Pozor na KOBRU 26. Jedna chyba může firmu stát až 10 milionů korun

Co je KOBRA 26 a proč by měla firmy zajímat

KOBRA 26 je projekt zaměřený na boj proti nelegálnímu a zastřenému zaměstnávání.

👉 Dne 18. března 2026 podepsaly Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra a další instituce memorandum o spolupráci.

👉 Mezi zapojené instituce patří mimo jiné Finanční správa, Celní správa, Finanční analytický úřad, Státní úřad inspekce práce, Česká správa sociálního zabezpečení a Policie České republiky.

V praxi to znamená větší sdílení informací, koordinovanější kontroly a rychlejší reakci na zjištěná porušení.

Ministerstvo financí uvádí, že cílené kontroly se mají opírat o data a zaměřovat se na zaměstnavatele a pracovní agentury s vyšší pravděpodobností nelegálního zaměstnávání.

⚡ Jinými slovy: firma, u které se objeví problém v jedné oblasti, se snáz dostane i do hledáčku dalších úřadů.

Kontrola Inspekce práce tak může otevřít otázky kolem daní, sociálního pojištění, pobytových oprávnění, pracovních povolení, evidence zaměstnanců nebo subdodavatelských vztahů.
 

Kdy si na vás KOBRA 26 může posvítit

Rizikové nejsou jen firmy, které vědomě zaměstnávají lidi „načerno“.

Do problémů se dostane i zaměstnavatel, který má špatně nastavené smlouvy, používá externisty jako zaměstnance, nakupuje pracovní sílu přes dodavatele služeb nebo nemá v pořádku doklady k pracovníkům na pracovišti.

Největší pozornost si zaslouží hlavně tyto situace.
 

1. OSVČ pracuje jako zaměstnanec

Spolupráce s OSVČ není sama o sobě problém. Problém nastává ve chvíli, kdy člověk formálně vystupuje jako podnikatel, ale reálně funguje jako běžný zaměstnanec.

Rizikovými signály jsou například:
 

• pracovník chodí na směny podle rozpisu firmy
• dostává pravidelné pokyny od nadřízeného
• používá firemní vybavení a firemní systémy
• nemá vlastní odpovědnost za výsledek
• pracuje dlouhodobě hlavně pro jednoho zadavatele
• nevystupuje samostatně vůči zákazníkům
• je začleněný do běžného provozu stejně jako zaměstnanci
• odměna připomíná mzdu za odpracovaný čas, ne cenu za dodané dílo nebo službu
   

Podstatné je, že kontrola nebude hodnotit jen smlouvu. Rozhodující bude skutečný výkon práce. Zákoník práce definuje závislou práci jako práci vykonávanou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobně zaměstnancem.

Pokud tedy člověk pracuje jako zaměstnanec, nestačí ho ve smlouvě nazvat OSVČ, konzultantem nebo dodavatelem. Důležitá je realita.
 

2. Smlouva říká „služba“, ale ve skutečnosti jde o dodání lidí

Další velké riziko je zastřené agenturní zaměstnávání. To nastává v situaci, kdy firma formálně nakupuje službu nebo dílo, ale ve skutečnosti jí dodavatel pouze poskytuje pracovníky.

Typický rozdíl je jednoduchý:
 

• Dodavatel služby má dodat výsledek. Například úklid konkrétních prostor, zpracování objednávek, montáž určité části zakázky nebo kompletní zajištění vybrané činnosti. Sám si řídí lidi, organizuje práci, odpovídá za výsledek a nese podnikatelské riziko.
   
• Dodavatel pracovní síly naopak pouze pošle lidi, které pak fakticky řídí odběratel. Ten jim říká, kdy mají přijít, co mají dělat, kontroluje jejich výkon, řeší směny a zapojuje je do svého běžného provozu.

