Kategorizace prací: Jak správně určit míru zdravotního rizika?

O tom, jaká je minimální a maximální teplota na pracovišti, jaký je maximální povolený hluk v práci, jsme si říkali.

Stejně jako mají pracoviště různě nastavené teploty, povolenou hranici hluku a s tím související povinnosti zaměstnavatele, jsou i rozdílné hygienické normy.

Pro zaměstnance v kancelářích jsou jiné než pro zaměstnance, kteří pracují ve výrobě. jinými slovy, hygienické požadavky se liší podle charakteru práce, pracovního prostředí a rizikových faktorů, kterým jsou zaměstnanci vystaveni. Jiné podmínky se proto posuzují například u administrativní práce a jiné u práce ve výrobě, při fyzické zátěži, hluku, vibracích nebo expozici chemickým látkám.

• Některé požadavky stanovují právní předpisy přímo. Zaměstnavatel musí například zajistit zaměstnancům pitnou vodu a pracoviště vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci v rozsahu odpovídajícím jeho velikosti, charakteru práce a rizikům.

⚠️V případě, že krajská hygienická stanice zjistí porušení povinností v oblasti ochrany zdraví při práci, může zaměstnavateli uložit pokutu.

⚠️ Za nesplnění povinnosti ke kategorizaci prací může pokuta dosáhnout až 3 milionů korun.

⚠️ Za nepodání oznámení o zařazení práce do druhé kategorie může být uložena pokuta až 50 000 korun.
 

Hygiena práce pomáhá efektivitě a bezpečnosti

Ochranou zdraví v souvislosti s pracovní činností člověka se zabývá hygiena práce, obor, který spojuje lékařství, právo a ekologii. Tento obor je provázaný s bezpečností a ochranou zdraví při práci.

Hygiena práce sleduje, jak pracovní činnost a pracovní prostředí ovlivňují zdraví zaměstnanců.

👉 Jejím cílem je zejména předcházet nemocem z povolání, nemocem souvisejícím s prací a dalšímu poškození zdraví způsobenému pracovními podmínkami.
 

• Povinnost dodržovat požadavky na ochranu zdraví při práci a hygienické podmínky pracoviště má každý zaměstnavatel bez ohledu na počet zaměstnanců.

Dodržování hygienických požadavků na pracovní prostředí kontrolují zejména krajské hygienické stanice. Zaměřují se například na rizikové faktory pracovních podmínek, kategorizaci prací, expozici zaměstnanců nebo opatření přijatá k ochraně zdraví. Další povinnosti v oblasti bezpečnosti práce a pracovních podmínek kontrolují také Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Krajské hygienické stanice vykonávají státní zdravotní dozor zejména nad kategorizací prací, rizikovými faktory pracovních podmínek, expozicí zaměstnanců a opatřeními na ochranu zdraví. Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce kontrolují další povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti práce a pracovních podmínek.

Hygiena podle pracovního prostředí

Zaměstnavatel musí posoudit pracovní podmínky a určit, jaké rizikové faktory mohou při jednotlivých pracích působit na zdraví zaměstnanců.

Práce se podle míry zdravotního rizika zařazují do čtyř kategorií:
 

• Do první kategorie patří práce, u nichž podle současných poznatků není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví.
• Do druhé kategorie se zařazují práce, u nichž lze nepříznivý vliv na zdraví očekávat pouze výjimečně, zejména u citlivějších zaměstnanců. Hygienické limity zpravidla nejsou překračovány.
• Do třetí kategorie patří práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity nebo jsou splněna jiná stanovená kritéria zvýšeného zdravotního rizika. Expozici přitom nelze technickými opatřeními spolehlivě snížit pod příslušné limity, a proto je nutné používat osobní ochranné pracovní prostředky nebo přijmout organizační a jiná ochranná opatření. Do této kategorie mohou patřit také práce, při nichž se opakovaně vyskytují nemoci z povolání nebo častěji nemoci související s prací.
• Do čtvrté kategorie se zařazují práce s vysokým rizikem ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při použití dostupných ochranných opatření.

👉 Za rizikové se považují práce třetí a čtvrté kategorie.

👉 Rizikovou však může být také práce druhé kategorie, pokud o tom rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo to stanoví zvláštní právní předpis.

Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů od zahájení jejich výkonu nebo od změny pracovních podmínek. Zařazení práce do druhé kategorie zaměstnavatel oznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví způsobem a v rozsahu stanoveném § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví.

O zařazení práce do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě žádosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel ji předkládá do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu práce a připojuje zákonem požadované údaje a podklady.

Měření a vyšetření pracovních podmínek potřebná pro zařazení práce do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie musí být v případech stanovených právními předpisy provedena držitelem příslušné akreditace nebo autorizace.

Při kategorizaci se hodnotí konkrétní faktory pracovních podmínek, například hluk, vibrace, prach, chemické látky, fyzická a psychická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem či chladem nebo biologické činitele. Pokud je zaměstnanec vystaven více faktorům, výsledná kategorie práce se stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru.

Ostatní práce, které nebyly zařazeny do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie, se považují za práce kategorie první.

👉 Zaměstnavatel je zároveň povinen zaměstnance informovat, do jaké kategorie byla jimi vykonávaná práce zařazena.

📖 Často se ptáte

Kdo kontroluje hygienické podmínky na pracovišti?

Krajské hygienické stanice. Kontrolují dodržování povinností v oblasti ochrany zdraví při práci, například pracovní podmínky, rizikové faktory, hygienické požadavky nebo přijatá ochranná opatření.

Co je kategorizace prací?

Kategorizace prací je proces, při kterém se práce podle výskytu rizikových faktorů pracovních podmínek a jejich možného vlivu na zdraví zařazují do jedné ze čtyř kategorií.

Do kategorií se nezařazuje celé pracoviště, ale konkrétní práce.

Musí mít kategorizaci prací každý zaměstnavatel?

Ano, zaměstnavatel musí práce posoudit a zařadit je podle míry rizika.

U některých kategorií má také oznamovací povinnost vůči orgánu ochrany veřejného zdraví.

Jaká pokuta hrozí za porušení hygienických povinností?

Horní hranice se liší podle konkrétního přestupku.

U nesplnění hlavních povinností kategorizace činí až 3 miliony Kč, zatímco samotné nepodání oznámení může být sankcionováno až 50 000 Kč