Stravenky a stravenkový paušál v roce 2026: nárok, daňový limit a pravidla

Na stravenku není zákonný nárok

Zákoník práce zaměstnavateli neukládá obecnou povinnost poskytovat zaměstnancům stravenky, stravenkovou kartu nebo peněžitý příspěvek na stravování.

👉 Musí jim ale ve všech směnách umožnit stravování. Tato povinnost se nevztahuje na zaměstnance vyslané na pracovní cestu.

👉  Umožnit stravování přitom neznamená jídlo zaměstnanci zaplatit. Pokud však zaměstnavatel příspěvek zavede, musí dodržovat pravidla, která pro jeho poskytování stanovil.
 

• Právo zaměstnance může vyplývat zejména z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo smlouvy uzavřené se zaměstnancem.
• Pravidla by měla jasně určit, komu příspěvek náleží, v jaké výši a za jakých podmínek.
   

Nestačí uvést, že firma „dává stravenky“. Písemná pravidla by měla řešit také home office, kratší směny, DPP a DPČ, pracovní cesty nebo dlouhodobou nepřítomnost.

👉 Rozdílné podmínky pro různé skupiny zaměstnanců musí mít objektivní důvod a respektovat zásadu rovného zacházení.

Tři odpracované hodiny neurčují nárok na stravenku

Častým omylem je tvrzení, že zaměstnanec získá nárok na stravenku až po třech hodinách práce.

Zákoník práce takové pravidlo pro vznik nároku nestanoví.

Tři hodiny jsou podmínkou daňového osvobození příspěvku, nikoliv samotného práva na něj.

Zaměstnavatel si například může stanovit, že příspěvek poskytuje až za směnu dlouhou čtyři hodiny. Může ho ale poskytnout také zaměstnanci, který pracoval méně než tři hodiny. V takovém případě nejsou splněny běžné podmínky pro osvobození od daně.

Pro HR je proto důležité rozlišovat:
 

• nárok na příspěvek podle pravidel zaměstnavatele
• daňové osvobození podle zákona o daních z příjmů
   

Stravenka, karta, jídelna nebo stravenkový paušál?

Zaměstnavatel může zajistit závodní stravování, poskytovat papírové nebo elektronické stravenky, případně zaměstnanci vyplácet peněžitý příspěvek známý jako stravenkový paušál.

Od roku 2024 se daňový režim peněžních a nepeněžních forem sjednotil. Pro zaměstnance proto platí stejný základní limit osvobození.

Pokud firma během jedné směny kombinuje více forem příspěvku, například část poskytne na stravenkovou kartu a část v penězích, nevzniká pro každou formu samostatný limit. Jejich hodnota se pro daňové osvobození sčítá.
 

Daňový limit pro rok 2026 je 129,50 Kč

V roce 2026 je příspěvek na stravování u zaměstnance osvobozen od daně maximálně do 129,50 Kč za jednu směnu, pokud jsou splněny zákonné podmínky.

Částka odpovídá 70 % horní hranice stravného pro zaměstnance odměňované platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin:

185 Kč × 70 % = 129,50 Kč
 

Pro osvobození musí zaměstnanec:
 

• během směny vykonávat práci alespoň 3 hodiny,
• během této směny nesmí vzniknout nárok na stravné v rámci cestovních náhrad,
• vejít se s osvobozenou částí příspěvku do limitu 129,50 Kč.

Při dlouhé směně lze osvobodit i druhý příspěvek

Pokud je délka směny včetně povinně poskytované přestávky delší než 11 hodin, může být při splnění zákonných podmínek osvobozen ještě další příspěvek na stravování, opět do stejného limitu.

👉 Samotná práce přesčas ale automaticky neznamená další směnu ani nárok na druhý osvobozený příspěvek.

👉 U osob, jejichž práce není rozvržena do směn, se podmínky posuzují podle kalendářního dne.

