Pracovní úrazy 2026: Klíčové povinnosti zaměstnavatelů, online hlášení a aktuální změny

Prevence pracovních úrazů: základní povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatelé mají povinnost vytvářet bezpečné pracovní podmínky a předcházet pracovním úrazům.

V praxi to znamená zejména pravidelně vyhodnocovat rizika, školit zaměstnance v oblasti BOZP, poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky a kontrolovat dodržování bezpečnostních pravidel.

Důležitá je i průběžná dokumentace.
 

👉 Pokud se pracovní úraz stane, zaměstnavatel musí být schopen doložit, že zaměstnanci byli seznámeni s pravidly bezpečnosti práce, že tato pravidla byla kontrolována a že byla přijímána opatření k omezení rizik.

Co je pracovní úraz

Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, pokud k nim došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
 

👉 Za pracovní úraz se považuje také úraz, který zaměstnanec utrpěl při pro plnění pracovních úkolů – respektive v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

👉 Naopak úraz při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání pracovním úrazem není. 

O tom, zda se konkrétní úraz uzná jako pracovní, rozhoduje zaměstnavatel. 
 

• Zaměstnavatel posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro uznání pracovního úrazu a podle toho postupuje při evidenci a odškodnění.
• Pokud mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vznikne spor, řeší se soudní cestou.
• Orgány inspekce práce nerozhodují o tom, zda má být úraz uznán jako pracovní. 
   

Postup při vzniku pracovního úrazu

Při vzniku pracovního úrazu musí zaměstnavatel nejprve zajistit první pomoc a podle závažnosti situace přivolat zdravotnickou záchrannou službu.

Následně je povinen objasnit příčiny a okolnosti úrazu. To by mělo probíhat za účasti zraněného zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků, případně odborové organizace a zástupce pro oblast BOZP.
 

👉 Zaměstnavatel by zároveň bez vážných důvodů neměl měnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností. S výjimkou případů, kdy je to nezbytné například pro záchranu života, zabránění další škodě nebo zajištění bezpečnosti.
 

Pokud k úrazu došlo u zaměstnance jiného zaměstnavatele, je nutné jeho zaměstnavatele bez zbytečného odkladu informovat, umožnit mu účast na objasnění příčin a seznámit ho s výsledky šetření. 
 

Evidence pracovních úrazů v knize úrazů

Zaměstnavatel vede evidenci všech úrazů v knize úrazů, a to i tehdy, pokud úraz nezpůsobil pracovní neschopnost nebo pracovní neschopnost nepřesáhla 3 kalendářní dny.

👉 Kniha úrazů může být vedena v listinné nebo elektronické podobě.

Evidence musí obsahovat zejména:
 

• jméno zraněného zaměstnance
• datum, čas a místo úrazu
• činnost, při níž k úrazu došlo
• celkový počet zraněných osob
• druh zranění a zraněnou část těla
• popis úrazového děje
• druh pracovního úrazu, jeho zdroje a příčiny
• jména svědků a jméno
• pracovní zařazení osoby, která údaje zaznamenala
   

👉 Pokud byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli a k úrazu došlo na jeho pracovišti, zaznamenají úraz do knihy úrazů oba zaměstnavatelé.

Členění pracovních úrazů od roku 2026

Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. nově pracuje s těmito kategoriemi pracovních úrazů:
 

• smrtelný pracovní úraz – pokud zaměstnanec na následky úrazu zemře nejpozději do 1 roku ode dne úrazu
   
• závažný pracovní úraz – úraz, při němž hospitalizace zaměstnance trvá více než 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo lze takovou dobu hospitalizace vzhledem k povaze zranění předpokládat. V oblasti hornické činnosti sem patří také životu nebezpečný nebo hromadný pracovní úraz podle příslušných předpisů.
   
• pracovní úraz s dočasnou pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, pokud nejde o úraz závažný nebo smrtelný
   
• pracovní úraz bez pracovní neschopnosti nebo s pracovní neschopností do 3 kalendářních dnů

Toto členění je důležité hlavně kvůli tomu, zda se úraz pouze eviduje, nebo zda se musí také ohlásit a zaslat záznam o pracovním úrazu.

Online hlášení pracovních úrazů v roce 2026

Od 1. ledna 2026 se ohlášení pracovního úrazu a zaslání záznamu o pracovním úrazu příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu provádí elektronicky přes Portál Státního úřadu inspekce práce.

⚠ Podání datovou schránkou, e-mailem nebo poštou už v těchto případech nestačí. Nelze již využít datovou schránku ani e-mail.

👉 Přes portál se ohlašují zejména závažné a smrtelné pracovní úrazy, a to bez zbytečného odkladu. Záznam o pracovním úrazu se prostřednictvím portálu zasílá u smrtelných a závažných pracovních úrazů a také u pracovních úrazů, které vedly k dočasné pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny.
 

👉 Záznam se zasílá nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o pracovním úrazu dozvěděl. 
Pokud se po odeslání záznamu změní některý z uvedených údajů, například délka pracovní neschopnosti, následky úrazu, jeho příčina nebo klasifikace, musí zaměstnavatel záznam bez zbytečného odkladu aktualizovat v Portálu SÚIP.
Aktualizovaný záznam se obdobně předává nebo zasílá také dalším stanoveným osobám a institucím.

👉 Úrazy bez pracovní neschopnosti nebo s pracovní neschopností nepřesahující 3 kalendářní dny se do Portálu SÚIP nezasílají. Zaměstnavatel je ale musí i nadále evidovat v knize úrazů. 

Komu se pracovní úraz hlásí a komu se zasílá záznam

Závažný nebo smrtelný pracovní úraz se ohlašuje bez zbytečného odkladu prostřednictvím Portálu SÚIP příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, případně obvodnímu báňskému úřadu.

