Pracovní úrazy od roku 2026 jen online: Na co si dát pozor, jak se připravit a proč to (ne)brat jen jako další povinnost

Nově musí zaměstnavatel podat hlášení o pracovním úrazu výhradně elektronicky přes portál SÚIP.

Změny od roku 2026 v kostce:
 

• 📌 papírové formuláře se ruší
   
• 📌 elektronické hlášení je povinné
   
• 📌 zaměstnavatel si stále uchovává podepsanou kopii ve své evidenci
   
• 📌 kniha úrazů zůstává povinná (může být papírová nebo elektronická)
   

Změnu je dobré chápat jako příležitost k posílení bezpečnosti práce a kultury odpovědnosti ve firmách.

Digitalizace má zjednodušit administrativu, zrychlit komunikaci s pojišťovnami i Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a omezit chybovost, která u ručních formulářů bývala častá.

Co je pracovní úraz?

Podle § 271k zákoníku práce je pracovní úraz každé poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterému došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Zjednodušeně řečeno: pokud se zaměstnanec zraní během práce, na pracovišti nebo při činnosti, kterou mu uložil zaměstnavatel, jde o pracovní úraz.

Co je příklad pracovního úrazu:
 

• ▶ pád ze žebříku při montáži
   
• ▶ pořezání při práci se strojem
   
• ▶ úraz na služební cestě
   
• ▶ úraz při přesunu mezi částmi provozu

Typy pracovních úrazů

V praxi se rozlišuje několik stupňů podle závažnosti:
 

1. Nepatrný pracovní úraz

Drobné poranění, které si nevyžádá ošetření mimo pracoviště ani pracovní neschopnost (např. říznutí do prstu, odřenina).

👉 Zapisuje se pouze do knihy úrazů, nikam se oficiálně nehlásí.
 

2. Ostatní pracovní úraz (hlášený)

Úraz, který způsobí pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo má vážnější zdravotní následky.

👉 Musí být nahlášen inspektorátu práce, zdravotní pojišťovně a ČSSZ.

3. Trvalý pracovní úraz

Úraz, který zanechá trvalé následky – například omezení hybnosti, ztrátu části končetiny, poškození zraku či sluchu nebo jiné trvalé zdravotní znevýhodnění.

Zaměstnanec má v takovém případě nárok na odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění, které se stanovuje podle lékařského posudku.

4. Smrtelný pracovní úraz

Úraz, který vede k úmrtí zaměstnance, a to buď okamžitě, nebo do jednoho roku od nehody, pokud úmrtí s úrazem přímo souvisí.

👉 Hlášení se provádí okamžitě a s rozšířeným okruhem informací.

5. Hromadný pracovní úraz

Situace, kdy je zasaženo více osob najednou (např. výbuch, požár, dopravní nehoda ve výrobě).

👉 Hlášení se provádí obdobně jako u závažných úrazů, ale s rozšířenou evidencí všech postižených.

Psychický pracovní úraz aneb když zranění není vidět

Zákoník práce pracuje s definicí pracovního úrazu jako s „poškozením zdraví“.

I když tím obvykle míní fyzické zranění, v některých případech může jít i o poškození psychického zdraví.

Aby se však jednalo o uznatelný pracovní úraz, musí být splněny stejné podmínky jako u fyzického – tedy:
 

• musí vzniknout v přímé souvislosti s výkonem prácI
   
• musí být náhle způsobený vnější příčinou
   
• musí vést ke zhoršení zdravotního stavu doloženému lékařem
   

Typickými příklady bývají:
 

• napadení zaměstnance zákazníkem (např. pokladní, pracovník call centra, řidič MHD)
   
• vážný incident na pracovišti, který způsobí šok nebo posttraumatickou reakci
   
• dlouhodobé vystavení šikaně, mobbingu nebo bossingu, které vyústí v psychické zhroucení nebo hospitalizaci
   

V takových případech musí poškozený zaměstnanec doložit, že jeho psychický stav má přímou souvislost s výkonem práce (např. lékařským posudkem nebo znaleckým posudkem).

Pokud to prokáže, může být i psychická újma uznána jako pracovní úraz se všemi právními důsledky – tedy s nárokem na odškodnění, bolestné nebo náhradu ušlého výdělku.
 

Pracovní úrazy v číslech

Podle statistik Státního úřadu inspekce práce se v Česku každoročně stane kolem 45 000 pracovních úrazů, z toho několik stovek má vážné nebo smrtelné následky.
Nejvíce úrazů se děje v oborech s vyšší fyzickou zátěží – tedy ve stavebnictví, průmyslu, dopravě a zemědělství.

