Způsobil zaměstnanec škodu? Jak postupovat a kolik můžete požadovat

Kdy zaměstnanec odpovídá za škodu

U obecné odpovědnosti musí být současně splněny čtyři podmínky:
 

• zaměstnanec porušil pracovní povinnost
• zaměstnavateli vznikla skutečná škoda
• porušení povinnosti bylo příčinou škody
• zaměstnanec škodu zavinil alespoň z nedbalosti

Tyto podmínky vyplývají z § 250 zákoníku práce. Všechny musí prokázat zaměstnavatel.

Výjimkou jsou zejména schodek na svěřených hodnotách a ztráta řádně svěřených věcí, kde se zavinění zaměstnance předpokládá a zaměstnanec se může odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit.

👉 Pravidla se vztahují nejen na pracovní poměr, ale také na zaměstnance pracující na DPP nebo DPČ.

👉 Rozhodující není, zda ke škodě došlo přímo během směny, ale zda jednání souviselo s plněním pracovních úkolů.
 

Kolik může zaměstnavatel požadovat
 

Jak správně vyčíslit škodu

U poškozené nebo ztracené věci nelze automaticky požadovat cenu nového výrobku.

👉 Vychází se z obvyklé ceny věci v době poškození nebo ztráty, jejího stáří, stavu a opotřebení.

👉 Zohlední se také účelně vynaložené náklady potřebné k obnovení nebo nahrazení její funkce. Podrobně se náhradám škody věnuje příručka MPSV. 

Samotné tvrzení, že zaměstnanec poškodil pověst firmy, k požadování peněz nestačí. Zaměstnavatel musí doložit konkrétní škodu, její výši a souvislost s jednáním zaměstnance.

Postup zaměstnavatele krok za krokem
 

1. Zajistěte důkazy. Zaznamenejte datum, místo a průběh události. Uchovejte fotografie, systémové záznamy, svědecká vyjádření, faktury, odhad opravy a další podklady.
2. Určete porušenou povinnost. Popište konkrétní povinnost z právního předpisu, smlouvy, vnitřního předpisu nebo zákonného pokynu nadřízeného.
3. Posuďte příčinnou souvislost a zavinění. Nestačí prokázat, že zaměstnanec byl u události přítomen.
4. Určete právní režim. Rozlište obecnou odpovědnost, nesplnění povinnosti odvrátit škodu, schodek a ztrátu svěřené věci.
5. Vyčíslete požadovanou náhradu. Zohledněte skutečnou výši škody, zákonný limit, případný podíl zaměstnavatele a dalších zaměstnanců.
6. Projednejte částku se zaměstnancem. Dejte mu možnost popsat průběh události a předložit vlastní podklady.
7. Písemně částku oznamte. Udělejte to zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že ji má zaměstnanec nahradit.
    

Škodní komise, hlášení o škodě nebo interní protokol mohou pomoci s dokumentací. Zákon je však jako povinné kroky nevyžaduje.

Pokud škodu způsobil vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupcem, určuje výši požadované náhrady ten, kdo jej na pracovní místo ustanovil.
 

Kdy se zapojují odbory

Přesahuje-li požadovaná náhrada 1 000 Kč a u zaměstnavatele působí odborová organizace, zaměstnavatel s ní musí projednat výši náhrady a obsah případné dohody o způsobu jejího zaplacení.

Odbory nemusí být členem škodní komise a náhradu neschvalují.

Lze škodu strhnout ze mzdy?

Bez dohody zaměstnance nelze náhradu škody jednostranně strhnout ze mzdy. Nestačí ani to, že zaměstnavatel škodu vyčíslil nebo že zaměstnanec připustil svou chybu.

Pokud zaměstnanec uzná svou povinnost a výši náhrady, mohou strany uzavřít písemnou dohodu o způsobu náhrady podle § 263 odst. 2 zákoníku práce. Má-li se dluh hradit srážkami ze mzdy, musí dokument obsahovat také výslovnou dohodu o srážkách. Ta se řídí zejména § 2045 až § 2047 občanského zákoníku a § 146 až § 149 zákoníku práce.

Srážky musí respektovat zákonné pořadí a rozsah. Pokud zaměstnanec dohodu odmítne a škodu dobrovolně neuhradí, zaměstnavatel musí svůj nárok uplatnit u soudu. Praktický přehled pravidel obsahuje také výklad MPSV ke srážkám ze mzdy.

Jestliže zaměstnání skončí dříve, než jsou srážky dokončeny, musí mzdová účtárna správně uvést údaje o prováděných srážkách v potvrzení o zaměstnání.

Jaké lhůty hlídat

Jednoměsíční lhůta pro písemné oznámení částky je v zákoně uvedena slovem „zpravidla“. Její překročení proto samo o sobě nárok neruší.

Právo na náhradu škody se obecně promlčuje ve tříleté lhůtě od okamžiku, kdy se zaměstnavatel dozvěděl nebo měl a mohl dozvědět o škodě a osobě povinné k její náhradě.

Nejpozději se promlčí za deset let od vzniku škody, u úmyslně způsobené škody za patnáct let.

Podle občanského zákoníku skončení pracovního poměru samo o sobě nárok neruší. 

Vzor písemného oznámení požadované náhrady škody

Vzor je určen pro obecnou odpovědnost zaměstnance. U schodku, ztráty svěřené věci, úmyslné škody nebo odpovědnosti více osob je nutné text upravit.
 

Co musí obsahovat následná dohoda

Pokud zaměstnanec nárok uzná, písemná dohoda by měla jednoznačně uvést:
 

• důvod vzniku povinnosti a popis škodní události
• výslovné uznání povinnosti zaměstnancem
• přesnou výši náhrady
• způsob a termíny úhrady
• výši jednotlivých splátek
• samostatné ujednání o srážkách ze mzdy, pokud mají být použity
   

Existenci pohledávky a způsob jejího zaúčtování následně posoudí účetní podle firemního účetního rozvrhu a dostupných dokladů. 

Zaměstnanci mohou dopady škody zmírnit vhodným pojištěním odpovědnosti při výkonu povolání. Rozsah krytí, výluky i oznamovací lhůty se však řídí konkrétní pojistnou smlouvou.