Zákon o zaměstnanosti popisuje zastřené zprostředkování zaměstnání jako pronájem pracovní síly jiné osobě bez dodržení podmínek pro zprostředkování zaměstnání.

Proto nestačí mít ve smlouvě napsáno „dodávka služby“. Kontrola se bude ptát hlavně na to, jak spolupráce funguje každý den.
 

3. Dodavatel má problém a stáhne do něj i odběratele

Zaměstnavatelé často počítají s tím, že odpovědnost za pracovníky nese dodavatel. Jenže to neplatí vždy absolutně.

Pokud firma využívá pracovníky přes subdodavatele, musí řešit i to, zda nejde o rizikový řetězec.

Pozor hlavně na situace, kdy:
 

• dodavatel nabízí podezřele nízkou cenu,
• dodává hlavně pracovní sílu, ne jasně definovaný výsledek,
• pracovníky fakticky řídí odběratel,
• dodavatel nemá dostatečné zázemí,
• není jasné, kdo pracovníkům vyplácí odměnu,
• není jasné, kdo odpovídá za odvody a povinnosti,
• v řetězci vystupuje více mezistupňů bez zřejmého důvodu.
   

Zákon počítá i s ručením v subdodavatelských vztazích. U nelegální práce cizince může za úhradu pokuty ručit osoba, které poskytl plnění subdodavatel, pokud o nelegální práci věděla nebo při vynaložení náležité péče vědět měla a mohla.

Pro firmy to znamená jediné: „My jsme si jen objednali službu“ nemusí při kontrole stačit.
 

4. Cizinci nemají v pořádku oprávnění nebo hlášení

Velmi citlivou oblastí jsou zahraniční pracovníci. Nestačí vědět, že člověk „nějaké doklady má“. Zaměstnavatel musí hlídat, zda pracovník skutečně může vykonávat konkrétní práci, na konkrétní pozici a za podmínek, které odpovídají jeho oprávnění.

Za nelegální práci se považuje mimo jiné práce cizince bez potřebného povolení, v rozporu s vydaným povolením nebo bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky. MPSV zároveň uvádí, že nehlášenou prací je práce cizince, u kterého zaměstnavatel nesplnil oznamovací povinnost před zahájením práce.
 

Zaměstnavatel by si měl pohlídat:
 

• platnost pobytového oprávnění
• pracovní oprávnění nebo zaměstnaneckou kartu
• soulad sjednané práce s povolením
• místo výkonu práce
• včasné oznámení nástupu
• evidenci cizinců
• kopie potřebných dokladů
• změny pozice, místa výkonu práce nebo režimu spolupráce
   

Administrativní chyba se v této oblasti rychle mění ve vážný problém.

5. Na pracovišti chybí doklady

Někdy nejde o složitý švarcsystém ani promyšlené obcházení zákona. Stačí, že firma neumí při kontrole doložit, kdo na pracovišti pracuje a na základě jakého vztahu.

👉 MPSV uvádí, že právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě hrozí za to, že nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu, pokuta až 500 tisíc korun. Za nevedení zákonem stanovené evidence může jít o pokutu až 100 tisíc korun.

Prakticky to znamená, že pořádek v dokumentech není formalita. Je to první obranná linie při kontrole.

6. Dohody, brigády a krátkodobé výpomoci jsou „na dobré slovo“

Rizikové jsou i provozy, kde se často střídají brigádníci, výpomoci, sezónní pracovníci nebo lidé nastupující narychlo.

Právě tam snadno vznikne situace, kdy člověk začne pracovat dřív, než je vše správně podepsané, nahlášené a zaevidované.
 

Pozor na věty typu:
 

„Papíry doděláme zítra.“

„Je tu jen na zkoušku.“

„Dneska se jen zaučuje.“

„Je to kamarád, jen pomáhá.“

„Fakturu nám pošle později.“

Při kontrole se neřeší, jak dobře to bylo myšleno. Řeší se, zda člověk na pracovišti vykonává práci a jestli k tomu existuje správný právní základ.
 