Nejčastější příčiny:
 

• ▶ pády z výšky
• ▶ práce s těžkými břemeny
• ▶ nedostatečné školení nebo chybějící ochranné pomůcky
• ▶ spěch, únava a podcenění rizika
   

Digitalizace přinese i lepší sběr dat, díky čemuž bude možné cíleně předcházet úrazům v rizikových odvětvích.

💡 Státní úřad inspekce práce (SÚIP) zveřejnil údaje za první pololetí 2024, kde bylo zaznamenáno 22 741 osob, které se v práci zranily.

💡  Za rok 2024 došlo v České republice k výraznému poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů, přičemž jejich počet byl nejnižší za posledních více než 20 let. Počet celkových pracovních úrazů zaznamenal také mírný pokles. 

🔢 Čísla za rok 2024
 

• 69 smrtelných pracovních úrazů: Jedná se o historicky nejnižší číslo za posledních více než dvě desetiletí.
• 46 smrtelných úrazů v prvním pololetí: V tomto období došlo k prudkému poklesu ve srovnání s předchozími lety.
   

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz:

• V roce 2024 bylo nahlášeno 2,476 milionu případů dočasné pracovní neschopnosti.
• Pouze 8 % z těchto případů bylo způsobeno úrazy (ostatní nemoci).
• Průměrná délka jedné pracovní neschopnosti se mírně prodloužila na 31,7 dne. 

Srovnání s předchozím rokem

• Celkové úrazy v roce 2023: V roce 2023 zaznamenal Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Český báňský úřad (ČBÚ) celkem 35 840 pracovních úrazů, což je mírný pokles oproti předchozímu roku. 

Co musí udělat zaměstnavatel ještě v roce 2025

Digitalizace začne platit 1. ledna 2026, proto se vyplatí připravit s předstihem.

Nestačí jen „o tom vědět“. Je potřeba mít nastavené procesy, přístupy i odpovědné osoby.

Checklist pro personalisty:

• Zajistěte přístup na portál SÚIP (datová schránka, eObčanka).
• Určete zodpovědnou osobu pro podávání hlášení (např. personalista, mzdová účetní nebo vedoucí BOZP).
• Aktualizujte interní postupy – kdo úraz hlásí, kdo kontroluje a kdo odesílá formulář.
• Zkontrolujte kontakty na zdravotní pojišťovny všech zaměstnanců.
• Proškolte zaměstnance, aby věděli, kdy a jak úraz nahlásit.

Praktická rada:
Vyzkoušejte si interní simulaci úrazu. Zjistíte, jestli systém hlášení funguje a kde může dojít ke zpoždění.
 

Nové hlášení krok za krokem

1. Přihlášení na portál SÚIP pomocí datové schránky nebo eObčanky.
2. Vyplnění formuláře (údaje o zaměstnanci, datum, místo, popis úrazu, příčiny).
3. Odeslání online (systém automaticky informuje zdravotní pojišťovnu i ČSSZ).
4. Stažení potvrzené kopie pro archivaci ve firemní evidenci.

Výhoda: systém načte základní údaje o firmě z registru automaticky, což snižuje chybovost a zrychluje celý proces.
 

Práva, povinnosti a sankce

Zákoník práce ukládá zaměstnavatelům jasné povinnosti. Musí:
 

• vést evidenci všech pracovních úrazů.
• vyšetřit jejich příčiny a přijmout opatření.
• hlásit úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny.

Za nesplnění těchto povinností může inspektorát práce uložit pokutu až 2 000 000 Kč.

Zaměstnavatel navíc odpovídá za náhradu škody, bolestné a případné odškodnění trvalých následků.

Z praxe: drobné úrazy bývají často podceňované. Pokud se ale stav zaměstnance zhorší a vznikne pracovní neschopnost, bez záznamu v knize úrazů nemá zaměstnavatel jak doložit, že situaci řešil správně.

Jak z digitalizace udělat výhodu

Nový systém může být také cenným nástrojem pro prevenci úrazů a posílení bezpečnosti práce.
 

Tipy pro HR a vedení:
 

• nastavte automatické připomínky školení BOZP
• vytvářejte interní reporty o úrazovosti podle oddělení
• sledujte, kde se úrazy opakují, a zaměřte prevenci tam
• sdílejte s týmem situace, kdy k úrazu málem došlo – pomáhá to otevírat téma bezpečnosti přirozeně a bez obav.

Méně úrazů znamená nižší absenci, vyšší produktivitu a lepší reputaci zaměstnavatele.