Zahraniční služební cesta a cestovní náhrady v zahraničí

Většina zahraničních služebních cest začíná na území České republiky, jsou tedy zároveň i služební cestou tuzemskou.

Při vyslání na služební cestu do zahraničí, tj. mimo území České republiky, máte podle zákoníku práce nárok na cestovní náhrady – stravné, jízdní výdaje, ubytování a nutných vedlejších výdajů.

Pojďme se na tyto náhrady podívat podrobněji. 
 

Zahraniční pracovní cesta
 

👉Při cestě autem, autobusem nebo vlakem je pro výpočet zahraničních náhrad rozhodující okamžik překročení české státní hranice. Tento údaj zaměstnanec oznámí zaměstnavateli.

👉 Při letecké přepravě je rozhodující doba odletu z České republiky a příletu zpět do České republiky.

➡ Zahraniční stravné

Zahraniční stravné se poskytuje podle doby strávené mimo území České republiky v kalendářním dni:
 

• plná základní sazba při pobytu delším než 18 hodin
• dvě třetiny základní sazby při pobytu delším než 12 a nejvýše 18 hodin
• jedna třetina základní sazby při pobytu nejvýše 12 hodin, ale alespoň 1 hodinu
   

Pokud zaměstnanci ve stejném kalendářním dni vznikne také právo na tuzemské stravné, vznikne mu právo na jednu třetinu zahraničního stravného pouze tehdy, trvá-li pobyt mimo Českou republiku déle než 5 hodin.

Při pobytu v zahraničí kratším než 1 hodinu zahraniční stravné nenáleží. Doby jednotlivých zahraničních cest trvajících alespoň jednu hodinu se v rámci jednoho kalendářního dne sčítají.

👉 Základní sazby zahraničního stravného jsou pro rok 2026 stanoveny vyhláškou Ministerstva financí č. 489/2025 Sb. Samostatná sazba je určena pro jednotlivé země.

Pokud zaměstnanec během jednoho dne navštíví více států, použije se sazba země, ve které v daném dni strávil nejvíce času.

👉 Soukromý zaměstnavatel může před cestou základní sazbu zahraničního stravného snížit, nejvýše však na 75 % sazby stanovené vyhláškou.

Pokud ji předem nesníží, vychází se z celé základní sazby.

`👉 Zaměstnavatelé ve státní a veřejné sféře základní sazbu snižovat nemohou.

➡ Kapesné při zahraniční cestě

Vedle zahraničního stravného může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout také kapesné až do výše 40 % zahraničního stravného, na které zaměstnanci vzniklo právo.

Kapesné zaměstnanec nevyúčtovává prostřednictvím účtenek.

Na rozdíl od zákonného zahraničního stravného ale nejde o automatický nárok. Záleží na rozhodnutí zaměstnavatele.
 

Pracovní cesta a vyslání zaměstnance do zahraničí nejsou totéž

Každá zahraniční pracovní cesta není automaticky vysláním pracovníka v rámci nadnárodního poskytování služeb.

O takové vyslání může jít například tehdy, když zaměstnavatel dočasně vyšle zaměstnance do jiného členského státu Evropské unie:
 

• za účelem splnění smlouvy se zahraničním zákazníkem
• do společnosti patřící do stejné skupiny
• prostřednictvím agentury práce k zahraničnímu uživateli
   

V takovém případě musí zaměstnavatel ověřit také předpisy hostitelského státu.

Na zaměstnance se mohou vztahovat tamní povinná pravidla týkající se například odměňování, pracovní doby, odpočinku, dovolené, bezpečnosti práce nebo podmínek ubytování.

Krátká cesta na obchodní jednání, konferenci, školení nebo návštěvu zahraniční pobočky proto nemusí automaticky znamenat vyslání pracovníka podle evropských pravidel. Rozhoduje skutečný účel a způsob výkonu práce v zahraničí.

➡ Informování zaměstnance před delším pobytem v zahraničí

Pokud vyslání zaměstnance do jiného státu přesáhne čtyři po sobě jdoucí týdny a potřebné údaje nejsou uvedeny v pracovní smlouvě, musí zaměstnavatel zaměstnance předem písemně informovat.

Zaměstnanec tak předem ví,
 

• ve kterém státě bude práci vykonávat.
• na jak dlouho jede. 
• kolik za to dostane. 
• zda plnění bude peněžité nebo věcné.
• zda a za jakých podmínek je zajištěn jeho návrat.
   

Při vyslání v rámci nadnárodního poskytování služeb do jiného členského státu EU musí zaměstnavatel doplnit také informace o odměně podle předpisů hostitelského státu, podmínkách poskytování cestovních náhrad a oficiální informační stránce hostitelského státu.

➡ Formulář A1

Při práci zaměstnance v jiném členském státě EU je potřeba samostatně určit, kterému systému sociálního zabezpečení bude zaměstnanec podléhat.

👉 Příslušnost k právním předpisům sociálního zabezpečení se prokazuje formulářem A1.

O určení použitelných právních předpisů a vystavení potvrzení může prostřednictvím ePortálu České správy sociálního zabezpečení požádat zaměstnavatel nebo zaměstnanec.

Je nutný vnitřní předpis o pracovních cestách?

Zákon zaměstnavateli obecně neukládá povinnost vydat samostatný vnitřní předpis o pracovních cestách.

Pokud ale zaměstnavatel vysílá zaměstnance na pracovní cesty pravidelně, je jeho přijetí praktické.

Předpis může upravit například:
 

• schvalování pracovních cest
• vystavování cestovních příkazů
• rezervaci dopravy a ubytování
• poskytování záloh
• předkládání a evidenci dokladů
• používání služebních a soukromých vozidel
• cestovní pojištění
• interní postup při vyúčtování
   

Vnitřní předpis nesmí omezit zákonné nároky zaměstnance ani snížit cestovní náhrady pod zákonné minimum.

Povinnost zaměstnance předkládat doklady v jiné než zákonné lhůtě je možné založit dohodou se zaměstnancem, nikoli pouze jednostranným vnitřním předpisem.