Pracovní úrazy od roku 2026 jen online: Na co si dát pozor, jak se připravit a proč to (ne)brat jen jako další povinnost

Konec papírování: digitalizace hlášení úrazů od roku 2026

Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost novela, která mění způsob, jakým firmy oznamují pracovní úrazy. Dosavadní praxe s papírovými formuláři končí. Nově musí zaměstnavatel podat hlášení o pracovním úrazu výhradně elektronicky přes portál SÚIP.

Co to znamená v praxi:

• papírové formuláře se ruší,
• elektronické hlášení je povinné,
• zaměstnavatel si stále uchovává podepsanou kopii ve své evidenci,
• kniha úrazů zůstává povinná (může být papírová nebo elektronická).

Digitalizace má zjednodušit administrativu, zrychlit komunikaci s pojišťovnami i Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a omezit chybovost, která u ručních formulářů bývala častá.
 

Co je pracovní úraz?

Podle § 271k zákoníku práce je pracovní úraz každé poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterému došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zjednodušeně řečeno: pokud se zaměstnanec zraní během práce, na pracovišti nebo při činnosti, kterou mu uložil zaměstnavatel, jde o pracovní úraz.

Příklady pracovních úrazů:

• pád ze žebříku při montáži,
• pořezání při práci se strojem,
• úraz na služební cestě,
• úraz při přesunu mezi částmi provozu.
   

Typy pracovních úrazů

V praxi se rozlišuje několik stupňů podle závažnosti:

1. Nepatrný pracovní úraz
Drobné poranění, které si nevyžádá ošetření mimo pracoviště ani pracovní neschopnost (např. říznutí do prstu, odřenina). Zapisuje se pouze do knihy úrazů, nikam se oficiálně nehlásí.

2. Ostatní pracovní úraz (hlášený)
Úraz, který způsobí pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo má vážnější zdravotní následky. Musí být nahlášen inspektorátu práce, zdravotní pojišťovně a ČSSZ.

3. Trvalý pracovní úraz
Úraz, který zanechá trvalé následky – například omezení hybnosti, ztrátu části končetiny, poškození zraku či sluchu nebo jiné trvalé zdravotní znevýhodnění. Zaměstnanec má v takovém případě nárok na odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění, které se stanovuje podle lékařského posudku.

4. Smrtelný pracovní úraz
Úraz, který vede k úmrtí zaměstnance, a to buď okamžitě, nebo do jednoho roku od nehody, pokud úmrtí s úrazem přímo souvisí. Hlášení se provádí okamžitě a s rozšířeným okruhem informací.

5. Hromadný pracovní úraz
Situace, kdy je zasaženo více osob najednou (např. výbuch, požár, dopravní nehoda ve výrobě). Hlášení se provádí obdobně jako u závažných úrazů, ale s rozšířenou evidencí všech postižených.
 

Psychický pracovní úraz aneb když zranění není vidět

Zákoník práce pracuje s definicí pracovního úrazu jako s „poškozením zdraví“. A i když tím obvykle míní fyzické zranění, v některých případech může jít i o poškození psychického zdraví. Aby se však jednalo o uznatelný pracovní úraz, musí být splněny stejné podmínky jako u fyzického – tedy:

• musí vzniknout v přímé souvislosti s výkonem práce,
• musí být náhle způsobený vnější příčinou,
• musí vést ke zhoršení zdravotního stavu doloženému lékařem.

Typickými příklady bývají:

• napadení zaměstnance zákazníkem (např. pokladní, pracovník call centra, řidič MHD),
• vážný incident na pracovišti, který způsobí šok nebo posttraumatickou reakci,
• dlouhodobé vystavení šikaně, mobbingu nebo bossingu, které vyústí v psychické zhroucení nebo hospitalizaci.

V takových případech musí poškozený zaměstnanec doložit, že jeho psychický stav má přímou souvislost s výkonem práce (např. lékařským posudkem nebo znaleckým posudkem). Pokud to prokáže, může být i psychická újma uznána jako pracovní úraz se všemi právními důsledky – tedy s nárokem na odškodnění, bolestné nebo náhradu ušlého výdělku.
 

Pracovní úrazy v číslech

Podle statistik Státního úřadu inspekce práce se v Česku každoročně stane kolem 45 000 pracovních úrazů, z toho několik stovek má vážné nebo smrtelné následky.
Nejvíce úrazů se děje v oborech s vyšší fyzickou zátěží – tedy ve stavebnictví, průmyslu, dopravě a zemědělství.

Nejčastější příčiny:

• pády z výšky,
• práce s těžkými břemeny,
• nedostatečné školení nebo chybějící ochranné pomůcky,
• spěch, únava a podcenění rizika.

Digitalizace přinese i lepší sběr dat, díky čemuž bude možné cíleně předcházet úrazům v rizikových odvětvích.