👉 Pro první osvobozený příspěvek je potřeba alespoň tříhodinový výkon práce, pro další příspěvek nejméně 11 hodin práce během dne.
 

Stravenka a stravné na pracovní cestě nejsou totéž

Stravenka nebo stravenkový paušál jsou příspěvkem na běžné stravování. Stravné při pracovní cestě je cestovní náhrada.

👉 Pro daňové osvobození je důležité, zda zaměstnanci vznikne nárok na cestovní stravné během stejné směny.

To znamená, že stravenka a cestovní stravné nejsou automaticky vyloučeny jen proto, že připadají na stejný kalendářní den.

• Pokud nárok na stravné vznikne až po skončení směny, mohou být při splnění ostatních podmínek v jednom dni poskytnuty cestovní náhrady i osvobozený příspěvek na běžné stravování.
• Pokud ale nárok na stravné vznikne ještě během směny, příspěvek za tuto směnu od daně osvobodit nelze.
   

Mzdová kontrola by proto neměla sledovat pouze to, zda byl zaměstnanec v daný den na pracovní cestě. Rozhodující může být také její časový průběh vůči směně.

Jaké stravné platí při tuzemské pracovní cestě v roce 2026?

U zaměstnavatelů v podnikatelské sféře činí v roce 2026 minimální stravné:
 

• 155 Kč při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin
• 236 Kč při cestě delší než 12 hodin a nejvýše 18 hodin
• 370 Kč při cestě delší než 18 hodin
   

U zaměstnanců v platové sféře platí rozpětí:
 

• 155 až 185 Kč při cestě 5 až 12 hodin
• 236 až 284 Kč při cestě delší než 12 a nejvýše 18 hodin
• 370 až 442 Kč při cestě delší než 18 hodin
   

Právě horní hranice 185 Kč z prvního pásma slouží pro výpočet daňového limitu příspěvku na stravování.

Pravidlo 55 % ceny stravenky už neplatí

Historické pravidlo, podle kterého se na straně zaměstnavatele pracovalo s daňově uznatelným příspěvkem do 55 % ceny jednoho jídla, od roku 2024 neplatí.

Výdaje na příspěvky na stravování mohou být pro zaměstnavatele daňově uznatelné, pokud jde o práva zaměstnanců vyplývající například z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo smlouvy.

Je nutné rozlišovat:
 

• daňovou uznatelnost nákladu zaměstnavatele
• daňové osvobození příjmu zaměstnance
   

To, že zaměstnavatel výdaj uplatní jako daňový náklad, neznamená, že je stejná částka automaticky celá osvobozena také u zaměstnance.

Co platí při home office a kratším úvazku?

Práce z domova ani kratší pracovní úvazek samy o sobě nevylučují možnost poskytovat příspěvek na stravování nebo jej osvobodit od daně.

👉  Podstatné je zejména to, zda zaměstnanec během konkrétní směny skutečně vykonával práci požadovanou dobu a zda mu během směny nevznikl nárok na cestovní stravné.

👉  Není podmínkou, aby zaměstnanec tři hodiny fyzicky pracoval na pracovišti zaměstnavatele.

Samotný nárok při home office nebo kratší směně se ale opět řídí pravidly zaměstnavatele.

Mohou stravenky dostávat zaměstnanci na DPP a DPČ?

Ano. Příspěvek na stravování není vyhrazen pouze zaměstnancům v pracovním poměru.

Zaměstnavatel jej může podle svých pravidel poskytovat také zaměstnancům pracujícím na DPP nebo DPČ.

👉  Ani dohodář ale nemá automatický zákonný nárok. Rozhodují pravidla zaměstnavatele a následně splnění podmínek pro daňové osvobození.

👉  U pracovních cest je navíc třeba zohlednit zvláštní pravidla pro cestovní náhrady u DPP a DPČ.

