Pracovní trh 2026: vyšší mzdy, digitalizace a nové povinnosti. Co se mění od ledna?

Pracovní trh 2026: vyšší mzdy, digitalizace a nové povinnosti. Co se mění od ledna a co teprve přijde

Rok 2026 přináší na český pracovní trh největší balík změn za poslední roky. Zasáhnou stovky tisíc zaměstnanců a desetitisíce firem: minimální mzdy, benefity, hlášení pracovních úrazů i nové příspěvky pro rizikové profese. Kdo se připraví už teď, vyhne se chybám v daních, odvodových limitech i zpožděným hlášením.

Vyšší minimální mzda: 22 400 Kč měsíčně

Od 1. ledna 2026 se minimální mzda zvyšuje na 22 400 Kč měsíčně a 134,40 Kč na hodinu. Tento krok vláda oficiálně schválila v srpnu 2025 a jde o nejvýraznější nárůst za poslední 3 roky. Ve srovnání s rokem 2025, kdy byla minimální mzda stanovena na 20 800 Kč měsíčně, to znamená nárůst o 1 600 Kč měsíčně.

Změna se netýká jen lidí s nejnižšími příjmy, ovlivní prakticky celý pracovní trh. Vyšší minimální mzda má totiž řetězový efekt:

• Ovlivňuje odvody na pojistné a daně. Vyšší základ znamená mírné navýšení sociálních a zdravotních odvodů, a tím i příjmy veřejných rozpočtů.
   
• Mění limity pro nárok na některé sociální dávky, například příspěvek na bydlení nebo daňový bonus na dítě, protože tyto dávky se odvíjejí od výše příjmů a životního minima.
   
• Zvyšuje náklady zaměstnavatelů u nízkopříjmových pozic, hlavně v maloobchodu, službách a výrobě. Firmy proto musí přehodnotit mzdové rozpočty a případně upravit strukturu mezd, aby zachovaly odstup mezi jednotlivými pozicemi.
   
• Má dopad i na dohodáře, tedy pracovníky na DPP a DPČ, protože jejich minimální odměna za hodinu se také odvíjí od minimální mzdy.

Pracovní úrazy už jen elektronicky

Od 1. ledna 2026 se zásadně mění způsob, jakým firmy hlásí pracovní úrazy. Zaměstnavatelé už nebudou moci používat papírové formuláře, všechny úrazy se budou hlásit výhradně elektronicky prostřednictvím nového systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP).

Cílem této změny, kterou přináší nařízení vlády č. 322/2025 Sb., je zrychlení celého procesu, omezení chyb a lepší dohled nad tím, jak zaměstnavatelé řeší bezpečnost práce. 

Elektronické hlášení umožní, aby inspekce práce i Česká správa sociálního zabezpečení měly k údajům okamžitý přístup, odpadne tak nutnost opakovaného posílání formulářů různým úřadům.
 

Co to znamená v praxi pro firmy:

• Hlášení přes portál SÚIP: Každý zaměstnavatel bude muset mít zřízený přístup k portálu. Elektronický formulář nahradí dosavadní tištěný tiskopis.
   
• Zůstává povinnost evidence úrazů: „Kniha úrazů“ zůstává povinná, může být vedená v papírové nebo digitální podobě, ale musí být v souladu s novým systémem.
   
• Povinné údaje: Stejně jako dříve – datum, popis události, druh zranění, opatření přijatá k zamezení opakování.
   
• Automatické odeslání: Po odeslání formuláře přes portál bude oznámení automaticky doručeno příslušným institucím (SÚIP, pojišťovně, ČSSZ).
   
• Zrychlená komunikace: Firmy dostanou elektronické potvrzení o přijetí hlášení, čímž odpadnou spory o „včasnosti“ podání.
   

Podle SÚIP bude systém spuštěn v předstihu — v prosinci 2025 proběhne testovací provoz, kdy si firmy mohou vyzkoušet registraci a odeslání testovacího formuláře.

Co elektronické hlášení znamená pro zaměstnance

Na první pohled se může zdát, že jde jen o administrativní změnu, ale pro zaměstnance má elektronické hlášení několik zásadních výhod:

• Rychlejší uznání úrazu – protože všechny údaje (od hlášení po potvrzení lékaře) půjdou elektronicky, zkrátí se doba, než inspekce práce nebo pojišťovna potvrdí, že šlo o pracovní úraz.
   
• Méně ztracených nebo opožděných hlášení – v minulosti se často stávalo, že papírové formuláře se někde zdržely nebo nedorazily na správný úřad. Elektronické hlášení půjde automaticky do všech institucí současně.
   
• Lepší přehled o průběhu řízení – zaměstnanec si bude moci ověřit, že jeho úraz byl skutečně nahlášen a že je veden ve správné evidenci. Tím se sníží riziko, že zaměstnavatel úraz „zamete pod koberec“.
   
• Snazší přístup k náhradám a pojistnému plnění – díky propojení systému SÚIP, ČSSZ a pojišťoven by mělo být rychlejší vyřízení nároků na náhradu mzdy, bolestné nebo odškodnění.