Státní úřad inspekce práce (SÚIP) zveřejnil údaje za první pololetí 2024, kde bylo zaznamenáno 22 741 osob, které se v práci zranily. Za rok 2024 došlo v České republice k výraznému poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů, přičemž jejich počet byl nejnižší za posledních více než 20 let. Počet celkových pracovních úrazů zaznamenal také mírný pokles. 

Klíčová čísla za rok 2024

• 69 smrtelných pracovních úrazů: Jedná se o historicky nejnižší číslo za posledních více než dvě desetiletí.
• 46 smrtelných úrazů v prvním pololetí: V tomto období došlo k prudkému poklesu ve srovnání s předchozími lety.
   
• Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz:
  • V roce 2024 bylo nahlášeno 2,476 milionu případů dočasné pracovní neschopnosti.
  • Pouze 8 % z těchto případů bylo způsobeno úrazy (ostatní nemoci).
  • Průměrná délka jedné pracovní neschopnosti se mírně prodloužila na 31,7 dne. 

Srovnání s předchozím rokem

• Celkové úrazy v roce 2023: V roce 2023 zaznamenal Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Český báňský úřad (ČBÚ) celkem 35 840 pracovních úrazů, což je mírný pokles oproti předchozímu roku. 
   

Co musí udělat zaměstnavatel ještě v roce 2025

Digitalizace začne platit 1. ledna 2026, proto se vyplatí připravit s předstihem. Nestačí jen „vědět o tom“. Je potřeba mít nastavené procesy, přístupy i odpovědné osoby.

Checklist pro personalisty:

• Zajistěte přístup na portál SÚIP (datová schránka, eObčanka).
• Určete zodpovědnou osobu pro podávání hlášení (např. personalista, mzdová účetní nebo vedoucí BOZP).
• Aktualizujte interní postupy – kdo úraz hlásí, kdo kontroluje a kdo odesílá formulář.
• Zkontrolujte kontakty na zdravotní pojišťovny všech zaměstnanců.
• Proškolte zaměstnance, aby věděli, kdy a jak úraz nahlásit.

Praktická rada:
Vyzkoušejte si interní simulaci úrazu. Zjistíte, jestli systém hlášení funguje a kde může dojít ke zpoždění.
 

Jak bude nové hlášení probíhat krok za krokem

• Přihlášení na portál SÚIP pomocí datové schránky nebo eObčanky.
• Vyplnění formuláře (údaje o zaměstnanci, datum, místo, popis úrazu, příčiny).
• Odeslání online (systém automaticky informuje zdravotní pojišťovnu i ČSSZ).
• Stažení potvrzené kopie pro archivaci ve firemní evidenci.

Výhoda: systém načte základní údaje o firmě z registru automaticky, což snižuje chybovost a zrychluje celý proces.
 

Práva, povinnosti a sankce

Zákoník práce ukládá zaměstnavatelům jasné povinnosti. Musí:

• vést evidenci všech pracovních úrazů,
• vyšetřit jejich příčiny a přijmout opatření,
• hlásit úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny.

Za nesplnění těchto povinností může inspektorát práce uložit pokutu až 2 000 000 Kč. Zaměstnavatel navíc odpovídá za náhradu škody, bolestné a případné odškodnění trvalých následků.

Z praxe: drobné úrazy bývají často podceňované. Pokud se ale stav zaměstnance zhorší a vznikne pracovní neschopnost, bez záznamu v knize úrazů nemá zaměstnavatel jak doložit, že situaci řešil správně.
 

Jak z digitalizace udělat výhodu

Nový systém není jen o povinnostech. Může být cenným nástrojem pro prevenci úrazů a posílení bezpečnosti práce.

Tipy pro HR a vedení:

• nastavte automatické připomínky školení BOZP,
• vytvářejte interní reporty o úrazovosti podle oddělení,
• sledujte, kde se úrazy opakují, a zaměřte prevenci tam,
• sdílejte s týmem situace, kdy k úrazu málem došlo – pomáhá to otevírat téma bezpečnosti přirozeně a bez obav.

Méně úrazů znamená nižší absenci, vyšší produktivitu a lepší reputaci zaměstnavatele.
 

Nová povinnost, ale i nová šance

Digitalizace pracovních úrazů není jen o formulářích. Je to krok k modernějšímu, přehlednějšímu a bezpečnějšímu systému práce.
Kdo se připraví včas, ušetří si čas, stres i peníze – a navíc posílí důvěru zaměstnanců.

Shrnutí pro personalisty:

• papírové hlášení končí,
• elektronická evidence je povinná,
• kniha úrazů zůstává,
• sankce mohou být vysoké, prevence ještě účinnější.

Berme tuhle změnu ne jako další povinnost, ale jako příležitost posílit bezpečnost práce a kulturu odpovědnosti ve firmách.