👉 Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace nebo zástupce pro oblast BOZP, zaměstnavatel jim pracovní úraz oznamuje také. 

👉 Policii ČR je třeba úraz oznámit tehdy, pokud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, a také v případě smrtelného pracovního úrazu. Smrtelný pracovní úraz se oznamuje rovněž zdravotní pojišťovně zaměstnance. 
 

Záznam o pracovním úrazu se zasílá také zdravotní pojišťovně zaměstnance a pro účely likvidace pojistné události i pojišťovně, u které má zaměstnavatel sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 

Podepsání a uchování záznamu o pracovním úrazu

Záznam o pracovním úrazu je nutné po odeslání přes portál také podepsat.

Zaměstnavatel jej může vytisknout a zajistit vlastnoruční podpisy, nebo jej uchovat v elektronické podobě s uznávanými elektronickými podpisy.

👉 Podepsaný záznam o pracovním úrazu musí zaměstnavatel uchovávat po dobu 10 let. 

👉 Jednu kopii záznamu předává zaměstnavatel bez zbytečného odkladu postiženému zaměstnanci, zástupci zaměstnanců pro BOZP a odborové organizaci, pokud u zaměstnavatele působí. V případě smrtelného pracovního úrazu se kopie předává rodinným příslušníkům zaměstnance. 

Odškodnění zaměstnance při pracovním úrazu

Pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz, zaměstnavatel odpovídá za škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

⚠ Odpovědnost zaměstnavatele vzniká i tehdy, pokud zaměstnavatel dodržel povinnosti v oblasti BOZP. Odpovědnost je objektivní, tedy vzniká bez ohledu na zavinění, pokud nejsou splněny podmínky pro zproštění odpovědnosti podle zákoníku práce. 

👉 Do odškodnění může patřit zejména náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a případně náhrada věcné škody.
 

Po flexinovele zákoníku práce platí, že zaměstnanci, kteří ukončí pracovní poměr z důvodu dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti například kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, mají nově nárok na zvláštní náhradu hrazenou ze zákonného pojištění zaměstnavatele. 

Tento nárok vzniká při:
 

• výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 písm. d)
• nebo při dohodě uzavřené ze stejného důvodu
   

pokud zaměstnanec podle pracovnělékařského posudku dlouhodobě pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání.

Pro rok 2026 se zároveň valorizují některé náhrady.
 

👉  Od 1. června 2025 náleží zaměstnanci při skončení pracovního poměru jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku, jestliže s ním zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou ze stejného důvodu.

Podmínkou je, že zaměstnanec podle lékařského posudku dlouhodobě pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání.
Náhrada je v zákonné výši hrazena ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

👉 Od 1. ledna 2026 se u dříve vzniklých nároků valorizuje také náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrada nákladů na výživu pozůstalých.

Průměrný výdělek rozhodný pro jejich výpočet se zvyšuje o 2,6 % a o 240 Kč. Neznamená to však, že se každá vyplácená náhrada automaticky zvýší právě o tuto částku a procento.

Možnost zproštění odpovědnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel se může povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zprostit zcela nebo zčásti pouze za podmínek stanovených zákoníkem práce.
 

• K úplnému zproštění může dojít, pokud zaměstnavatel prokáže, že jedinou příčinou škody nebo újmy bylo zaviněné porušení právních předpisů či pokynů k zajištění BOZP ze strany zaměstnance. Zaměstnanec s nimi musel být řádně seznámen a zaměstnavatel musel jejich znalost a dodržování soustavně vyžadovat a kontrolovat.
   
• Úplné zproštění je možné také tehdy, pokud byla jedinou příčinou škody opilost zaměstnance nebo zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel zároveň nemohl škodě nebo újmě zabránit.
   
• K částečnému zproštění může dojít, pokud byly uvedené okolnosti pouze jednou z příčin škody. Důvodem může být také prokázané lehkomyslné jednání zaměstnance, který si vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem musel být vědom možného poškození zdraví. Za lehkomyslnost se však nepovažuje běžná neopatrnost ani jednání vyplývající z rizika práce.
   

👉 Zaměstnavatel musí důvody pro úplné nebo částečné zproštění vždy prokázat. Nestačí obecné tvrzení, že zaměstnanec „měl být opatrnější“.

Co si zkontrolovat v roce 2026

Zaměstnavatelé by měli mít nastavený jasný interní postup pro řešení pracovních úrazů.

Prakticky to znamená zejména:
 

• určit, kdo bude pracovní úrazy přes Portál SÚIP hlásit
   
• zajistit přístup statutárního zástupce nebo pověřených osob do portálu
   
• aktualizovat interní směrnice BOZP
   
• proškolit personalisty, vedoucí zaměstnance a osoby odpovědné za BOZP
   
• zkontrolovat vedení knihy úrazů
   
• nastavit proces pro včasné vyhotovení, podepsání a uchování záznamu o pracovním úrazu
   
• nezapomenout na komunikaci se zdravotní pojišťovnou, Policií ČR a pojišťovnou zaměstnavatele, pokud to konkrétní případ vyžaduje
   

Správná evidence a včasné hlášení pracovních úrazů pomáhají chránit zaměstnance i zaměstnavatele.

Zároveň snižují riziko sankcí, zjednodušují vyřízení pojistné události a usnadňují prokázání toho, že zaměstnavatel své povinnosti splnil.

💡  Nyní již víte, jaké sankce hrozí zaměstnavateli při pracovním úrazu, jakých nejčastějších chyb se vyvarovat, a získali jste i praktický postup krok za krokem k jeho úspěšnému řešení.