Teplota na pracovišti: kolik stupňů musí být v kanceláři a kdy už je moc horko?

Teplotu neurčuje jen to, zda pracujete v kanceláři nebo ve skladu

Konkrétní pravidla vycházejí především z nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Zaměstnavatel zároveň musí podle zákoníku práce vyhledávat a vyhodnocovat rizika a vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky.
 

Pro posouzení mikroklimatických podmínek je důležitá třída práce.

Nařízení rozlišuje osm tříd podle průměrného energetického výdeje:
 

• I – například kancelářská a administrativní práce, práce na PC nebo laboratorní práce

• IIa – například lehká manuální práce převážně vsedě, práce pokladní nebo řízení osobního automobilu

• IIb až V – postupně fyzicky náročnější činnosti
   

Samotný název profese přitom nestačí. Například „skladník“ nemusí automaticky patřit do jedné konkrétní třídy.

👉 Nařízení řadí skladníky s občasným přenášením břemen do 15 kg mezi příklady třídy IIIa. Rozhoduje skutečný charakter vykonávané práce a její energetická náročnost.

⚠ Třídu práce není vhodné zaměňovat s kategorizací prací do kategorií 1 až 4. Jde o jiný systém podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který hodnotí zdravotní rizika konkrétních pracovních podmínek.
 

Minimální a maximální teplota na pracovišti

Pro nevenkovní pracoviště s neudržovanou teplotou, která jsou přirozeně větraná nebo využívají kombinované či nucené větrání, stanoví nařízení tyto hodnoty:

Hodnoty vycházejí z přílohy č. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. U fyzicky náročnějších prací platí také další omezení související s energetickou náročností práce.

Nejde přitom vždy jednoduše o údaj z běžného teploměru zavěšeného na stěně.

Předpis pracuje podle podmínek s operativní nebo výslednou teplotou a zohledňuje například proudění vzduchu a tepelný odpor oděvu.

A co klimatizovaná kancelář?

U klimatizovaných pracovišť tříd I a IIa se používají přípustné hodnoty nastavení vytápění a chlazení podle kategorií A, B a C. Kategorie se určuje podle požadované kvality prostředí a charakteru práce.

Nařízení obsahuje samostatné hodnoty pro nastavení vytápění a chlazení a rozlišuje klimatizovaná pracoviště kategorií A, B a C podle požadované kvality prostředí a charakteru práce.

👉 Proto není přesné říkat, že 27 °C je za všech okolností nepřekročitelnou maximální teplotou každé kanceláře.👉 Nejdříve je potřeba určit typ pracoviště a režim, podle kterého se mikroklimatické podmínky posuzují.

Proč už neplatí 18 °C v kanceláři

V roce 2022 byly kvůli energetické situaci některé minimální teploty dočasně sníženy.

Proto lze stále narazit na údaje, podle kterých směla mít kancelář třídy I pouze 18 °C a pracoviště třídy IIa 16 °C.

Tyto hodnoty už ale nejsou aktuální.

👉 Současná tabulka stanoví od 1. července 2024 pro třídu I znovu nejméně 20 °C a pro třídu IIa 18 °C.

Stejně se vrátily původní požadavky na sanitární zařízení:
 

• šatna: 20 °C

• umývárna: 22 °C

• sprcha: 25 °C

• záchod: 18 °C
   

Co platí, když je v práci příliš horko

U práce třídy I na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou je standardní horní přípustná hodnota 27 °C; u třídy IIa 26 °C.. Právní úprava ale počítá také s letními vedry.

Za mimořádně teplý den se pro tento účel považuje den, kdy nejvyšší venkovní teplota přesáhne 30 °C.
 

• U práce třídy I a IIa na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou se potom nemusí standardní hodnoty tabulky č. 2 dodržet.
• Zaměstnavatel však musí zajistit náhradu ztráty tekutin podle příslušných pravidel.
• Za mimořádně teplého dne, kdy nejvyšší venkovní teplota přesáhne 30 °C, se u práce tříd I a IIa na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou nevyžaduje dodržení standardních hodnot tabulky. Musí však být poskytnuta náhrada ztráty tekutin; výsledná teplota kulového teploměru t_g nesmí překročit 34 °C.

U fyzicky náročnější práce tříd IIb až V se při překročení přípustné tepelné zátěže uplatňuje režim střídání práce a bezpečnostních přestávek tak, aby byly dodrženy dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce.

Zaměstnavatel současně musí vyhodnotit riziko a podle podmínek zvolit vhodná opatření.

👉 V praxi může jít například o větrání, stínění, úpravu organizace práce, omezení pobytu v nejteplejším prostředí nebo přesunutí fyzicky náročných činností na chladnější část dne.

Nejde však o jeden univerzální zákonný seznam, který by se musel vždy použít ve stejném pořadí.
 

Ochranný nápoj nevzniká automaticky při každém překročení teploty

Běžný pitný režim a ochranný nápoj podle předpisů BOZP nejsou totéž.

Hygienický limit ztráty tekutin při zátěži teplem činí 1,25 litru za osmihodinovou směnu.
 

