Povinné pojištění zaměstnanců: Co odvádí zaměstnavatel a kdy vzniká povinnost

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele se týká zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance.
 

👉 Na rozdíl od běžného komerčního pojištění se nesjednává klasickou pojistnou smlouvou, ale vzniká přímo ze zákona. Slouží k tomu, aby za zaměstnavatele pojišťovna uhradila škodu nebo nemajetkovou újmu, která zaměstnanci vznikne při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to v rozsahu stanoveném zákoníkem práce. 

Podrobněji se tématu věnujeme také v článku o tom, jak řešit pracovní úrazy a povinnosti zaměstnavatele a co znamená nemoc z povolání.

👉 Od 1. června 2025 pojištění zahrnuje také jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru v případech, kdy zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí.

Úrazové pojištění zaměstnanců zahrnuje:
 

• přechodné tělesné postižení zaměstnance
• trvalé tělesné postižení zaměstnance
• smrt zaměstnance
   

Mzdové účetní často diskutují, jak účtovat zákonné úrazové pojištění zaměstnanců.

Existuje několik pohledů a názorů na to, jak správně zaúčtovat úrazové pojištění.

Jedna věc je však jasná – vznik závazku zaúčtujeme na straně Má dáti jako daňový náklad a na straně Dal jako závazek.

Podle údajů na stránkách Ministerstva financí „Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, které je zaměstnavatel povinen za své zaměstnance odvádět spolu s pojistným na sociálním zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, je možné účtovat na syntetický účet 525 – Jiné sociální pojištění.” 

Zdravotní a sociální pojištění

Povinné pojištění zaměstnanců je pojištění zdravotní a sociální; platí, že je povinností zaměstnavatele zákonné pojištění za zaměstnance odvádět měsíční srážkou z jejich mzdy.

👉 Zdravotní pojištění zaměstnanec neovlivní, je mu automaticky strženo každý měsíc z jeho mzdy, pokud zaměstnanci nespadají do speciálních kategorií, které jsou od placení osvobozeny. 

Vyměřovacím základem zaměstnance pro tento druh pojistného je úhrn příjmů, které jsou nebo byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny. 

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění je zákonné pojištění, ze kterého je pojištěncům hrazena zdravotní péče v rozsahu stanoveném zákonem.
 

• U zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel, a to ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu.
• Jednu třetinu této částky, tedy 4,5 %, srazí zaměstnanci ze mzdy, zbývající dvě třetiny, tedy 9 %, hradí zaměstnavatel ze svých prostředků.
• Pokud se na zaměstnance vztahuje minimální vyměřovací základ, musí být v roce 2026 odvedeno pojistné alespoň z minimální mzdy 22 400 Kč, tedy minimálně 3 024 Kč měsíčně.
   

Související nemocenské pojištění zaměstnanců je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Nemocenské pojištění zaměstnanec může využít v případě ztráty příjmu (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě).

Se zdravotním pojištěním má zaměstnavatel řadu povinností, současně s platbou pojistného je zaměstnavatel povinen předávat všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci, přehledy o platbách; do osmi dnů na příslušné pojišťovně provést oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení a další povinnosti. 
 

👉 Veřejné zdravotní pojištění v ČR se neváže pouze na české občanství. Povinně se ho účastní osoby s trvalým pobytem na území České republiky bez ohledu na státní občanství.

 👉 Účast na veřejném zdravotním pojištění vzniká také osobám, které v ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR.

👉 U zaměstnanců řeší odvod zdravotního pojištění zpravidla zaměstnavatel.

Proč je nutné platit zdravotní pojištění?

Zdravotní pojištění je v ČR postaveno na principu solidarity zdravých s nemocnými. Platíme do systému, a když potřebujeme zdravotní péči, bude nám zdravotní pojišťovnou za zákonem stanovených podmínek uhrazena.

Podle Zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů zdravotní pojištění vzniká nejčastěji těm, kdo získal, trvalý pobyt na území České republiky narozením, získal povolení trvalého pobytu, a další zákonem určené osoby. 

