Pracovní trh 2026: vyšší mzdy, digitalizace a nové povinnosti. Co se mění od ledna a co teprve přijde

Pracovní trh 2026: vyšší mzdy, digitalizace a nové povinnosti. Co se mění od ledna a co teprve přijde

Rok 2026 přináší na český pracovní trh největší balík změn za poslední roky. Zasáhnou stovky tisíc zaměstnanců a desetitisíce firem: minimální a zaručené mzdy, benefity, hlášení pracovních úrazů i nové příspěvky pro rizikové profese. Kdo se připraví už teď, vyhne se chybám v daních, odvodových limitech i zpožděným hlášením.

Vyšší minimální mzda: 22 400 Kč měsíčně

Od 1. ledna 2026 se minimální mzda zvyšuje na 22 400 Kč měsíčně a 134,40 Kč na hodinu. Tento krok vláda oficiálně schválila v srpnu 2025 a jde o nejvýraznější nárůst za poslední 3 roky. Ve srovnání s rokem 2025, kdy byla minimální mzda stanovena na 20 800 Kč měsíčně, to znamená nárůst o 1 600 Kč měsíčně.

Změna se netýká jen lidí s nejnižšími příjmy, ovlivní prakticky celý pracovní trh. Vyšší minimální mzda má totiž řetězový efekt:

• Zvyšuje zaručené mzdy v jednotlivých profesních skupinách. Ty jsou navázané na násobky minimální mzdy, takže například administrativní pracovníci, řidiči nebo pokladní si polepší i bez individuálního přidání.
   
• Ovlivňuje odvody na pojistné a daně. Vyšší základ znamená mírné navýšení sociálních a zdravotních odvodů, a tím i příjmy veřejných rozpočtů.
   
• Mění limity pro nárok na některé sociální dávky, například příspěvek na bydlení nebo daňový bonus na dítě, protože tyto dávky se odvíjejí od výše příjmů a životního minima.
   
• Zvyšuje náklady zaměstnavatelů u nízkopříjmových pozic, hlavně v maloobchodu, službách a výrobě. Firmy proto musí přehodnotit mzdové rozpočty a případně upravit strukturu mezd, aby zachovaly odstup mezi jednotlivými pozicemi.
   
• Má dopad i na dohodáře, tedy pracovníky na DPP a DPČ, protože jejich minimální odměna za hodinu se také odvíjí od minimální mzdy.

🟢 Legislativní stav: Schváleno, účinnost od 1. 1. 2026
📘 Právní základ: § 111 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.)

Pracovní úrazy už jen elektronicky

Od 1. ledna 2026 se zásadně mění způsob, jakým firmy hlásí pracovní úrazy. Zaměstnavatelé už nebudou moci používat papírové formuláře, všechny úrazy se budou hlásit výhradně elektronicky prostřednictvím nového systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP).

Cílem této změny, kterou přináší nařízení vlády č. 322/2025 Sb., je zrychlení celého procesu, omezení chyb a lepší dohled nad tím, jak zaměstnavatelé řeší bezpečnost práce. 

Elektronické hlášení umožní, aby inspekce práce i Česká správa sociálního zabezpečení měly k údajům okamžitý přístup, odpadne tak nutnost opakovaného posílání formulářů různým úřadům.
 

Co to znamená v praxi pro firmy:

• Hlášení přes portál SÚIP: Každý zaměstnavatel bude muset mít zřízený přístup k portálu. Elektronický formulář nahradí dosavadní tištěný tiskopis.
   
• Zůstává povinnost evidence úrazů: „Kniha úrazů“ zůstává povinná, může být vedená v papírové nebo digitální podobě, ale musí být v souladu s novým systémem.
   
• Povinné údaje: Stejně jako dříve – datum, popis události, druh zranění, opatření přijatá k zamezení opakování.
   
• Automatické odeslání: Po odeslání formuláře přes portál bude oznámení automaticky doručeno příslušným institucím (SÚIP, pojišťovně, ČSSZ).
   
• Zrychlená komunikace: Firmy dostanou elektronické potvrzení o přijetí hlášení, čímž odpadnou spory o „včasnosti“ podání.
   

Podle SÚIP bude systém spuštěn v předstihu — v prosinci 2025 proběhne testovací provoz, kdy si firmy mohou vyzkoušet registraci a odeslání testovacího formuláře.

