Jaké jsou možnosti nařízení a převodu dovolené?

Kdy vzniká nárok na dovolenou, jak nárok spočítat, včetně konkrétních příkladů jsme probrali v našem článku.

Na začátek si připomeňme základní pravidla dovolené. Zákoník práce podle ustanovení paragrafu 211 rozlišuje při splnění stanovených podmínek dva druhy dovolené:

• dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část - přísluší zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, nárok na dovolenou vzniká v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo; 
• dodatková dovolená - přísluší zaměstnanci, který po celý kalendářní rok pracuje pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné.

Převod dovolené

Dobu čerpání dovolené je povinen určit zaměstnavatel podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. 

Zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou (například se jedná o zaměstnance ve zkušební době), jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tuto podmínku splní do konce kalendářního roku. 

Mohou nastat situace, které znemožní vyčerpat celou dovolenou, pak přichází na řadu téma převod staré dovolené. 

Kdy může dojít k převodu dovolené

Převod dovolené do dalšího roku je možný v případě, že nebylo možné určit čerpání dovolené v kalendářním roce, ve kterém na ni vzniklo právo. Zákoník práce převod dovolené dovoluje pouze v případě: 

• Naléhavých provozních důvodů;
• Překážky v práci na straně zaměstnance;
• Došlo k písemné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o převodu nevyčerpané dovolené, která je nad základní zákonnou výměru dovolené, do dalšího roku. 

Převedená dovolená se vždy čerpá přednostně.

Neurčí-li zaměstnavatel dovolenou do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má zaměstnanec právo určit si čerpání dovolené sám. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. 

Nebude-li moci být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu mateřské či rodičovské dovolené, zaměstnavatel je povinen určit dobu čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci.

Převod dovolené mezi zaměstnavateli

Zákoník práce v paragrafu 221 zaměstnanci umožňuje iniciovat převod dovolené mezi původním a novým zaměstnavatelem. Zaměstnanci může nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou (část dovolené), na kterou mu vzniklo právo u původního zaměstnavatele, jestliže o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele. 

Převod dovolené k novému zaměstnavateli je podmíněn tím, aby se oba zaměstnavatelé domluvili na výši úhrady náhrady mzdy za dovolenou (nebo její část), na niž zaměstnanci u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou (její část) právo nevzniklo. 

Nařízení dovolené zaměstnavatelem

Nařízení čerpání dovolené je právně nesprávné označení situace, kdy zaměstnavatel určuje čerpání dovolené svým zaměstnancům tak, aby splnil podmínky stanovené v zákoníku práce. I když z pohledu zaměstnance dochází k nařízení dovolené dotčenému zaměstnanci, jedná se primárně o plnění zákonných povinností zaměstnavatele.

Nařízení dovolené zákoník práce

Tématem dovolené se zákoník práce zaobírá velmi detailně, v paragrafech 221 až 223, ale pojem nařízení dovolené v zákoníku práce nenajdete. 

Zákoník práce nařízení dovolené nepoužívá, vychází z toho, že “Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené”. 

Jak dovolenou “nařídit”

Doporučujeme nepoužívat interně (a už vůbec ne před samotnými zaměstnanci) spojení “nařízení dovolené”. 

Vždy zaměstnancům vysvětlete, že vám jde především o to, aby si za odvedenou práci užili zasloužený odpočinek, načerpali síly. Pokud to bude možné, vyjděte zaměstnancům vstříc s jejich návrhy, kdy by rádi dovolenou čerpali. 

Pokud k vzájemné shodě nedojdete, využijte náš vzor na “nařízení” dovolené. 

Nařízení dovolené zaměstnavatelem vzor

Oznámení o čerpání, respektive nařízení dovolené vzor jsme pro vás připravili. Dokument je pro vás připravený v editovatelné podobě, abyste si jej mohli přizpůsobit svým podmínkám.

Vždy je lepší mít písemný doklad toho, že jste zaměstnance řádně informovali o době, kdy má svou dovolenou vyčerpat

Publikováno 17. ledna 2024