Překážky v práci na straně zaměstnance: Kdy má zaměstnanec nárok na volno?

Překážky v práci na straně zaměstnance jsou situace, kdy zaměstnanec nemůže dočasně pracovat z vážných osobních důvodů.

Zaměstnavatel musí jeho nepřítomnost omluvit, pokud jde například o nemoc, karanténu, mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou, ošetřování dítěte či jiné důležité osobní překážky stanovené právními předpisy.

U některých překážek má zaměstnanec nárok také na náhradu mzdy, u jiných pouze na pracovní volno.

Právní úprava překážek v práci

• Důležité osobní překážky na straně zaměstnance definuje zákoník práce.
• Dočasnou pracovní neschopnost, stejně jako ošetřování člena rodiny, řeší zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
• Karantény jsou řešeny v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
• Jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance jsou definovány v Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
   

Kdy zaměstnavatel musí omluvit nepřítomnost zaměstnance

Zaměstnavatel podle výše uvedeného omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu:
 

👉 dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance podle zvláštních právních předpisů

👉 karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu

👉 mateřské dovolené, otcovské dovolené a rodičovské dovolené

👉 ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění; nebo v případě péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat;

👉 dlouhodobého ošetřovného podle § 41a až § 41c zákona o nemocenském pojištění
 

Jak má zaměstnanec překážku v práci oznámit

Po dobu trvání důležitých osobních překážek má zaměstnavatel povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. 

Zaměstnavatel ve svém vnitřním předpisu stanoví:
 

👉 jakým způsobem zaměstnanec překážky zaměstnavateli oznamuje

👉 jak žádá o volno

👉 jak dokládá existenci překážek 

I u tohoto vnitřního předpisu platí, že zaměstnavatel je povinen s ním zaměstnance prokazatelně seznámit.

Kdy musí zaměstnanec požádat o pracovní volno

Pokud je zaměstnanci překážka v práci předem známa, musí zaměstnavatele požádat o pracovní volno včas.

Pokud překážka vznikne náhle, musí ji zaměstnavateli oznámit bez zbytečného průtahu.

Jak musí zaměstnanec překážku v práci doložit

Zaměstnanec musí překážku v práci zaměstnavateli prokázat. Zákoník práce ale nestanoví jednotný doklad pro všechny situace.

Způsob doložení se proto liší podle konkrétní překážky a může jej blíže upravit například vnitřní předpis zaměstnavatele.

👉 V praxi může jít například o potvrzení od lékaře, doklad o ošetřování člena rodiny, potvrzení o účasti na pohřbu, doklad ke svatbě, potvrzení o doprovodu rodinného příslušníka nebo jiný dokument, který prokazuje, že zaměstnanec nemohl v dané době vykonávat práci.

👉 Zaměstnanec v souladu s vnitřním předpisem zaměstnavatele musí uvedenou překážku doložit v určený čas a zaměstnavatelem určeným způsobem.

Jiné důležité osobní překážky v práci 

Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance detailně specifikuje výše uvedené nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno (případně náhradu mzdy) minimálně v rozsahu, který toto nařízení stanovuje.
 

Může zaměstnavatel poskytnout volno nad rámec zákona?

Někteří zaměstnavatelé nabízejí nad rámec zákona výhodnější podmínky jako zaměstnanecký benefit.

Příklady volna nad rámec zákona:

• Z důvodu pohřbu poskytují více dnů placeného či neplaceného volna.
• Pro nastávající otce pak často nabízejí den volna na převoz partnerky do porodnice i na samotnou účast u porodu.
   

Podle nařízení vlády má přitom otec nárok pouze na placené volno k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět, zatímco volno k účasti u porodu se poskytuje bez náhrady mzdy či platu.