, u obecné odpovědnosti každý hradí část odpovídající míře svého zavinění.

Škodu lze někdy napravit i bez placení

Zákoník práce umožňuje škodu odčinit uvedením v předešlý stav. Pokud to možné není nebo k nápravě nedojde, nahrazuje se škoda penězi.

Ani povinnost k plné náhradě nemusí v individuálním sporu vždy znamenat zaplacení celé částky. Podle § 264 zákoníku práce může soud z důvodů zvláštního zřetele hodných výši náhrady přiměřeně snížit.

Pojištění může finanční dopad zmírnit

Pojištění odpovědnosti zaměstnance nemění jeho zákonnou odpovědnost. Podle konkrétních pojistných podmínek ale může pokrýt část náhrady, kterou musí zaměstnavateli zaplatit.
 

Co dělat, když už škoda vznikla

Určit, podle jakého režimu zaměstnanec odpovídá, je jen první krok.

Zaměstnavatel následně musí škodu správně doložit, vyčíslit a uplatnit.