Nerovnoměrná pracovní doba s příklady

Vše, co potřebujete vědět o pracovní době jsme pro vás shrnuli v našem článku. Dozvíte se, jak se pracovní doba rozvrhuje, kdo určuje začátek a konec pracovní doby. Jaký je rozdíl mezi rovnoměrnou a nerovnoměrnou pracovní dobou. 

Již víme, že o rozvržení týdenní pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby rozvržení pracovní doby nebylo v rozporu s hlediskem bezpečné a zdraví neohrožující práce. Pracovní doba může být zaměstnavatelem rozvržena rovnoměrně nebo nerovnoměrně. 

Zaměstnavatel může rozhodnout, že část zaměstnanců bude mít pracovní dobu rozvrženou rovnoměrně a část nerovnoměrně. 

Někdy se můžete setkat s pojmem ”nerovnoměrně rozložená pracovní doba”, pracovní doba je rozvržena, nikoliv rozložena.

Nerovnoměrná pracovní doba

Nerovnoměrná pracovní doba je taková, kdy stanovená pracovní doba není rozvrhována na jednotlivé týdny rovnoměrně s tím, že průměrná týdenní pracovní doba za určité zaměstnavatelem zvolené vyrovnávací období v rámci zákonných limitů nesmí přesáhnout stanovenou pracovní dobu. 

Vyrovnávací období je dané zákoníkem práce a může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, s tím, že kolektivní smlouva jej může prodloužit až na maximálních 52 týdnů. 

U zaměstnanců pracujících v režimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen vypracovat rozvrh směn na celé vyrovnávací období. Při rozvrhování pracovní doby by zaměstnavatel měl předejít nerovnému zacházení a v případě například státních svátků směny rozvrhnout spravedlivě. 

Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba - příklad: různé střídání krátkého a dlouhého týdne v gastronomii a pohostinství. Při nerovnoměrném rozvržení se pracovní doba zaměstnance v jednotlivých týdnech liší, v jednom týdnu odpracuje jen 2 směny, v druhém týdnu 5 směn, ve třetím týdnu 3 směny a podobně. Podmínkou je, aby byl dodržen průměr za celé vyrovnávací období.

Legislativní rámec

Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba je v zákoníku práce definována v paragrafu 78. 

Svátky jsou vymezeny zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. 

Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba - konkrétní případy

Pojďme se podívat, jak je to v případě dovolené či státního svátku.

Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba a státní svátky 

Pokud státní svátek připadne na den, kdy zaměstnanec nemá naplánovanou směnu, tedy nemá pracovat, do odpracované doby se nezapočítává a zaměstnanci nevznikají nároky na žádné finanční odměny. 

Připadne-li zaměstnanci nerovnoměrná pracovní doba na svátek, mohou vzniknout dvě situace. 

• V prvním případě zaměstnanec svou směnu odpracuje, i když se jedná o státní svátek. Náleží mu mzda za odpracovanou směnu a nárok na náhradní volno v rozsahu práce konané v tento den. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem domluvit na poskytnutí příplatku k jeho dosažené mzdě nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna. 
• V druhém případě zaměstnanec naplánovanou směnu neodpracuje (protože zaměstnavatel nebude otevírat odchod). Takovému zaměstnanci náleží odměna jako by svou směnu odpracoval.

Nerovnoměrně rozvržena pracovní doba a dovolená

Výpočet dovolené se provádí běžným způsobem, bez ohledu na to, zda má daný zaměstnanec rozvrženou pracovní dobu rovnoměrně či nerovnoměrně. 

Nově se nárok na dovolenou počítá v hodinách, proto jsme na téma výpočtu a nároku na dovolenou zpracovali samostatný článek.

Publikováno 11. října 2023