Zdravotní pojištění platí: 

• Pojištěnec si platí zdravotní pojištění sám, například pokud pracuje jako OSVČ, nebo osoba bez zdanitelných příjmů;
• Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance; 
• Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu například pro nezaopatřené děti, poživatele důchodů, rodiče pobírající rodičovský příspěvek, uchazeče o zaměstnání a další.

Dluh na zdravotním pojištění

Víme, že zdravotní pojištění je povinné, a je nutné jej hradit pravidelně a včas. Za pracující jej odvádí zaměstnavatel, za vybrané skupiny stát a někteří si jej hradí sami. Ale - co když vznikne dluh na zdravotním pojištění? Většina pojišťoven své pojištěnce o této skutečnosti informuje a vyzve je, aby začali splácet. 

Skutečnost, zda má zaměstnanec dluh na zdravotním pojištění zjistí telefonickým nebo osobním kontaktováním své pojišťovny. Zaměstnanec s dluhem na zdravotním pojištění by měl svou pojišťovnu požádat o splátkový kalendář a začít co nejdříve vzniklý dluh splácet. K dlužné částce je nutné připočítat i penále

Sociální pojištění a proč je nutné ho platit

Sociální pojištění se u běžného zaměstnance v roce 2026 skládá z části hrazené zaměstnavatelem a z části sražené zaměstnanci ze mzdy.
 

• Zaměstnavatel standardně odvádí 24,8 % z vyměřovacího základu zaměstnance, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
• Zaměstnanci se ze mzdy sráží 7,1 %, z toho 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění.
   

U vybraných profesí a rizikových zaměstnání mohou být sazby na straně zaměstnavatele vyšší.

Zaměstnavatel odvádí pojistné na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení a současně je zaměstnavatel povinen předložit příslušné OSSZ na předepsaném tiskopisu přehled o výši stanoveného vyměřovacího základu a o výši pojistného, které je povinen odvádět. 

Peníze, které Okresní správy sociálního zabezpečení v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, na pojistném vyberou, jsou příjmem státního rozpočtu. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
 

❓Kdo musí platit sociální pojištění?

Téměř všichni pracující. 

❓Proč musíme platit sociální pojištění?

Sociální pojištění je jedním z nástrojů sociální politiky, která pomáhá vytvářet důstojné podmínky pro život a uplatňuje se hlavně při nepříznivých sociálních a životních situacích, kdy je pojištěncům vyplácena finanční pomoc. 

❓Kdo nemusí sociální pojištění platit?

Sociální pojištění nemusí, ale samozřejmě mohou, platit. studenti, důchodci, osoby pracující na dohody konané mimo hlavní pracovní poměr, osoby registrované na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání.

Zjednodušeně lze říci, že se jedná o osoby, které nemají zdanitelný příjem. 

Dluh na sociálním pojištění a výjimky

Pokud zaměstnanec patří do skupiny, která je povinna odvádět sociální pojištění, a toto pojištění neplatí, vzniká mu dluh a samozřejmě nabíhá i penále.

Informaci o dluhu a výkaz nedoplatků, který je nutný uhradit, zašle zaměstnanci Okresní správa sociálního zabezpečení.
 

👉 U dohod rozhoduje hlavně typ dohody a výše měsíčního příjmu.
 

• U dohody o provedení práce vzniká účast na nemocenském, důchodovém i zdravotním pojištění při příjmu alespoň 12 000 Kč za kalendářní měsíc u jednoho zaměstnavatele.
• U dohody o pracovní činnosti se pojištění odvádí při příjmu alespoň 4 500 Kč za kalendářní měsíc. Pokud pracovník této hranice nedosáhne, zaměstnavatel za něj pojistné z dohody neodvádí. To ale neznamená, že člověk nemusí řešit zdravotní pojištění vůbec. Pokud za něj není plátcem stát a nemá jiné zaměstnání nebo podnikání, může si ho muset hradit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.
   