Povinný příspěvek na spoření pro rizikové profese

Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost zákon č. 324/2025 Sb., který zavádí povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří pro zaměstnance vykonávající tzv. rizikovou práci 3. kategorie podle vyhlášky č. 432/2003 Sb.

Týká se profesí, kde je člověk dlouhodobě vystaven zvýšené fyzické či zdravotní zátěži, například svářečů, hutníků, pekařů, lakýrníků, řezníků, pracovníků v chladu nebo nočních hlídačů.

Zaměstnavatel musí nově odvádět minimálně 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance (tedy z hrubé mzdy) do penzijní společnosti, kterou si zaměstnanec sám zvolí. Podmínkou je, že zaměstnanec v daném měsíci odpracuje alespoň 3 směny rizikové práce.

Pokud zaměstnanec v penzijním spoření ještě není, povinnost příspěvku zatím nevzniká, ale zaměstnavatel ho musí informovat o možnosti se přihlásit.

Co to znamená pro zaměstnance

Z pohledu zaměstnance jde o novou formu zákonné jistoty a dlouhodobé podpory. Konečně se uznává, že některé profese doslova „odpracují důchod“ dřív než jiné.

Konkrétně to znamená:

• Automatické spoření navíc
  Zaměstnanec získává 4 % hrubé mzdy měsíčně, aniž by o to musel žádat nebo z toho cokoliv platit.
   
• Daňové zvýhodnění
  Příspěvek není zdaněn ani nepodléhá odvodům, takže se v penzijním spoření zhodnocuje v plné výši.
   
• Možnost dřívějšího odchodu do předdůchodu
  Tyto příspěvky se mohou započítat pro dřívější čerpání předdůchodu, pokud zaměstnanec práci už dlouhodobě nezvládne.
   
• Jistota evidence
  Každý měsíc dostane od zaměstnavatele potvrzení o výši odvedeného příspěvku, které může využít pro kontrolu nebo při přestupu do jiné firmy.
   

Co musí udělat zaměstnanec

Aby měl zaměstnanec z nového zákona skutečný užitek, měl by udělat 3 jednoduché kroky:

1. Zjistit, zda jeho práce spadá do rizikové kategorie 3 → Tuto informaci má zaměstnavatel povinnost sdělit. Pokud si nejste jistí, obraťte se na personální oddělení nebo odborníka BOZP.
2. Vybrat si penzijní společnost → Pokud už spoříte (např. v penzijním fondu), oznámíte zaměstnavateli název a číslo smlouvy. Pokud ne, stačí si založit nový produkt spoření na stáří.
3. Předat údaje zaměstnavateli včas → Zaměstnavatel potřebuje informace o penzijní společnosti, aby mohl začít odvádět příspěvek. Doporučuje se to udělat do konce roku 2025, aby příspěvek běžel už od ledna 2026.

Benefity

Rok 2026 přináší zásadní změnu i v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Po několika letech diskusí stát konečně zvyšuje limity pro daňově osvobozené benefity a zároveň zpřísňuje pravidla, jak je mohou zaměstnavatelé poskytovat. Cílem je odstranit zneužívání benefitů jako náhrady mzdy a zároveň dát zaměstnancům větší hodnotu „navíc“.

Vyšší limity – více benefitů bez daní

Základem všech výpočtů je nová průměrná mzda pro rok 2026, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo na 48 967 Kč. Z této částky se odvíjí maximální hodnoty benefitů, které může zaměstnanec využít bez nutnosti platit daň z příjmu nebo odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Daňově zvýhodněné zůstávají dvě hlavní kategorie:

• Volnočasové benefity (sport, kultura, vzdělávání, rekreace, body v kafeterii):
  až 24 483,50 Kč ročně bez daní.
   
• Zdravotní benefity (brýle, rehabilitace, očkování, vitamíny, zdravotní pomůcky):
  až 48 967 Kč ročně bez daní.

Všechno, co přesáhne tento limit, se od 1. ledna 2026 daní stejně jako běžná mzda. Pro zaměstnance to znamená, že vyšší benefity zůstávají „čisté“, a pro firmy, že mohou své zaměstnance motivovat efektivněji bez zbytečných odvodů.

Konec „mzdy v poukázkách“

Jedna z nejdůležitějších změn: Od roku 2026 už nebude možné vyplácet část mzdy v benefitech, například v poukázkách, vstupenkách nebo bodech v kafeterii. Finanční úřady a inspekce práce začaly tento trend označovat za obcházení zákoníku práce, protože mzda má být vždy vyplácena v penězích.

Aby mohl být benefit považován za daňově zvýhodněný, musí splňovat dvě podmínky:

• je navíc ke mzdě, ne místo ní,
   
• má nepeněžní podobu (například poukaz, nikoli peníze na účet).

Co zůstává beze změny

Některé oblíbené benefity zůstávají ve stejném režimu jako dosud:

• Stravenky: osvobozené do 70 % hodnoty denního stravného (konkrétní částku stát upřesní v prosinci 2025).
   
• Příspěvky na penzijní spoření, životní pojištění a dlouhodobé investiční produkty: až 50 000 Kč ročně bez daně.

