Kolik hluku je na pracovišti povoleno? Limity, které musí zaměstnavatel dodržet

Jaký je povolený hluk na pracovišti

Hluk na pracovišti nemá jeden univerzální povolený limit. Záleží na charakteru práce i zdroji hluku.

👉 Pro běžný ustálený nebo proměnný hluk je základním expozičním limitem 85 dB za osmihodinovou směnu, u práce náročné na soustředění ale platí výrazně nižší hranice.

Jaké jsou limity hluku na pracovišti

Ochranu zaměstnanců před hlukem upravuje především nařízení vlády č. 272/2011 Sb. 

Pro ustálený a proměnný hluk jsou důležité zejména tyto hodnoty:
 

• 85 dB – přípustný expoziční limit při práci, hodnocený zpravidla ve vztahu k osmihodinové směně

• 50 dB – hygienický limit na pracovištích, kde se vykonává práce náročná na pozornost a soustředění nebo tvůrčí práce

• 70 dB – hygienický limit ve výrobních a skladovacích stavbách, pokud hluk nevzniká vykonávanou prací, ale například větracím nebo vytápěcím zařízením

• U impulsního hluku se sleduje také špičková hladina akustického tlaku. Přípustný limit činí 140 dB.

Neznamená to tedy, že na každém pracovišti je automaticky povoleno 85 dB.

👉 Rozhodující je druh práce, charakter hluku, délka expozice a způsob, jakým je zaměstnanec hluku vystaven.

Ochrana sluchu je potřeba řešit už nad 80 dB

Důležitá hranice přichází ještě před dosažením 85 dB.

👉 Pokud výsledky měření ukážou, že přes provedená opatření překračuje expozice za osmihodinovou směnu 80 dB, musí zaměstnavatel zaměstnancům poskytnout vhodné osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu.

👉 Při překročení 85 dB už musí zaměstnavatel zajistit, aby je zaměstnanci skutečně používali.

Ochranné prostředky přitom nejsou první ani jediné řešení. Zaměstnavatel má hluk v první řadě odstraňovat nebo snižovat například vhodnou technologií, úpravou pracovních postupů, údržbou zařízení, protihlukovými prvky nebo omezením doby expozice.

Kdy musí zaměstnavatel zajistit bezpečnostní přestávky

Pokud zaměstnanec pracuje v hluku překračujícím přípustný expoziční limit, musí zaměstnavatel zařadit bezpečnostní přestávky.
 

• První přestávka trvá nejméně 15 minut a musí být zařazena nejpozději po dvou hodinách práce.
• Další přestávky trvají nejméně 10 minut a následují nejpozději po dalších dvou hodinách.
• Poslední nejméně desetiminutová přestávka musí být zařazena nejpozději jednu hodinu před koncem směny.
   

Během bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec dál vystaven hluku překračujícímu přípustný expoziční limit.
 

Hluk ovlivňuje také kategorii práce

Práce se podle míry zdravotního rizika zařazují do čtyř kategorií.

Nezařazuje se přitom automaticky profese jako taková – rozhodující jsou skutečné pracovní podmínky a konkrétní expozice zaměstnance.
 

• U hluku se například do druhé kategorie řadí práce s expozicí ustálenému nebo proměnnému hluku od 80 do 84,9 dB.
• Od 85 dB už může podle konkrétních podmínek jít o práci třetí kategorie.
   

Pravidla kategorizace vycházejí ze zákona o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky č. 432/2003 Sb. 
 

Kdo může hluk na pracovišti změřit

Pro právní posouzení nestačí aplikace v mobilním telefonu ani orientační hlukoměr.

Měření pracovních podmínek potřebné pro zařazení práce do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie musí být v případech stanovených zákonem provedeno prostřednictvím osoby s příslušnou akreditací nebo autorizací.

Zaměstnavatel následně výsledky používá při hodnocení rizik a kategorizaci práce.

Krajská hygienická stanice vykonává v této oblasti státní zdravotní dozor a u prací třetí a čtvrté kategorie rozhoduje o jejich zařazení.

Pokud máte jako zaměstnanec podezření na nadměrný hluk, obraťte se nejprve na zaměstnavatele.

Pokud se situace neřeší, můžete podat podnět příslušné krajské hygienické stanici.