Co elektronické hlášení znamená pro zaměstnance

Na první pohled se může zdát, že jde jen o administrativní změnu, ale pro zaměstnance má elektronické hlášení několik zásadních výhod:

• Rychlejší uznání úrazu – protože všechny údaje (od hlášení po potvrzení lékaře) půjdou elektronicky, zkrátí se doba, než inspekce práce nebo pojišťovna potvrdí, že šlo o pracovní úraz.
   
• Méně ztracených nebo opožděných hlášení – v minulosti se často stávalo, že papírové formuláře se někde zdržely nebo nedorazily na správný úřad. Elektronické hlášení půjde automaticky do všech institucí současně.
   
• Lepší přehled o průběhu řízení – zaměstnanec si bude moci ověřit, že jeho úraz byl skutečně nahlášen a že je veden ve správné evidenci. Tím se sníží riziko, že zaměstnavatel úraz „zamete pod koberec“.
   
• Snazší přístup k náhradám a pojistnému plnění – díky propojení systému SÚIP, ČSSZ a pojišťoven by mělo být rychlejší vyřízení nároků na náhradu mzdy, bolestné nebo odškodnění.

🟢 Legislativní stav: Schváleno, účinnost od 1. 1. 2026
📘 Právní základ: Nařízení vlády č. 322/2025 Sb.

Povinný příspěvek na spoření pro rizikové profese

Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost zákon č. 324/2025 Sb., který zavádí povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří pro zaměstnance vykonávající tzv. rizikovou práci 3. kategorie podle vyhlášky č. 432/2003 Sb.

Týká se profesí, kde je člověk dlouhodobě vystaven zvýšené fyzické či zdravotní zátěži, například svářečů, hutníků, pekařů, lakýrníků, řezníků, pracovníků v chladu nebo nočních hlídačů.

Zaměstnavatel musí nově odvádět minimálně 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance (tedy z hrubé mzdy) do penzijní společnosti, kterou si zaměstnanec sám zvolí. Podmínkou je, že zaměstnanec v daném měsíci odpracuje alespoň 3 směny rizikové práce.

Pokud zaměstnanec v penzijním spoření ještě není, povinnost příspěvku zatím nevzniká, ale zaměstnavatel ho musí informovat o možnosti se přihlásit.

Co to znamená pro zaměstnance

Z pohledu zaměstnance jde o novou formu zákonné jistoty a dlouhodobé podpory. Konečně se uznává, že některé profese doslova „odpracují důchod“ dřív než jiné.

Konkrétně to znamená:

• Automatické spoření navíc
  Zaměstnanec získává 4 % hrubé mzdy měsíčně, aniž by o to musel žádat nebo z toho cokoliv platit.
   
• Daňové zvýhodnění
  Příspěvek není zdaněn ani nepodléhá odvodům, takže se v penzijním spoření zhodnocuje v plné výši.
   
• Možnost dřívějšího odchodu do předdůchodu
  Tyto příspěvky se mohou započítat pro dřívější čerpání předdůchodu, pokud zaměstnanec práci už dlouhodobě nezvládne.
   
• Jistota evidence
  Každý měsíc dostane od zaměstnavatele potvrzení o výši odvedeného příspěvku, které může využít pro kontrolu nebo při přestupu do jiné firmy.
   

Co musí udělat zaměstnanec

Aby měl zaměstnanec z nového zákona skutečný užitek, měl by udělat 3 jednoduché kroky:

1. Zjistit, zda jeho práce spadá do rizikové kategorie 3
   → Tuto informaci má zaměstnavatel povinnost sdělit. Pokud si nejste jistí, obraťte se na personální oddělení nebo odborníka BOZP.
    
2. Vybrat si penzijní společnost
   → Pokud už spoříte (např. v penzijním fondu), oznámíte zaměstnavateli název a číslo smlouvy. Pokud ne, stačí si založit nový produkt spoření na stáří.
    
3. Předat údaje zaměstnavateli včas
   → Zaměstnavatel potřebuje informace o penzijní společnosti, aby mohl začít odvádět příspěvek. Doporučuje se to udělat do konce roku 2025, aby příspěvek běžel už od ledna 2026.