• Pokud je tato ztráta překročena, uplatní se náhrada tekutin a minerálních látek podle příslušné tabulky nařízení.
• Ochranný nápoj při zátěži teplem se poskytuje nejméně v množství odpovídajícím 70 % ztracených tekutin a minerálních látek za osmihodinovou směnu. Konkrétní druh nápoje se odvíjí také od třídy práce.

👉 Není tedy správné vytvořit jednoduché pravidlo typu „v kanceláři je 28 °C, zaměstnavatel proto automaticky musí rozdávat minerálky“.

Právní režim ochranných nápojů vychází ze zátěže teplem a předpokládané ztráty tekutin.
 

Jaká pravidla platí při práci v chladu

Při práci v chladu se postupně zpřísňují požadavky na ochranu zaměstnance.
 

➡ Pokud relevantní teplota na pracovišti klesne pod 10 °C, musí mít zaměstnanec pracovní oděv s dostatečnými tepelně izolačními vlastnostmi.

➡ Při teplotě 4 °C a nižší musí dostat také rukavice a pracovní obuv chránící před chladem.

➡ Při práci delší než dvě hodiny za směnu v prostředí, kde je udržovaná technologická nebo korigovaná teplota 4 °C a nižší, má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně. Přestávka musí trvat nejméně 10 minut.

Při práci v udržované technologické nebo korigované venkovní teplotě nařízení omezuje délku nepřetržité práce takto:

• od 13 do 4,1 °C nejvýše 3 hodiny

• od 4 do −10 °C nejvýše 2 hodiny

• od −10,1 do −20 °C nejvýše 1 hodinu

• od −20,1 do −30 °C nejvýše 30 minut
   

Při zátěži chladem vzniká za stanovených podmínek také nárok na ochranný nápoj.

Ten musí být teplý a poskytuje se v množství alespoň 0,5 litru za osmihodinovou směnu.

Týká se například venkovní práce při korigované teplotě nižší než 4 °C nebo práce na nevenkovním pracovišti, kde musí být z technologických důvodů udržována teplota pod 4 °C.

Co dělat, pokud je na pracovišti příliš teplo nebo zima

Pokud jsou teplotní podmínky dlouhodobě nevyhovující, je vhodné postupovat konkrétně:
 

1. Upozornit zaměstnavatele, vedoucího nebo osobu odpovědnou za BOZP. Nestačí řešit pouze subjektivní pocit „je mi horko“ – důležité je správně určit pracovní podmínky, třídu práce a podle potřeby zajistit odborné posouzení.

2. Požádat o odstranění rizika nebo vhodná ochranná opatření. Zaměstnavatel má povinnost rizika pracovního prostředí vyhledávat, hodnotit a přijímat opatření k jejich omezení.

3. Pokud zaměstnavatel zdravotně nevyhovující podmínky neřeší, lze se obrátit na příslušnou krajskou hygienickou stanici.
    

⚠ Samotné překročení jedné tabulkové hodnoty automaticky neznamená, že zaměstnanec může okamžitě odejít z práce.

Zákoník práce umožňuje odmítnout výkon práce tehdy, pokud má zaměstnanec důvodně za to, že práce bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, případně život nebo zdraví jiných osob.

📖 Často se ptáte

Kolik stupňů musí být minimálně v kanceláři?

U běžné administrativní práce zařazené do třídy I je na neklimatizovaném vnitřním pracovišti minimální teplota 20 °C.

U lehké práce třídy IIa je minimum 18 °C.

Konkrétní požadavky ale vždy závisí na druhu práce a podmínkách na pracovišti.

Jaká je maximální povolená teplota na pracovišti?

U běžné kancelářské práce třídy I je standardní horní hodnota na příslušném neklimatizovaném pracovišti 27 °C, u třídy IIa 26 °C.

Nejde ale o absolutní limit platný za všech okolností.

Při mimořádně teplém dni, kdy venkovní teplota přesáhne 30 °C, platí pro některá pracoviště zvláštní pravidla.

Odlišný režim mají také klimatizovaná pracoviště.

Kdy musí zaměstnavatel zajistit ochranné nápoje?

Ochranný nápoj nevzniká automaticky jen proto, že je na pracovišti vysoká teplota.

Při zátěži teplem se posuzuje zejména předpokládaná ztráta tekutin. Pokud překročí hygienický limit 1,25 litru za osmihodinovou směnu, zaměstnavatel musí zajistit náhradu tekutin a minerálních látek podle pravidel stanovených nařízením vlády.

Ochranný nápoj má nahradit nejméně 70 % ztracených tekutin a minerálních látek.

Může zaměstnanec odmítnout práci kvůli příliš vysoké nebo nízké teplotě?

Samotné překročení běžného teplotního limitu automaticky neznamená, že zaměstnanec může odejít z práce.

Práci může odmítnout tehdy, pokud má důvodně za to, že její výkon bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, případně život nebo zdraví jiných osob.

Zaměstnavatel má zároveň povinnost rizika pracovního prostředí vyhodnocovat a přijímat opatření k jejich omezení.