Odvody za zaměstnance: Kolik to zaměstnavatele stojí?

Jaké jsou odvody za zaměstnance

Zaměstnavatel neplatí pouze sjednanou hrubou mzdu.

• U běžného pracovního poměru, který podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění, odvádí nad rámec hrubé mzdy standardně 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění.
• Přímý mzdový náklad zaměstnavatele tak před započtením dalších výdajů odpovídá 133,8 % hrubé mzdy.
• Zaměstnanci zaměstnavatel z hrubé mzdy sráží 7,1 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. 
• Dále zaměstnavatel vypočítá a podle výsledku zaměstnanci srazí zálohu na daň z příjmů. Její výše závisí na příjmu zaměstnance, podepsaném Prohlášení poplatníka a uplatněných slevách či daňovém zvýhodnění.

Sociální pojištění

Běžná sazba sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem činí v roce 2026 celkem 24,8 % z vyměřovacího základu. Z toho připadá:
 

• 21,5 % na důchodové pojištění

• 2,1 % na nemocenské pojištění

• 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti
   

👉 Zaměstnanci se z hrubé mzdy sráží sociální pojištění ve výši 7,1 %. Z toho činí 6,5 % důchodové pojištění a 0,6 % nemocenské pojištění.

👉 U některých rizikových zaměstnání se uplatňují vyšší sazby placené zaměstnavatelem. V roce 2026 jde o sazbu 27,8 % u vybraných rizikových zaměstnání a 29,8 % u zdravotnických záchranářů a členů podnikových hasičských jednotek. Výslednou výši pojistného mohou ovlivnit také zákonné slevy na pojistném.

Zdravotní pojištění

Celkové zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance.

Zaměstnavatel z této částky hradí 9 % a zaměstnanci sráží zbývajících 4,5 %.

Celková částka pojistného za každého zaměstnance se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
 

👉 Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, odpovídá v roce 2026 minimální mzdě 22 400 Kč.

👉 Minimální měsíční zdravotní pojistné potom činí 3 024 Kč. Povinnost dodržet minimum se nevztahuje na všechny zaměstnance a zákon stanoví několik výjimek.
 

Jak spočítat odvody za zaměstnance: modelový příklad

Při výpočtu čisté mzdy se od hrubé mzdy odečítá sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem a záloha na daň po uplatnění příslušných slev.

K hrubé mzdě se naopak při výpočtu přímého nákladu zaměstnavatele přičítá sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem.

Následující příklad předpokládá běžný pracovní poměr, podepsané Prohlášení poplatníka a uplatnění pouze základní slevy na poplatníka.

Zaměstnanec neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti ani jiné slevy.
 

Přímý mzdový náklad zaměstnavatele při hrubé mzdě 30 000 Kč tedy činí 40 140 Kč.

Nezahrnuje však další náklady spojené se zaměstnáváním, například benefity, pracovní vybavení, vzdělávání nebo zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
 

👉 Pro výpočet zálohy na daň se v roce 2026 uplatňuje sazba 15 % na část měsíčního základu, která nepřesahuje 146 901 Kč.

👉 Na část základu nad tuto hranici se uplatňuje sazba 23 %.

👉 Základní sleva na poplatníka činí 30 840 Kč ročně, tedy 2 570 Kč měsíčně při podepsaném Prohlášení poplatníka.

Jak na srážky ze mzdy z pohledu zákoníku práce

Zaměstnavatel může bez dohody se zaměstnancem provést pouze srážky, které umožňuje zákon.
 

• Patří mezi ně zejména záloha na daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění, vrácení neoprávněně poskytnuté zálohy na mzdu nebo nevyúčtované zálohy na cestovní náhrady.

Pro tyto zákonné srážky není potřeba uzavírat dohodu o srážkách ze mzdy. To však neznamená, že zaměstnavatel může bez souhlasu zaměstnance strhávat ze mzdy jakékoliv své pohledávky.

Například srážku na náhradu škody může zaměstnavatel provést pouze na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Srážky za přijetí do zaměstnání, na složení peněžní záruky nebo k úhradě smluvní pokuty zákoník práce nepovoluje.

Náklady na zaměstnance

Přímý mzdový náklad zaměstnavatele se u běžného zaměstnance skládá z hrubé mzdy a sociálního a zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem.

Skutečné celkové náklady mohou být vyšší.

Zaměstnavatel může hradit například:
 

• zákonné příplatky, prémie a odměny

• náhradu mzdy za dovolenou a za pracovní dny nebo rozvržené směny v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

• zaměstnanecké benefity

• zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání

• pracovní pomůcky, techniku a ochranné prostředky

• nábor, vstupní prohlídky, administrativu a zpracování mezd

• odborné vzdělávání a rozvoj zaměstnanců
   

Náklady na odborné vzdělávání zaměstnanců mohou být daňově uznatelné, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele a jsou řádně doložené.

Nelze však obecně tvrdit, že každé středoškolské nebo vysokoškolské studium zaměstnance je automaticky daňově uznatelným nákladem.

Vždy záleží na konkrétních okolnostech a souvislosti vzdělávání s činností zaměstnavatele.