Dovolená a pracovní neschopnost

Kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis mohou umožnit cenově zvýhodněné stravování také zaměstnancům během dovolené nebo dočasné pracovní neschopnosti a za zákonných podmínek také některým bývalým zaměstnancům.

Tyto případy ale mají zvláštní režim.

👉  Nelze na ně automaticky použít standardní pravidlo založené na alespoň třech hodinách odpracovaných během směny.
 

Co nastavit ve vnitřním předpisu

Pravidla příspěvku na stravování by měla jasně určit:
 

• kdo má na příspěvek nárok
• za jakou směnu nebo odpracovanou dobu právo vzniká
• výši příspěvku a případnou spoluúčast zaměstnance
• používanou formu příspěvku
• pravidla pro home office, kratší úvazky a DPP/DPČ
• postup při dlouhých směnách
• postup při pracovních cestách
• pravidla při dovolené, pracovní neschopnosti a dalších nepřítomnostech
• způsob evidence pro mzdové a daňové účely
   

Mzdová účtárna potřebuje zejména správné údaje o odpracované době a pracovních cestách, aby dokázala rozlišit osvobozenou a případnou zdanitelnou část příspěvku.

Rychlý kontrolní seznam pro personalní
 

• Má firma písemně stanoveno, komu příspěvek náleží?
• Pracuje mzdový systém pro rok 2026 s limitem 129,50 Kč?
• Rozlišuje nárok na benefit od podmínek jeho daňového osvobození?
• Kontroluje minimálně tři hodiny skutečně vykonávané práce?
• Umí správně vyhodnotit pracovní cestu ve vztahu ke konkrétní směně?
• Rozpozná druhý příspěvek při dlouhé směně?
• Jsou nastavena pravidla pro home office, kratší úvazky a DPP/DPČ?
• Je jasně určen postup pro případnou nadlimitní část?

💡 Dobré vědět

Stravenka ani stravenkový paušál nejsou automatickým zákonným nárokem. Pokud ale zaměstnavatel příspěvek zavede, musí dodržovat vlastní pravidla.

Pro rok 2026 je základním daňovým limitem 129,50 Kč za směnu. Pro osvobození musí zaměstnanec během směny vykonávat práci alespoň tři hodiny a během stejné směny mu nesmí vzniknout nárok na cestovní stravné.

Tři odpracované hodiny přitom neurčují samotný nárok na benefit. Pro správné nastavení je proto potřeba propojit jasná interní pravidla s evidencí směn, pracovních cest a mzdovým zpracováním.

📖 Často se ptáte

Má zaměstnanec po třech hodinách práce automaticky nárok na stravenku?

Ne. Tři hodiny práce jsou podmínkou daňového osvobození příspěvku, nikoliv automatického vzniku nároku.

Nárok se řídí pravidly zaměstnavatele.

Jaký je limit stravenkového paušálu v roce 2026?

Pro rok 2026 může být při splnění zákonných podmínek osvobozen příspěvek do 129,50 Kč za směnu.

Část nad tuto hranici je zdanitelným příjmem zaměstnance.

Má zaměstnanec nárok na stravenku při home office?

Práce z domova sama o sobě poskytování příspěvku nevylučuje.

Zda na něj zaměstnanec má právo, určuje nastavení zaměstnavatele.

Pro daňové osvobození je rozhodující zejména odpracovaná doba a případný nárok na cestovní stravné.

Může zaměstnanec dostat stravenku i stravné za pracovní cestu ve stejný den?

Ano, za určitých okolností. Rozhodující není samotný kalendářní den, ale to, zda nárok na cestovní stravné vznikl během směny.

Pokud vznikne až po jejím skončení, mohou být při splnění dalších podmínek poskytnuta obě plnění.

Mohou stravenky nebo stravenkový paušál dostávat i zaměstnanci na DPP a DPČ?

Ano. Zaměstnavatel může příspěvek poskytovat také dohodářům.

Automatický zákonný nárok jim ale nevzniká a je potřeba splnit příslušné daňové podmínky.