👉 U některých skupin hradí zdravotní pojištění stát. Typicky jde například o nezaopatřené děti, poživatele důchodu, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci úřadu práce nebo osoby pobírající invalidní důchod.
Pokud ale člověk zároveň pracuje a jeho příjem zakládá účast na zdravotním pojištění, odvádí se pojistné také z tohoto příjmu.
 

👉 Sociální pojištění se neodvádí automaticky za každého člověka, ale podle toho, zda konkrétní příjem nebo činnost zakládá účast na pojištění. Pokud člověk nepracuje, nepodniká a nemá příjem, ze kterého by se sociální pojištění odvádělo, zpravidla ho sám povinně neplatí.
Některá období se ale mohou pro důchod počítat jako náhradní doba pojištění, i když se během nich pojistné neodvádí.
Patří sem například osobní péče o dítě do 4 let nebo za splněných podmínek evidence na úřadu práce. Není proto správné obecně říkat, že se doba bez práce do důchodu nikdy nepočítá.

Kdo sociální pojištění neplatí?

Záleží na konkrétní situaci. Samotný status studenta, důchodce nebo uchazeče o zaměstnání automaticky neznamená, že se z případného výdělku pojistné nikdy neodvádí.

Pokud člověk pracuje v pracovním poměru nebo má dohodu s příjmem nad rozhodnou hranicí, pojistné se odvádí standardně.

Pokud žádnou výdělečnou činnost nemá, sociální pojištění zpravidla povinně neplatí.

Některé doby bez výdělku se ale mohou za zákonem stanovených podmínek započítat pro důchod jako náhradní doba pojištění.
 

Co je profesní odpovědnost?

Profesní odpovědnost je potřeba odlišit od povinných odvodů zaměstnavatele i od zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání.

👉 Nejde o běžné pojištění, které by zaměstnavatel odváděl za každého zaměstnance.

👉 U některých regulovaných profesí může být pojištění profesní odpovědnosti povinné podle zvláštních předpisů, ale netýká se automaticky všech zaměstnanců.

👉 Vedle toho existuje také dobrovolné pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, které si lidé sjednávají sami pro případ, že při práci způsobí škodu.

Pokud řešíte škodu způsobenou zaměstnancem zaměstnavateli, jde o jiné téma. Prakticky ho vysvětlujeme v článku o odpovědnosti zaměstnance za škodu.

📖 Často se ptáte

Jaké pojištění musí zaměstnavatel za zaměstnance odvádět?

Zaměstnavatel za zaměstnance standardně odvádí zdravotní pojištění a sociální pojištění.

Zároveň se ho týká zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které slouží pro případy pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Nejde ale o jedno společné pojištění, každé z nich má jiný účel a jiná pravidla.

Co kryje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele?

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele kryje škodu nebo nemajetkovou újmu, která zaměstnanci vznikne při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Zaměstnavatel ho běžně nesjednává jako klasickou pojistnou smlouvu, protože vzniká přímo ze zákona.

Je profesní odpovědnost totéž jako zákonné pojištění zaměstnavatele?

Ne. Profesní odpovědnost se týká jen vybraných profesí nebo konkrétních situací a není běžným odvodem za každého zaměstnance.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele se naopak vztahuje na odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání.

Kdy se odvádí pojištění z dohody o provedení práce?

U dohody o provedení práce se v roce 2026 odvádí sociální i zdravotní pojištění při příjmu alespoň 12 000 Kč za kalendářní měsíc u jednoho zaměstnavatele.

Pokud je příjem nižší, pojistné se z této dohody neodvádí, ale člověk si musí pohlídat, zda za něj zdravotní pojištění neřeší stát, jiné zaměstnání nebo podnikání.

Kdy se v roce 2026 odvádí pojištění z dohody o pracovní činnosti?

U dohody o pracovní činnosti se v roce 2026 odvádí pojištění při příjmu alespoň 4 500 Kč za kalendářní měsíc.

Při nižším příjmu se pojistné z DPČ neodvádí. Stejně jako u DPP ale platí, že zdravotní pojištění musí mít člověk vyřešené jiným způsobem.