Pracovní doba - vaše nároky a povinnosti

Co to je pracovní doba a proč je důležitá

Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí tím začátek a konec vaší směny.

Ke stanovení pracovní doby může dojít právním předpisem nebo na základě kolektivní smlouvy, vnitřním předpisem vašeho zaměstnavatele nebo na základě vaší dohody se zaměstnavatelem.

Rozvržení pracovní doby je časový úsek, kdy vy jako zaměstnanec jste povinni vykonávat pro zaměstnavatele práci, a současně je to určení doby, v níž jste na pracovišti připraveni k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Vy jako zaměstnanec jste povinni být na začátku směny již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny, kterou vám zaměstnavatel určil. Nestačí tedy být například v šatně, na začátku své směny musíte být na svém pracovišti. Je to čas, od kdy se vám začíná počítat odměna za práci.

Stanovená týdenní pracovní doba je základní pracovní doba, která činí 40 hodin týdně, je to tedy 8 hodinová pracovní doba. V dvousměnném pracovním režimu je to 38,75 hodin týdně a v třísměnném a nepřetržitém režimu 37,5 hodin týdně.

Maximální týdenní pracovní doba neboli základní pracovní doba je 40 hodin týdně.

Měsíční pracovní doba se spočítá tak, že počet pracovních dnů ve zvoleném měsíci vynásobíte počtem hodin průměrně odpracovaných za jeden den. Například 20 pracovních dnů v měsíci * osmihodinová pracovní doba = měsíční pracovní doba je 160 hodin.

Pokud potřebujete určit měsíční pracovní dobu u směnného provozu, vynásobíte počet naplánovaných směn počtem hodin za jednu směnu.

Zákoník práce a pracovní doba

V zákoníku práce je pracovní době, a souvisejícím tématům, věnováno několik paragrafů. My si tuto právnickou mluvu "přeložíme", abychom problematice pracovní doby správně porozuměli.

Povinnosti vašeho zaměstnavatele

Stejně jako ve všech oblastech, i při rozvržení pracovní doby, je zaměstnavatel povinen dodržet podmínku rovného zacházení se všemi svými zaměstnanci.

Váš zaměstnavatel je povinen rozvrhnout vaši pracovní dobu, a to tak, že je plně v souladu se zákoníkem práce. Je povinností zaměstnavatele vést evidenci odpracované doby, tedy vaše odpracované směny, počet hodin na pracovní pohotovosti, práci o státních svátcích případně o víkendu, a v mimořádných případech i práci přesčas. Chcete-li se dozvědět více o přesčasech, přečtěte si náš článek Kdy můžete dostat nařízený přesčas?

Zaměstnavatel je také povinen vést evidenci přestávek v práci.

Vy máte právo do své evidence kdykoliv nahlédnout.

Zákon neurčuje, jaká forma evidence má být. Může se jednat o elektronickou evidenci, ale i o evidenci v papírové podobě.

Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh vaší týdenní pracovní doby a seznámit vás s ním nejpozději 2 týdny předem. V případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období.

Protože v oblasti pracovní doby občas tápou i zaměstnavatelé, podléhá tato oblast často kontrolám Inspektorátu práce. Pokud se potvrdí nedodržení zákona, může zaměstnavatel dostat pokutu až ve výši 2 miliony Kč za každé jedno porušení. 

Pojďme se podívat na jednotlivé možnosti pracovní doby. Popíšeme si, jak by měly vypadat, aby byly v souladu se zákoníkem práce.

Základní pojmy a jejich vysvětlení

Víme, že zaměstnavatel je povinen rozvrhnout vaši pracovní dobu. Pokud je to možné, pracovní doba má být rozvržena do pětidenního pracovního týdne.

Maximální pracovní doba

Maximální délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. 12 hodinová pracovní doba je maximální zákonem povolená.

Zákoník práce pracovní dobu a její rozvržení definuje čtyřmi způsoby.

Pracovní doba může být zaměstnavatelem rozvržena rovnoměrně, nerovnoměrně, může být využito konto pracovní doby nebo pružné rozvržení pracovní doby.  