Benefity a jejich dopad na odvody v roce 2026

Daňové a odvodové zacházení se zaměstnaneckými benefity závisí na jejich druhu, formě a splnění zákonných podmínek.

Některé benefity mohou být u zaměstnance osvobozeny od daně a pojistného, jiné představují zdanitelný příjem.

V roce 2026 platí například tyto limity:
 

• příspěvek na stravování je při splnění zákonných podmínek osvobozen do výše 129,50 Kč za jednu směnu

• nepeněžní zdravotní benefity jsou osvobozeny do souhrnné roční výše 48 967 Kč

• nepeněžní benefity na rekreaci, kulturu, sport, vzdělávací zařízení, knihy nebo péči o děti jsou osvobozeny do souhrnné roční výše 24 483,50 Kč

• příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče jsou osvobozeny v souhrnu do 50 000 Kč ročně
   

Část benefitu poskytnutá nad zákonný limit zpravidla představuje zdanitelný příjem zaměstnance a může vstupovat také do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění.

Od roku 2026 je u vybraných nepeněžních benefitů důležité, aby skutečně šlo o zaměstnanecký benefit poskytovaný nad rámec mzdy. Nesmí jít o mzdu, plat, odměnu, náhradu za ušlý příjem ani o jinou formu odměny za vykonanou práci.
 

👉 Zaměstnavateli může vzniknout také povinnost přispívat některým zaměstnancům vykonávajícím vybrané práce ve třetí kategorii rizikovosti na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.

👉 Příspěvek činí 4 % z vyměřovacího základu za kalendářní měsíc, pokud zaměstnanec splní zákonné podmínky, odpracuje alespoň tři směny rizikové práce a uplatní právo na příspěvek. Povinný příspěvek se započítává do společného ročního limitu osvobozených příspěvků zaměstnavatele ve výši 50 000 Kč.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele v roce 2026

Od dubna 2026 zaměstnavatelé podávají Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které postupně nahrazuje vybraná hlášení pro ČSSZ, MPSV, Finanční správu a další státní instituce.
 

• Pravidelné měsíční hlášení se podává elektronicky vždy do 20. dne následujícího měsíce.
   
• Od 1. července 2026 musí zaměstnavatel nového zaměstnance přihlásit do evidence nejpozději před okamžikem, kdy zaměstnanec fakticky začne vykonávat práci. Přihlášení lze provést nejdříve osm kalendářních dnů před předpokládaným nástupem. Pokud zaměstnavatel využije předregistraci obsahující pouze základní údaje, musí úplnou registraci dokončit do osmi dnů od nástupu zaměstnance.
   
• Zavedení JMHZ nemění samotné sazby pojistného, ale zásadně mění způsob evidence a hlášení údajů o zaměstnancích.

Náklady a spokojenost zaměstnanců jdou ruku v ruce

Investice do zaměstnance nejsou jen o číslech. Spokojení a motivovaní zaměstnanci mají přímý dopad na produktivitu i stabilitu týmu.

Pokud si nejste jisti, jaké podmínky panují ve vaší firmě z pohledu zaměstnanců, doporučujeme navštívit JenFirmy.cz – platformu, kde lidé hodnotí své zaměstnavatele a sdílejí zkušenosti.

Může to být cenná zpětná vazba, kterou nelze získat jen z tabulek.

📖 Často se ptáte

Kolik odvádí zaměstnavatel za zaměstnance v roce 2026?

U běžného pracovního poměru odvádí zaměstnavatel nad rámec hrubé mzdy standardně 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění.

Celkem tedy zaplatí na pojistném 33,8 % z hrubé mzdy zaměstnance.

Kolik stojí zaměstnavatele zaměstnanec s hrubou mzdou 30 000 Kč?

Přímý mzdový náklad zaměstnavatele činí 40 140 Kč měsíčně.

Částka zahrnuje hrubou mzdu 30 000 Kč, sociální pojištění zaměstnavatele 7 440 Kč a zdravotní pojištění zaměstnavatele 2 700 Kč.

Nezahrnuje benefity, pracovní vybavení ani další související výdaje.

Kolik se zaměstnanci strhává z hrubé mzdy na pojištění?

Zaměstnanci se v roce 2026 z hrubé mzdy sráží 7,1 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění.

Vedle toho mu zaměstnavatel podle výsledku výpočtu srazí také zálohu na daň z příjmů.

Jak se vypočítá celkový mzdový náklad zaměstnavatele?

U běžného pracovního poměru lze přímý mzdový náklad orientačně vypočítat jako hrubou mzdu vynásobenou koeficientem 1,338.

Výsledek zahrnuje hrubou mzdu a standardní sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem.

Nezahrnuje další náklady, jako jsou benefity, vybavení nebo zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

Zahrnují odvody zaměstnavatele všechny náklady na zaměstnance?

Ne. Odvody představují pouze část nákladů.

Zaměstnavatel může dále hradit například náhrady mzdy, příplatky, odměny, benefity, pracovní pomůcky, ochranné prostředky, vstupní lékařské prohlídky, vzdělávání nebo zákonné pojištění odpovědnosti.