Přehledně: jak nastavit vhodné pracovní podmínky

Pracovní podmínky

Základní povinností všech zaměstnavatelů je povinnost vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Ve všech případech musí zaměstnavatel dbát na dodržení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zaměstnanců. Pracovní podmínky řeší zákoník práce (kde jsou ustanovení o pracovních podmínkách obsažena na více místech), zákona č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 361/2007 Sb., k ochraně zdraví při práci a další právní předpisy. 

Pracovní podmínky zaměstnanců můžeme popsat jako soubor všech okolností a podmínek, jež tvoří rámec pracovní činnosti zaměstnance. 

Kontrolu dodržování zákonných ustanovení má na starosti inspektorát práce. Inspektorát práce provádí pravidelné kontroly pracovišť a také reaguje na podněty od zaměstnanců. 

Jsou skupiny zaměstnanců, které mají zákoníkem práce nebo souvisejícími předpisy vymezené specifické pracovní podmínky, a to z důvodu jejich ochrany. Jedná se například o pracovní podmínky žen a mladistvých, na které se podíváme detailněji. 

Pracovní podmínky žen

Práce zaměstnankyň se obecně posuzuje z pohledu nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které stanovuje přípustné hodnoty energetického výdeje a srdeční frekvence žen při fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami a přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen a nejvyšších přípustných sil při přepravě břemen ženami pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků.

Specifika zaměstnávání žen

Zaměstnavatel musí postupovat s ohledem nejen na přípustné hodnoty energetického výdeje, maximální váhu přenášených břemen, ale je povinen zohlednit i další podmínky. Mezi ty hlavní patří: 

• Zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, s výjimkami uvedenými v zákoníku práce;
• Zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství;
• Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a matky do konce devátého měsíce po porodu nesmějí být zaměstnávány pracemi, které podle lékařského posudku ohrožují jejich zdraví, případně jejich těhotenství; 
• Vysílání na pracovní cestu těhotné zaměstnankyně anebo zaměstnankyně, která pečuje o děti do věku 8 let, je možné pouze s jejich souhlasem;
• Těhotné zaměstnankyně nesmí být zaměstnávány prací přesčas; 
• Práce přesčas nesmí být nařízena zaměstnankyním ani zaměstnancům, kteří pečují o dítě do 1 roku věku;
• Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti o jinou vhodnou úpravu týdenní pracovní doby podané zaměstnankyněmi pečující o děti mladší 15 let, těhotným zaměstnankyním nebo zaměstnankyním pečujícím o osobu na nich závislou. 

Pracovní podmínky mladistvých

Mladistvými zaměstnanci jsou zaměstnanci mladší 18 let. Zaměstnavatel je povinen vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek. Smí je zaměstnávat pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a musí jim při práci poskytovat zvýšenou péči.

Zaměstnavatel musí vést seznam mladistvých zaměstnanců v rozsahu jméno a příjmení mladistvého zaměstnance, datum jeho narození a druh práce, který tento zaměstnanec vykonává.

Specifika zaměstnávání mladistvých

Zaměstnavatel musí dodržovat stanovená omezení, mezi která patří například:

• Je zakázáno zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas a prací v noci (výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let); 
• Pracovní doba mladistvých zaměstnanců je stanovena na 40 hodin týdně s tím, že v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 8 hodin. Pokud mladistvý uzavře více pracovněprávních vztahů, platí omezení týdenní pracovní doby na 40 hodin pro všechny tyto vztahy v souhrnu; 
• Povinnost poskytnout mladistvým vždy přestávku v práci po 4,5 hodinách práce v trvání nejméně 30 minut;
• Povinnost poskytnout mladistvým nepřetržitý odpočinek v týdnu v rozsahu nejméně 48 hodin;
• Jsou zakázané práce spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje chlapců 20 kg nebo při časté manipulaci 15 kg, u dívek pak při občasné manipulaci 15 kg nebo při časté manipulaci 10 kg;
• S mladistvým zaměstnancem není možné uzavřít dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, ani dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

Další pracovní podmínky

Zaměstnanci často diskutují, zda se jich týkají ztížené pracovní podmínky či zda je na pracovišti správná teplota. 

Pokud se některého z vašich zaměstnanců týká změněná pracovní schopnost, podmínky pro výkon práce takového zaměstnance musí být taktéž upraveny, aby odpovídaly všem předpisům a potřebám daného zaměstnance. 

Ztížené pracovní podmínky 

Ztíženým pracovním prostředím je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. Jedná se například o vysokou koncentraci prachu nebo chemických látek, nadlimitní hluk, a další určené v nařízení vlády. 

Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek ve výši nejméně 10 % z minimální mzdy, a to za každou hodinu práce konané v tomto prostředí. 

Teplotní pracovní podmínky 

Pracovní podmínky a teplota na pracovišti jsou určeny nařízením vlády. Například kancelářské a administrativní práce s minimální celotělovou pohybovou aktivitou mají určenou maximální teplotu 27 °C. Oproti tomu řidiči nákladního vozidla, traktoru, autobusu, trolejbusu, tramvaje mají maximální teplotu až na úrovni 32 °C. 

Každý zaměstnavatel má povinnost zajistit zaměstnancům pitný režim – tedy přísun pitné vody. V některých případech má zaměstnanec nárok i na takzvaný ochranný nápoj, jehož účelem je chránit lidský organismus před vlivy nadměrného tepla nebo zimy. 

Například administrativní pracovníci v méně náročné kancelářské práci mají nárok na ochranné nápoje při dosažení teploty vzduchu 34 °C a více.

Nevhodné neboli špatné pracovní podmínky

Víme, že hlavní povinností zaměstnavatele je zajistit, aby pracovní podmínky pro zaměstnance odpovídaly bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům. Pojďme si ukázat ty nejčastější nevhodné pracovní podmínky. 

Jedním z důsledků nedodržení výše uvedeného může být zvýšený stres zaměstnance v práci. Nejčastějšími příčinami jsou špatná organizace práce a pracovní postupy. 

Zaměstnavatel musí činit taková preventivní opatření, aby ke stresu při práci nedocházelo.

Někteří zaměstnanci mohou být vystavováni nadměrné pracovní zátěži, ať již s vědomím zaměstnavatele (schvalované přesčasy) nebo bez jeho vědomí (zaměstnanec pracuje téměř non stop, aniž by si o proplácení přesčasů říkal). 

Syndrom karpálního tunelu, který je důsledkem velkého počtu opakujících se stereotypních pohybů. Trpí jim nejen zaměstnanci pracující s počítačem, ale i například horníci, svářeči.

Pokud zaměstnanci vznikne finanční újma v příčinné souvislosti se skutečností, že zaměstnavatel nezajistil bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na riziko ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce, může ji zaměstnanec proti zaměstnavateli uplatňovat. Je povinností zaměstnance prokázat, že ke škodě na zdraví došlo v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti ze strany zaměstnavatele.

Publikováno 21. prosince 2022