Češi nejsou v práci nešťastní. Spíš mají pocit, že stojí na místě

Kolektiv drží firmu, narozdíl od vedení 

Jedním z nejsilnějších zjištění je výrazný rozdíl mezi tím, jak zaměstnanci hodnotí své kolegy, a tím, jak vnímají vedení a firemní systém.

Pracovní kolektiv patří k nejlépe hodnoceným oblastem celého průzkumu.
 

➡ Zaměstnanci často popisují, že právě lidé kolem nich jsou důvodem, proč ve firmě zůstávají.

„Zde musím pochválit kolektiv, který i přes aktuální změny drží firmu nad vodou. Je to rozhodně jeden z důvodů, proč má podnik stále svůj půvab,“ uvedl například jeden z respondentů.

Naopak přístup nadřízených se pohybuje výrazně níže.

➡ V komentářích se vedení objevuje téměř dvakrát častěji v negativním kontextu než v pozitivním.
 

➡  Zaměstnanci zmiňují špatnou komunikaci, neférový přístup nebo tlak na výkon bez ohledu na lidi.

„Na první pohled stabilní firma, uvnitř ale panoval chaos. Lidé se měnili rychleji než procesy,“ popsal svou zkušenost jiný zaměstnanec.

Data ukazují, že přístup nadřízených má zásadní vliv na atmosféru na pracovišti, srovnatelný s vlivem celého kolektivu.

I velmi dobrý tým má své limity, pokud selhává vedení a firemní kultura.

Peníze se řeší. Samy o sobě ale spokojenost nezajistí

Mzda a benefity patří k nejčastěji kritizovaným oblastem pracovního života. Přesto se neukazuje, že by právě peníze byly hlavním důvodem nespokojenosti.

➡ Výše mzdy se v hodnoceních objevuje negativně výrazně častěji než pozitivně, zaměstnanecké benefity dokonce ještě častěji.
 

✅ Zaměstnanci v pozitivních komentářích často oceňují spíš pravidelnost a férovost než samotnou výši výplaty.

„To, že zaměstnanci často mluví o mzdě, ještě neznamená, že je to hlavní zdroj jejich frustrace. Funguje spíš jako základní podmínka. Když chybí, spokojenost rychle klesá,“ vysvětluje Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPrace.cz a JenFirmy.cz.

Na hodnotě ztrácejí tradiční benefity. Výjimkou je home office, který patří k nejlépe hodnoceným zaměstnaneckým výhodám.

„Pracovní doba byla flexibilní, takže si člověk mohl zařídit vše, co potřeboval – úřady, děti i běžné povinnosti,“  zněla jedna z odpovědí na adresu home office.
 

Práce je pestrá. Chybí ale další krok

Zaměstnanci hodnotí svou práci jako poměrně rozmanitou. Tento faktor patří k nejlépe hodnoceným v celém průzkumu. Přesto má nejnižší vliv na celkovou spokojenost.

➡ Klíčovým problémem zůstává kariérní růst a vzdělávání, které se dlouhodobě řadí mezi nejslabší oblasti.
 

➡ Ldé často neodcházejí proto, že by je práce nebavila, ale proto, že v ní nevidí budoucnost.

„Super atmosféra a firemní akce, člověk měl pocit, že to má smysl. Kariérní postup byl ale dostupný jen pro vyvolené,“ popsal stav ve svém zaměstnání další z respondentů.

Kancelář v. provoz: dvě odlišné zkušenosti

 
Index odhaluje výrazné rozdíly mezi obory i typy práce.
 

➡ Nejvyšší spokojenost panuje v IT a finančním sektoru, nejnižší v pohostinství, stavebnictví, dopravě a výrobě.
 

➡ Manuálně náročné profese častěji narážejí na přetížení, chaos a tlak ze strany vedení.
 

„Ve firmě je časté vyhoření způsobené nadměrnou pracovní zátěží a tlakem shora. Situace se dlouhodobě nemění,“ sdělil další z respondentů.

Co si z toho mají odnést zaměstnavatelé

Wellbeing Index 2025 ukazuje, že spokojenost zaměstnanců nestojí na jednom benefitu ani na rychlém zvýšení mezd.

Rozhodující je důvěra, kvalita vedení a smysluplná perspektiva.

„Dobrý kolektiv dokáže firmu podržet jen do určité míry. Pokud ale chybí důvěra ve vedení a funkční systém, dlouhodobě to stačit nebude,“ shrnuje Michal Španěl.

Jak se hodnotilo?

Wellbeing Index 2025 vznikl na základě analýz 9 150 autentických hodnocení zaměstnanců napříč obory, regiony i typy pozic na webech JenPrace.cz a JenFirmy.cz.
 

• Data byla sbírána v období od 1. ledna do 31. prosince 2025 a poskytují detailní pohled na reálnou zaměstnaneckou zkušenost v Česku.
   

Celkové průměrné hodnocení dosáhlo 3,24 bodu z 5. Nejde o výsledek, který by signalizoval krizi. Spíš o obraz trhu práce, kde lidé zvládají fungovat, ale často narážejí na limity systému.

„Většina zaměstnavatelů v Česku zatím nepracuje systematicky s dlouhodobým wellbeingem, rozvojem lidí a zaměstnaneckou zkušeností. Výsledkem není otevřená nespokojenost, ale pocit stagnace a omezených možností,“ vysvětluje Michal Španěl.

Publikováno 20.1. 2026