🟢 Legislativní stav: Schváleno (zákon č. 324/2025 Sb.), účinnost od 1. 1. 2026
📘 Právní základ: § 4–9 zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří
 

Benefity

Rok 2026 přináší zásadní změnu i v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Po několika letech diskusí stát konečně zvyšuje limity pro daňově osvobozené benefity a zároveň zpřísňuje pravidla, jak je mohou zaměstnavatelé poskytovat. Cílem je odstranit zneužívání benefitů jako náhrady mzdy a zároveň dát zaměstnancům větší hodnotu „navíc“.

Vyšší limity – více benefitů bez daní

Základem všech výpočtů je nová průměrná mzda pro rok 2026, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo na 48 967 Kč. Z této částky se odvíjí maximální hodnoty benefitů, které může zaměstnanec využít bez nutnosti platit daň z příjmu nebo odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Daňově zvýhodněné zůstávají dvě hlavní kategorie:

• Volnočasové benefity (sport, kultura, vzdělávání, rekreace, body v kafeterii):
  až 24 483,50 Kč ročně bez daní.
   
• Zdravotní benefity (brýle, rehabilitace, očkování, vitamíny, zdravotní pomůcky):
  až 48 967 Kč ročně bez daní.

Všechno, co přesáhne tento limit, se od 1. ledna 2026 daní stejně jako běžná mzda. Pro zaměstnance to znamená, že vyšší benefity zůstávají „čisté“, a pro firmy, že mohou své zaměstnance motivovat efektivněji bez zbytečných odvodů.

Konec „mzdy v poukázkách“

Jedna z nejdůležitějších změn: Od roku 2026 už nebude možné vyplácet část mzdy v benefitech, například v poukázkách, vstupenkách nebo bodech v kafeterii. Finanční úřady a inspekce práce začaly tento trend označovat za obcházení zákoníku práce, protože mzda má být vždy vyplácena v penězích.

Aby mohl být benefit považován za daňově zvýhodněný, musí splňovat dvě podmínky:

• je navíc ke mzdě, ne místo ní,
• má nepeněžní podobu (například poukaz, nikoli peníze na účet).

Co zůstává beze změny

Některé oblíbené benefity zůstávají ve stejném režimu jako dosud:

• Stravenky: osvobozené do 70 % hodnoty denního stravného (konkrétní částku stát upřesní v prosinci 2025).
• Příspěvky na penzijní spoření, životní pojištění a dlouhodobé investiční produkty: až 50 000 Kč ročně bez daně.

🟢 Legislativní stav: Schváleno, účinnost od 1. 1. 2026
📘 Právní základ: Vyhlášení limitů podle průměrné mzdy

Zaměstnanecké akcie (ESOP): daně až při prodeji

Dlouho očekávaná změna potěší startupy i technologické firmy. Od roku 2026 se daň z firemních akcií nebo opcí (ESOP) bude platit až při jejich prodeji, nikoliv už při přidělení. Zaměstnanci tak nebudou platit daně z něčeho, co zatím reálně nevlastní ani neprodali.

Tento princip je běžný v USA i západní Evropě a má motivovat firmy, aby nabídly svým lidem podíl na úspěchu.

🟢 Legislativní stav: Schváleno, účinnost od 1. 1. 2026
📘 Právní základ: Zákon o dani z příjmů (novela č. 338/2025 Sb.)

Vyšší podpora v nezaměstnanosti

Změna, která má lidem usnadnit přechod mezi zaměstnáními. Podle novely zákona o zaměstnanosti bude od roku 2026 podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících činit 80 % průměrného čistého výdělku (dosud 65 %).

Následující dva měsíce zůstává na 50 % a od pátého měsíce klesne na 40 %.

​​​​​​​

Co musí lidé udělat, aby získali vyšší podporu v nezaměstnanosti

Vyšší podpora není automatická, je potřeba splnit několik jasných podmínek.

1. Včasná registrace na úřadu práce
Podporu lze získat pouze tehdy, pokud se uchazeč o práci eviduje na úřadu práce nejpozději do tří pracovních dnů od skončení pracovního poměru.

Pokud přijde později, podpora se vyplácí až od data registrace, ne zpětně. Proto je dobré si hned po skončení zaměstnání domluvit termín nebo využít elektronickou registraci přes portál MPSV.cz.