Co konkrétně by měl zaměstnavatel zkontrolovat

Nejlepší reakce na KOBRU 26 není panika, ale rychlý interní audit.

Firma by si měla projít hlavně vztahy, které nevypadají jako klasický pracovní poměr, protože právě tam často vzniká největší riziko.
 

Kontrolní otázky k OSVČ a externistům

U každého externisty si položte několik otázek:
 

➡ Pracuje skutečně samostatně?

➡ Organizuje si práci sám?

➡ Má vlastní vybavení, nástroje nebo know-how?

➡ Nese odpovědnost za výsledek?

➡ Může práci odmítnout?

➡ Má více klientů?

➡ Fakturuje za výsledek, nebo spíš za čas jako zaměstnanec?

➡ řízen stejně jako interní zaměstnanci?

➡ Vystupuje vůči zákazníkům vlastním jménem, nebo jménem firmy?

Čím víc odpovědí ukazuje na běžný zaměstnanecký režim, tím větší riziko.
 

Kontrolní otázky k dodavatelům služeb

U dodavatelů služeb si zkontrolujte:
 

• Co přesně dodavatel dodává?
• Je ve smlouvě jasně popsaný výsledek?
• Kdo řídí pracovníky dodavatele?
• Kdo plánuje směny?
• Kdo řeší kvalitu práce?
• Kdo nese odpovědnost za chyby?
• Kdo zajišťuje náhradu, když pracovník nepřijde?
• Má dodavatel vlastní vedoucí pracovníky?
• Fakturuje se výsledek, nebo pouze počet lidí a hodin?

Pokud je odpověď stále stejná, tedy „řídíme to my“, je potřeba zpozornět.
 

Kontrolní otázky k agenturám práce

U agenturního zaměstnávání je potřeba ověřit hlavně to, zda má agentura potřebné oprávnění a zda vztah odpovídá pravidlům pro dočasné přidělení zaměstnanců.

Firma by měla mít jasno v tom, kdo je zaměstnavatelem pracovníků, kdo je dočasně přiděluje, jaké práce vykonávají a zda dokumentace odpovídá realitě.

Riziko vzniká hlavně tam, kde se agenturní zaměstnávání schová pod jiný typ smlouvy, nebo kde pracovníky dodává subjekt, který k tomu nemá potřebné oprávnění.
 

Kontrolní otázky k zahraničním pracovníkům

U cizinců si firma potřebuje ověřit:
 

• Má pracovník platné pobytové oprávnění?
• Má oprávnění pracovat na dané pozici?
• Odpovídá skutečná práce tomu, co je v povolení?
• Byla splněna oznamovací povinnost před nástupem?
• Je vše doložitelné při kontrole?
• Hlídá firma konec platnosti dokladů?
• Má nastavený postup při změně pozice, místa výkonu práce nebo zaměstnavatele?
   

Tady se nevyplatí spoléhat na ústní ujištění pracovníka nebo dodavatele.
 

Jaké pokuty hrozí

Pokuty nejsou symbolické. Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě hrozí za umožnění výkonu nelegální práce pokuta až 10 milionů korun, nejméně však 50 tisíc korun.

Stejný horní limit zákon uvádí také u zastřeného zprostředkování zaměstnání nebo umožnění jeho výkonu.
 

Další sankce mohou dopadnout i na související pochybení:
 

• až 500 tisíc korun za chybějící kopie dokladů prokazujících pracovněprávní vztah na pracovišti
• až 100 tisíc korun za nevedení zákonem stanovené evidence
• až 3 miliony korun za umožnění nehlášené práce cizince
• zákaz činnosti až na 2 roky u vybraných závažných přestupků
• zveřejnění rozhodnutí o přestupku na úřední desce Státního úřadu inspekce práce na dobu 1 roku
   

Vedle samotné pokuty se firma vystavuje i dalším dopadům.

