Pojištění odpovědnosti zaměstnance: Kdy pomůže a na co si dát pozor

3. září 2026
3 minuty čtení
Rozlitá káva na služebním notebooku, poškozený stroj nebo nehoda se služebním autem mohou zaměstnance stát desítky až stovky tisíc korun. Pojištění odpovědnosti zaměstnance může část takového rizika převzít, ale není povinné a nekryje automaticky každou škodu. Rozhodující jsou konkrétní pojistné podmínky.

Co je pojištění odpovědnosti zaměstnance


Pojištění odpovědnosti zaměstnance je dobrovolné komerční pojištění pro případ, kdy zaměstnanec způsobí při práci škodu svému zaměstnavateli a podle zákoníku práce je povinen ji nahradit.

Nejde o totéž jako zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které se týká například pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Pojištění odpovědnosti zaměstnance si může sjednat zaměstnanec sám. Některé firmy ho také sjednávají nebo hradí vybraným zaměstnancům jako zaměstnanecký benefit.

 

 

Kolik může zaměstnanec za škodu zaplatit


U běžné škody způsobené z nedbalosti platí podle zákoníku práce limit.

Zaměstnavatel může požadovat maximálně 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance před porušením povinnosti, kterým byla škoda způsobena.

Limit 4,5násobku ale neplatí vždy.


Zaměstnanec může odpovídat ve větším rozsahu například při:
 

  • úmyslně způsobené škodě

  • škodě způsobené v opilosti

  • škodě způsobené po zneužití jiných návykových látek

  • schodku na svěřených hodnotách při splnění zákonných podmínek

  • ztrátě svěřených věcí při splnění zákonných podmínek
     

U schodku nebo ztráty svěřených věcí může zaměstnanec odpovídat až v plné výši.
 

 

Co může pojištění odpovědnosti zaměstnance krýt


Typickým případem může být situace, kdy zaměstnanec z nedbalosti poškodí majetek zaměstnavatele a vznikne mu podle zákoníku práce povinnost škodu nahradit.

Konkrétní rozsah pojištění se ale mezi pojišťovnami a jednotlivými variantami výrazně liší.


👉 Proto nelze obecně tvrdit, že každá pojistka pokrývá například škodu na služebním vozidle, ztrátu svěřených věcí, vadně provedenou práci nebo finanční schodek.


U každého pojištění je potřeba zkontrolovat:
 

  • limit pojistného plnění

  • výši spoluúčasti

  • územní platnost

  • zda se vztahuje na řízení služebních vozidel

  • zda se vztahuje na ztrátu svěřených věcí

  • podmínky pro zaměstnance pracující na DPP nebo DPČ

  • výluky týkající se vadné práce nebo vadných výrobků

  • případná omezení nebo výluky pro hrubou nedbalost

  • postup při nahlášení škody
     

Zvláštní pozornost věnujte výlukám.

To, že zaměstnanec podle zákoníku práce za škodu odpovídá, ještě automaticky neznamená, že ji uhradí pojišťovna.
 

 

Pozor na služební auto


U zaměstnanců, kteří řídí služební vozidlo, je důležité ověřit, zda sjednaná varianta pojištění zahrnuje škody související s řízením vozidla.

Samotné svěření služebního automobilu zaměstnanci přitom neznamená, že jde o zvláštní odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách.

U poškození vozidla se zpravidla posuzuje obecná odpovědnost zaměstnance za škodu.
 

 

Ztracený notebook nebo telefon může mít jiný režim než poškození


Rozdíl může být například mezi situací, kdy zaměstnanec notebook nechtěně poškodí, a situací, kdy mu byl předmět řádně svěřen a zaměstnanec jej ztratí.

U ztráty svěřených věcí stanoví zákoník práce zvláštní pravidla.

Zaměstnanec může být povinen nahradit ztrátu v plné výši. U věci s cenou přesahující 50 000 Kč ji lze do tohoto režimu zaměstnanci svěřit pouze na základě písemné dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

 

Když pojištění hradí zaměstnavatel


Zákon zaměstnavateli obecně neukládá povinnost zaměstnancům toto pojištění platit.

Firma se ale může rozhodnout, že ho poskytne jako benefit například zaměstnancům, u kterých je kvůli charakteru práce vyšší riziko vzniku škody.

Pokud pojištění hradí zaměstnavatel, je vhodné před jeho zavedením vyřešit také správné daňové a odvodové posouzení konkrétního nastavení benefitu. Samotné označení plnění jako „benefit“ jeho daňový režim neurčuje.
 

 

Co dělat, když zaměstnanec škodu skutečně způsobí


Existence pojistky nemění povinnost zaměstnavatele nejprve správně určit, zda zaměstnanec za škodu podle zákoníku práce odpovídá a v jaké výši.

Teprve následně lze řešit pojistnou událost podle podmínek konkrétní pojišťovny.

Praktický postup při vzniku škody jsme popsali zde:

 

Pojištění odpovědnosti zaměstnance tedy může být užitečnou ochranou zaměstnance i praktickým firemním benefitem. Při výběru ale není nejdůležitější pouze cena pojistky. Rozhodující je, zda skutečně odpovídá rizikům konkrétní pracovní pozice a zda nemá právě u nejpravděpodobnějších škod zásadní výluky.

15 let zkušeností jako HR Business Partner v nadnárodních společnostech, kde poskytuje HR poradenství v oblasti pracovního práva, vedení a rozvoje zaměstnanců, employee relations, a dalších HR oblastech.