2. Doložení potřebných dokumentů
Při registraci musí uchazeč doložit:

• doklad o ukončení pracovního poměru (výpověď, dohoda, potvrzení o zaměstnání),
• potvrzení o průměrném výdělku – tzv. potvrzení pro úřad práce, které vystaví zaměstnavatel,
• občanský průkaz a případně potvrzení o délce pojištění (pokud pracoval v zahraničí).

Bez potvrzení o příjmu nemůže úřad práce spočítat nárok na vyšší podporu.

3. Splnění podmínky doby pojištění
Uchazeč musí mít v posledních dvou letech odpracováno alespoň 12 měsíců, během kterých odváděl sociální pojištění. Do této doby se počítá i nemocenská nebo rodičovská dovolená, nikoli však práce „na černo“ či brigády bez odvodů.

4. Způsob ukončení pracovního poměru
Novela zachovává pravidlo, že kdo odejde ze zaměstnání dobrovolně bez vážného důvodu, dostane podporu sníženou o 20 %. Vážné důvody jsou např. zdravotní stav, péče o dítě, stěhování kvůli partnerovi nebo mobbing. Pokud má zaměstnanec ukončení práce dohodou či výpovědí z těchto důvodů písemně doložené, má nárok na plnou, tedy vyšší podporu.

5. Aktivní spolupráce s úřadem práce
Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí jen těm, kdo aktivně spolupracují s úřadem práce, tedy chodí na sjednané schůzky, účastní se pohovorů nebo rekvalifikací. Kdo spolupráci odmítne, riskuje pozastavení podpory až na tři měsíce.

6. Rekvalifikace a zkrácený úvazek
Nový systém počítá s tím, že uchazeči o práci mohou během pobírání podpory absolvovat rekvalifikaci nebo přijmout zkrácený úvazek a podporu tím neztrácejí. Právě v těchto případech se uplatní nejvýhodněji zvýšená 80% sazba, která má pomoci překlenout období mezi starou a novou prací.

7. Doba poskytování podpory zůstává stejná
I když se výše podpory zvyšuje, délka jejího poskytování se nemění.  Zůstává podle věku uchazeče:

• do 50 let – 5 měsíců,
• 50–55 let – 8 měsíců,
• nad 55 let – 11 měsíců.

🟢 Legislativní stav: Schváleno , účinnost od 1. 1. 2026
📘 Právní základ: Zákon o zaměstnanosti (novela č. 435/2004 Sb.)

Připravované změny, které se teprve chystají

Ne všechny úpravy už mají finální podobu, ale jejich schválení se očekává v roce 2026 nebo 2027.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ)

• Stav: V parlamentu
• O co jde: Sloučení odvodů na zdravotní, sociální a daně do jednoho přehledu – tzv. „jedno hlášení“.
• Cíl: Zjednodušení administrativy, menší chybovost.
• Plánovaná účinnost: pravděpodobně 2027
   

Nová pravidla pro práci na dálku (home-office)

• Stav: Schváleno (část flexinovely), rozšíření ve fázi návrhu
• O co jde: Zakotvení paušálu za home-office, možnost sjednat právo pracovat z domova.
• Cíl: Jasnější pravidla, snížení sporů o náklady.
   

Nový zákon o zaměstnávání cizinců

• Stav: V parlamentu
• O co jde: Zrychlení vízového procesu, digitalizace povolení k zaměstnání, zkrácení čekacích lhůt.
• Plánovaná účinnost: přelom 2026/2027
   

 Zpřesnění kategorizace rizikových prací

• Stav: Ve fázi návrhu
• O co jde: Aktualizace vyhlášky č. 432/2003 Sb. podle nových hygienických limitů, což může rozšířit okruh profesí s nárokem na příspěvek na spoření.
   

2026 - rok změn, které mají smysl

Rok 2026 bude ve znamení vyšších mezd, digitalizace a větší ochrany pracovníků. Zaměstnavatelé sice čeká víc administrativy, ale zároveň i větší flexibilita a možnost nabízet atraktivní výhody. Zaměstnanci zase získají jistotu férovějších podmínek, vyšší příjem a větší podporu v době, kdy práci zrovna hledají.

Český pracovní trh tak míří do éry, kde se efektivita potkává s odpovědností, a to je dobrá zpráva pro všechny.