Rovnoměrné rozvržení pracovní doby

Rovnoměrným rozvržením je takové rozvržení, při kterém máte každý týden stejnou délku své pracovní směny. Například 8 hodin denně. 

Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby

Neboli nerovnoměrná pracovní doba, je takové rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, ale týdenní doba se může každý týden lišit. Někdy je nesprávně označována jako nepravidelná pracovní doba.

Například jeden týden pracujete krátký týden, další týden dlouhý týden. Musí však být dodržen průměr za celé vyrovnávací období. Zaměstnavatel nesmí v průměru ve vyrovnávacím období překročit stanovenou týdenní pracovní dobu. Délka vyrovnávacího období, za které se průměr počítá, může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (kolektivní smlouva jej může prodloužit na nejvýše 52 týdnů).

Konto pracovní doby

Konto pracovní doby je flexibilní nástroj pro zaměstnavatele, kdy nemáte pevnou pracovní dobu, práci vám přiděluje zaměstnavatel podle své aktuální potřeby. Délka pracovní doby se tak může v jednotlivých týdnech lišit. Konto pracovní doby využívají zaměstnavatelé například u sezónních prací. Doba, po kterou bude konto pracovní doby uplatňováno, nesmí přesáhnout 26 po sobě jdoucích týdnů.

Pružné rozvržení pracovní doby

Poslední možností je pružné rozvržení pracovní doby, kdy si vy jako zaměstnanec volíte začátek a konec pracovní doby. S tím, že odpracujete základní pracovní dobu podle předem stanoveného rozvrhu pracovní doby. Toto rozvržení se často nazývá také klouzavá pracovní doba nebo volná pracovní doba.

Zkrácená pracovní doba

Nepleťte si zkrácená a kratší!

Zkrácená pracovní doba je ze zákona nařízena pro zaměstnance pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu nebo ve vícesměnném či nepřetržitém pracovním režimu, a to na 37,5 hodin týdně. Pro zaměstnance s dvousměnným pracovním režimem na 38,75 hodin týdně.

Zkrátit pracovní dobu může vás zaměstnavatel i jako benefit. Zákoník práce zakazuje, aby při zkrácení pracovní doby došlo ke snížení výše mezd zaměstnanců.

Kratší pracovní doba

Kratší pracovní doba bývá benefitem, je to něco, co si se svým zaměstnavatelem musíte sami domluvit. Například chcete kratší úvazek kvůli studiu nebo jiné práci.

Zákon však pamatuje na ty, kdo se starají o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně, ty, kdo dlouhodobě pečuje o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV. Těmto osobám zaměstnavatel musí vyjít v žádosti o kratší pracovní dobu vstříc. Výsledkem může být například 6 hodinová pracovní doba. Pokud potřebujete vyzvedávat své dítě ve školce a jen o chvilku nestíháte, můžete se domluvit, že ve vaší pracovní smlouvě bude zanesená například 7,5 hodinová pracovní doba.

Výjimky

Dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti

Rozvržení pracovní doby neplatí pro zaměstnance pracující na DPP nebo DPČ, kdy zaměstnavatel není povinen pracovní dobu rozvrhnout.

Pracovní doba mladistvých

Zejména o letních prázdninách, kdy si studenti hledají brigády, je aktuálním tématem práce mladistvých. Mladistvým je člověk mezi 15 a 18 lety věku. Zákon pro ochranu mladistvých vymezil profese, které nesmí zastávat (například těžba, na zařízeních vysokého elektrického napětí atd.). Výjimky jsou povoleny v případě, že se jedná o práci, při které se mladistvý připravuje na své budoucí povolání.

Je zakázána práce přesčas a v noci (od 22. do 6. hodiny), práce o víkendech zakázána není. Mladiství zaměstnanci mají také nárok na přestávku na jídlo a oddech, která trvá minimálně 30 minut, již po 4,5 hodinách práce.

Publikováno 9. srpna 2022