Vyšší podpora v nezaměstnanosti

Rok 2026 přináší významnou změnu, která má lidem usnadnit období mezi dvěma zaměstnáními. Novela zákona o zaměstnanosti zvyšuje podporu v nezaměstnanosti a současně sjednocuje podmínky pro její získání.

Jak se mění výše podpory

1) Uchazeči do 52 let = délka podpůrčí doby: 5 měsíců

• 1.–2. měsíc: 80 % průměrného čistého výdělku (pouze 2 měsíce)
• 3.–4. měsíc: 50 % průměrného čistého výdělku (pouze 2 měsíce)
• 5. měsíc: 40 % průměrného čistého výdělku (pouze 1 měsíc)

2) Uchazeči ve věku od 52 až do 57 let = délka podpůrčí doby: 8 měsíců

• 1.–3. měsíc: 80 % průměrného čistého výdělku (pouze 3 měsíce)
• 4.–6. měsíc: 50 % průměrného čistého výdělku (pouze 3 měsíce)
• 7.–8. měsíc: 40 % průměrného čistého výdělku (pouze 2 měsíce)

3) Uchazeči nad 57 let = délka podpůrčí doby: 11 měsíců

• 1.–3. měsíc: 80 % průměrného čistého výdělku (pouze 3 měsíce)
• 4.–6. měsíc: 50 % průměrného čistého výdělku (pouze 3 měsíce)
• 7.–11. měsíc: 40 % průměrného čistého výdělku (pouze 5 měsíců)

Novela také upravuje výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci pro uchazeče o zaměstnání bez předchozích příjmů:

• první 2 měsíce: 0,4násobek průměrné mzdy 
• další 2 měsíce: 0,2násobek průměrné mzdy
• zbývající doba: 0,15násobek průměrné mzdy

Podpora v nezaměstnanosti je zároveň omezena maximální hranicí, která činí nejvýše 0,8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího roku.
 

Co musíte splnit, abyste získali vyšší podporu

1. Včasná registrace na úřadu práce
Do evidence uchazečů o zaměstnání je nutné přihlásit se ideálně do 3 pracovních dnů od skončení pracovního poměru. Přihlásíte-li se později, podpora se vyplácí až od data registrace, a ne zpětně.

Registraci lze provést:

• osobně na pobočce ÚP ČR,
• nebo online přes portál MPSV / Jenda.

2. Povinné dokumenty
K registraci je potřeba doložit:

• doklad o ukončení zaměstnání (výpověď, dohoda, potvrzení o zaměstnání),
• potvrzení o průměrném výdělku od bývalého zaměstnavatele,
• občanský průkaz,
• případně potvrzení o dobách pojištění (např. při práci v zahraničí).

Bez potvrzení o příjmu nemůže být vypočítána výše podpory.

3. Podmínka doby pojištění
V posledních 2 letech před zařazením do evidence musí být odpracováno alespoň 12 měsíců, během nichž bylo odváděno sociální pojištění. Započítává se i nemocenská či rodičovská, nikoli práce „na černo“. U opakovaného čerpání podpory platí přísnější pravidlo, pro vznik nového nároku je potřeba mít alespoň 9 měsíců pojištění v posledních 2 letech.

4. Výpověď ze strany zaměstnance nevadí
Od roku 2026 zákon nerozlišuje, kdo pracovní poměr ukončil. Výše podpory je stejná pro výpověď, dohodu i propuštění.

5. Aktivní spolupráce s úřadem práce
Nárok trvá pouze tehdy, pokud uchazeč:

• dochází na sjednané schůzky,
• účastní se pohovorů,
• spolupracuje na rekvalifikaci.

Odmítnutí spolupráce může vést k pozastavení podpory až na 3 měsíce.

6. Rekvalifikace nebo práce na zkrácený úvazek
Nově bude možné během evidence:

• nastoupit rekvalifikaci,
• přijmout zkrácený úvazek,

aniž by uchazeč o podporu přišel. Právě v tomto období se nejvíce uplatní zvýšená 80% sazba. Podpora bude nově vyplácena i za dny účasti na kurzech u tzv. zvolených rekvalifikací.

Připravované změny, které se teprve chystají

Ne všechny úpravy už mají finální podobu, ale jejich schválení se očekává v roce 2026 nebo 2027.

Nová pravidla pro práci na dálku (home-office)

• Stav: Schváleno (část flexinovely), rozšíření ve fázi návrhu
• O co jde: Zakotvení paušálu za home-office, možnost sjednat právo pracovat z domova.
• Cíl: Jasnější pravidla, snížení sporů o náklady.

2026 - rok změn, které mají smysl

Rok 2026 bude ve znamení vyšších mezd, digitalizace a větší ochrany pracovníků. Zaměstnavatelé sice čeká víc administrativy, ale zároveň i větší flexibilita a možnost nabízet atraktivní výhody. Zaměstnanci zase získají jistotu férovějších podmínek, vyšší příjem a větší podporu v době, kdy práci zrovna hledají.

Český pracovní trh tak míří do éry, kde se efektivita potkává s odpovědností, a to je dobrá zpráva pro všechny.