Pojištění odpovědnosti zaměstnance: Kdy pomůže a na co si dát pozor

Co je pojištění odpovědnosti zaměstnance

Jde o dobrovolné komerční pojištění pro případ, kdy zaměstnanci podle zákoníku práce vznikne vůči zaměstnavateli povinnost nahradit škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Samotné pojištění nezakládá odpovědnost zaměstnance za škodu. U obecné odpovědnosti musí být splněny zákonné podmínky – zejména vznik škody, porušení povinnosti, příčinná souvislost a zavinění zaměstnance. Zavinění zpravidla prokazuje zaměstnavatel. Zákon výslovně stanoví, že u obecné odpovědnosti zaměstnavatel prokazuje zavinění; výjimkou jsou zvláštní režimy podle § 252 a § 255.

Nejdříve musí být splněny podmínky podle zákoníku práce.

👉 Podrobně je vysvětlujeme v článku o tom, kdy zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou zaměstnavateli.

👉 Pojištění odpovědnosti zaměstnance není totéž jako zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které se týká zejména pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Odpovídá zaměstnanec vždy jen do 4,5násobku výdělku?

Ne vždy. Pokud zaměstnanec v režimu obecné odpovědnosti způsobí zaměstnavateli škodu z nedbalosti zaviněným porušením povinnosti, může zaměstnavatel požadovat náhradu skutečné škody. Výše požadované náhrady však nesmí přesáhnout 4,5násobek jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým škodu způsobil.

👉 Nejde tedy o 4,5násobek celostátní průměrné mzdy ani o částku, kterou zaměstnanec automaticky zaplatí. Pokud je skutečná škoda nižší, požaduje se pouze její skutečná výše.

👉 Limit 4,5násobku se podle zákoníku práce se neuplatní, pokud zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek. Zvláštní pravidla platí také pro schodek na svěřených hodnotách a ztrátu svěřených věcí.

Za schodek na svěřených hodnotách a za ztrátu svěřených věcí může zaměstnanec odpovídat v plné výši 

Zákoník práce rozlišuje odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách a odpovědnost za ztrátu svěřených věcí. U svěřených hodnot je pro tento zvláštní režim nutná písemná dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty. U nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí se vychází z písemného potvrzení o jejich převzetí; přesahuje-li cena věci 50 000 Kč, musí být uzavřena písemná dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

👉  Za splnění zákonných podmínek může zaměstnanec v těchto zvláštních režimech odpovídat až v plné výši. Zaměstnanec se však může odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit, pokud prokáže, že schodek nebo ztráta vznikly zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

👉 Typickými svěřenými hodnotami jsou hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu a které zaměstnanec převzal na základě písemné dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty. 

Co může pojištění odpovědnosti zaměstnance krýt

Rozsah pojištění se mezi jednotlivými pojišťovnami a variantami liší.

Pojistka může podle sjednaných podmínek zahrnovat například škodu na majetku zaměstnavatele, poškození pracovního vybavení nebo škodu při řízení služebního vozidla.

U některých produktů lze sjednat také krytí vadně provedené práce, některých svěřených věcí, čisté finanční škody nebo odpovědnosti při práci na DPP či DPČ.

Při výběru proto není důležitá jen cena. Zaměstnanec nebo zaměstnavatel by měli porovnat:
 

• limit pojistného plnění
• výši spoluúčasti
• výluky z pojištění
• územní platnost
• zda pojistka zahrnuje konkrétní pracovní činnost
• zda zahrnuje řízení služebního vozidla
   

Zaměstnanec, který pravidelně řídí služební automobil, by měl například ověřit, zda je škoda způsobená při řízení skutečně součástí jeho varianty pojištění.

U zaměstnance pracujícího s drahým vybavením zase může být zásadní dostatečně vysoký pojistný limit.

Pozor na ztrátu svěřených věcí

Není dobré automaticky předpokládat, že pojištění pokryje každou ztrátu firemního majetku. Zároveň samotná ztráta firemní věci neznamená automaticky plnou odpovědnost zaměstnance. Zvláštní režim odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí se použije jen při splnění podmínek zákoníku práce, zejména pokud byla věc zaměstnanci řádně svěřena.

Proto je potřeba před sjednáním zkontrolovat, zda pojistná smlouva takový případ zahrnuje, jaký má limit a jaké stanoví výluky.

Může pojištění zaměstnancům platit firma?

Zaměstnavatel může zaměstnancům pojistné hradit nebo na něj přispívat jako na benefit. Nejde o zákonný nárok zaměstnance, může však vzniknout například na základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo smluvního ujednání.

👉 Daňový a odvodový režim závisí na konkrétní konstrukci pojištění 

👉 Pokud zaměstnavatel hradí pojistné ve prospěch konkrétního zaměstnance jako jeho zaměstnanecký benefit, půjde zpravidla o zdanitelný nepeněžní příjem ze závislé činnosti, pokud se na dané plnění nevztahuje konkrétní zákonné osvobození 

👉 U skupinového pojištění může být posouzení odlišné podle konstrukce smlouvy a možnosti přiřadit plnění jednotlivým zaměstnancům

👉 Na straně zaměstnavatele je třeba daňovou uznatelnost pojistného posoudit podle konkrétního nastavení. U zaměstnaneckého benefitu může být relevantní zejména to, zda právo na plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo smlouvy a zda zákon o daních z příjmů nestanoví jinak

👉 Aktuální znění zákona o daních z příjmů je dostupné v e-Sbírce.
 

U skupinového firemního pojištění se může konkrétní daňové posouzení lišit podle konstrukce smlouvy, proto je vhodné jej před zavedením benefitu ověřit.

Co dělat, když zaměstnanec skutečně způsobí škodu

Existence pojištění sama o sobě neznamená, že zaměstnanci vznikla povinnost škodu nahradit, ani neopravňuje zaměstnavatele k jednostrannému sražení náhrady škody ze mzdy. 

Nejdříve je potřeba zjistit okolnosti vzniku škody, její skutečnou výši, porušenou povinnost, příčinnou souvislost a zavinění zaměstnance. Pokud se na vzniku škody podílel také zaměstnavatel, povinnost zaměstnance k náhradě se poměrně omezí.

👉 Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit. 

👉 Pokud má zaměstnanec sjednané pojištění odpovědnosti, je potřeba pojistnou událost bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně, doložit potřebné informace a postupovat podle pojistných podmínek. 

👉  Pokud zaměstnanec svou povinnost nahradit škodu uzná a se zaměstnavatelem uzavře dohodu o způsobu její náhrady, musí být tato dohoda písemná. Srážku náhrady škody ze mzdy nemůže zaměstnavatel provést jednostranně. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. 

👉  Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, musí zaměstnavatel výši požadované náhrady a obsah dohody o způsobu její náhrady projednat s odborovou organizací, s výjimkou náhrady nepřesahující 1 000 Kč.

Kdy může pojištění dávat největší smysl

Pojištění může být užitečné zejména u zaměstnanců, kteří:
 

• řídí služební vozidla
• pracují s drahými stroji nebo vybavením
• provádějí montáže, opravy nebo jiné práce, při kterých může vzniknout vyšší škoda
• mají svěřený firemní majetek
   

Pro zaměstnavatele může jít o zajímavý benefit, ale jeho nastavení by mělo odpovídat skutečným rizikům jednotlivých profesí.

Jedna společná varianta pojištění pro celou firmu nemusí automaticky pokrýt to, co zaměstnanci při své práci skutečně potřebují.