Může přijít doměření daní a pojistného, penále, problémy při veřejných zakázkách, reputační škoda nebo komplikace při získávání potvrzení o bezdlužnosti a bezúhonnosti vůči úřadům.
 

Co není problém samo o sobě

Je důležité říct i druhou stranu. KOBRA 26 neznamená, že firmy nesmí spolupracovat s OSVČ, využívat agentury práce, zadávat práci dodavatelům nebo zaměstnávat cizince.

To všechno je v pořádku, pokud je spolupráce nastavená správně a odpovídá realitě.
 

• Problém není OSVČ. Problém je OSVČ řízená jako zaměstnanec.
• Problém není dodavatel služby. Problém je dodavatel, který fakticky jen pronajímá lidi.
• Problém není agentura práce. Problém je dodávání pracovníků bez dodržení pravidel.
• Problém není zahraniční pracovník. Problém je práce bez správného oprávnění, evidence nebo hlášení.
   

Jak se připravit na kontrolu

Zaměstnavatelé by si měli udělat jednoduchý interní audit. Nejde jen o kontrolu smluv v šanonu.

Důležité je porovnat dokumentaci s tím, jak práce skutečně probíhá.

Praktický postup:
 

1. Sepište si všechny OSVČ, externisty, agenturní pracovníky, dodavatele pracovních kapacit a zahraniční pracovníky.
2. U každého vztahu ověřte, kdo práci reálně řídí.
3. Zkontrolujte, zda smlouva odpovídá skutečnosti.
4. Prověřte, zda máte všechny doklady dostupné a aktuální.
5. U cizinců ověřte pobytová a pracovní oprávnění.
6. U dodavatelů si vyžádejte důkazy, že plní své povinnosti.
7. Nastavte odpovědnou osobu, která bude hlídat nástupy, evidence a konce platnosti dokladů.
8. Proškolte vedoucí pracovníky, aby věděli, že externista není totéž co zaměstnanec.
9. U rizikových vztahů zvažte změnu smluvního nastavení.
10. Tam, kde spolupráce fakticky odpovídá zaměstnání, ji převeďte do pracovněprávního vztahu.

Největší slabina bývá rozdíl mezi papírem a realitou. Právě na ten se kontroly zaměřují.
 

Nejčastější chyba zaměstnavatelů

Nejčastější chyba je falešný pocit bezpečí.

Firma má smlouvu, fakturu, objednávku nebo dodavatelský vztah, a tím považuje věc za vyřešenou. Jenže kontrola se nezastaví u názvu dokumentu.

Bude ji zajímat, kdo pracovníkům zadává úkoly, kdo jim plánuje práci, kdo kontroluje výsledek, kdo odpovídá za chyby a zda má pracovník skutečnou samostatnost.

Pokud dokumenty tvrdí jedno a každodenní praxe ukazuje něco jiného, vyhrává praxe.
 

Proč to řešit hned

KOBRA 26 není jen další zkratka v titulcích. Je to signál, že kontroly nelegální práce mají být cílenější, rychlejší a lépe propojené.

• Pro poctivé zaměstnavatele to může znamenat férovější trh.
• Pro firmy s nejasnými vztahy, slabou evidencí nebo rizikovými dodavateli je to důvod udělat si pořádek dřív, než se ozve kontrolní orgán.

Zaměstnavatelé by proto neměli čekat na první výzvu. Stačí projít pracovní vztahy, externí spolupráce, dodavatele, agentury, cizince a dokumentaci na pracovišti. Tam, kde smlouva neodpovídá realitě, je lepší upravit nastavení včas.

Pokuta až 10 milionů korun je silný argument. Ještě důležitější je ale to, že jedno zjištění už dnes snadněji otevře dveře k dalším kontrolám. A právě v tom je KOBRA 26 pro zaměstnavatele zásadní změnou.