Jak inflace mění hru: Co chtějí uchazeči za mzdy a benefity

Inflace zpomalila, vyšší ceny ale zůstaly

Inflace je v roce 2026 výrazně nižší než v období prudkého zdražování, to ale neznamená, že se ceny vrátily na dřívější úroveň. Podle Českého statistického úřadu činila meziroční inflace v červenci 2026 1,7 %. Vyšší životní náklady z předchozích let proto dál ovlivňují, jak zaměstnanci a uchazeči přemýšlejí o výši mzdy.
 

• Ve 2. čtvrtletí 2026 dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda 51 966 Kč. Meziročně vzrostla nominálně o 6,4 % a po zohlednění růstu cen reálně o 4,3 %, uvádí ČSÚ ve statistice zaměstnanců a mezd.

Průměr ale neříká, kolik má dostávat člověk na konkrétní pozici.

Mzdová úroveň se výrazně liší podle profese, regionu, zkušeností i odpovědnosti.

Při nastavování nástupní mzdy je proto vhodnější porovnávat konkrétní pracovní pozici a lokalitu než mechanicky přidávat podle celkové inflace.

Více o vztahu mezd a růstu cen najdete také v článku jak inflace ovlivňuje skutečnou hodnotu mzdy.
 

Mzda je důležitá, ale uchazeči sledují i další podmínky

Mzda zůstává zásadní, ale při rozhodování o zaměstnavateli není jediným kritériem.
 

• Průzkum Randstad Employer Brand Research 2026 provedený mezi 4 079 českými respondenty ukázal, že mezi nejdůležitější faktory při výběru zaměstnavatele patří příjemná pracovní atmosféra (64 %), jistota zaměstnání (62 %) a work-life balance (56 %).
   

Peníze ale začnou hrát zásadní roli ve chvíli, kdy zaměstnanec cítí, že je jeho odměna příliš nízká.

Nevyhovující mzdové podmínky uvádí 56 % respondentů jako důvod k odchodu.

Pro nábor z toho vyplývá jednoduchá věc: nízkou nebo zjevně nekonkurenceschopnou mzdu dlouhý seznam benefitů zpravidla nezachrání.
 

U mzdy pomáhá konkrétnost

Formulace jako „motivující finanční ohodnocení“ kandidátovi téměř nic neřekne.

Pokud to mzdová politika firmy umožňuje, je praktičtější uvést konkrétní částku nebo rozpětí a vysvětlit, co rozhoduje o jeho výši.
 

👉 👉 V říjnu 2026 v Česku stále neplatí obecná povinnost uvádět mzdu nebo mzdové rozpětí přímo v každém pracovním inzerátu. Ve Sněmovně se ale projednává novela zákoníku práce zaměřená na pravidla transparentního odměňování, Podle aktuálního návrhu by zaměstnavatelé měli uchazečům předem poskytovat informace o nabízené odměně a neměli by zjišťovat jejich předchozí výdělek. Většina těchto změn je navrhována s účinností od 1. ledna 2027. 

👉 Už dnes však platí pravidla rovného odměňování. Podle § 110 zákoníku práce přísluší zaměstnancům u stejného zaměstnavatele za stejnoupráci nebo práci stejné hodnoty stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Podle § 110 zákoníku práce přísluší zaměstnancům u stejného zaměstnavatele za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Při posuzování, zda jde o práci stejné hodnoty, se zohledňuje zejména složitost, odpovědnost a namáhavost práce, pracovní podmínky, pracovní výkonnost a výsledky práce.

Benefity mají nabídku doplnit, ne maskovat slabou mzdu

Benefity mohou být při rozhodování kandidáta důležité, ale jejich význam se liší podle pracovní pozice i životní situace zaměstnance.

Kancelářský pracovník může ocenit práci na dálku, zatímco ve výrobě může mít větší význam výhodnější rozvržení směn, volno navíc nebo finanční příspěvky.

Místo vytváření co nejdelšího seznamu proto dává větší smysl sledovat, které benefity lidé skutečně využívají.

Pozor také na daně. Ne každý benefit je automaticky osvobozen od daně z příjmů.
Od roku 2026 je zároveň důležité rozlišovat skutečný zaměstnanecký benefit od odměny za práci. Daňové osvobození se u těchto benefitů vztahuje na nepeněžní plnění poskytovaná nad rámec mzdy či platu, nikoli na plnění, která mají povahu odměny za pracovní výkon.

Připravovaná novela transparentního odměňování počítá také s tím, že pravidla pro další peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaná vedle odměny za práci budou nastavena objektivně a nediskriminačně. Zatím však jde o projednávaný návrh, nikoli platnou právní úpravu.

👉 V roce 2026 mohou být za splnění zákonných podmínek osvobozena například vybraná nepeněžní zdravotní plnění do 48 967 Kč ročně a vybrané volnočasové, sportovní, kulturní či rekreační benefity v souhrnu do 24 483,50 Kč ročně. 

👉 Běžný peněžní příspěvek na nájem nebo hypotéku například nelze automaticky zařadit mezi tyto osvobozené benefity.
 

Co by měla firma před náborem zkontrolovat

Nejprve porovnejte nabízenou mzdu s obdobnými pozicemi ve vašem regionu a oboru.

Potom se podívejte na celý balíček: pracovní dobu, možnost flexibility, volno, způsob odměňování, rozvoj i benefity.

Současně zkontrolujte, zda jsou rozdíly v odměňování mezi srovnatelnými zaměstnanci založené na objektivních kritériích a zda je personalisté dokážou kandidátovi srozumitelně vysvětlit.

A nakonec se ptejte vlastních lidí. Benefit, který dobře vypadá v inzerátu, ale téměř nikdo jej nevyužívá, pravděpodobně nebude tím, co rozhodne ani u nového uchazeče.