- Mošnov
- HOFMANN WIZARD s.r.o.
Whistleblowing ve firmě: Kdo musí mít oznamovací systém a jaká pravidla platí
- Co je whistleblowing a co lze oznámit?
- Které firmy musí mít oznamovací systém?
- Jak má vnitřní oznamovací systém fungovat?
- Je whistleblowing anonymní?
- Jak dlouho má firma na vyřízení oznámení?
- Zaměstnanec nemusí problém nejprve hlásit firmě
- Za oznámení nesmí následovat výpověď ani jiný postih
- Kolik oznámení se skutečně podává?
- Jaké pokuty firmám hrozí?
- Proč by firmy neměly whistleblowing podceňovat?

Co je whistleblowing a co lze oznámit?
Whistleblowing znamená upozornění na možné protiprávní jednání, o kterém se člověk dozvěděl v souvislosti se svou prací nebo jinou obdobnou činností.
Může jít například o podezření na korupci, podvody, závažné porušování bezpečnostních předpisů nebo nezákonné nakládání s osobními údaji.
Ne každá stížnost na zaměstnavatele ale spadá pod zákon o ochraně oznamovatelů.
Podle zákona č. 171/2023 Sb. musí oznámení upozorňovat na jednání, které:
-
má znaky trestného činu,
-
má znaky přestupku, za který zákon stanoví pokutu s horní hranicí alespoň 100 000 Kč,
-
porušuje samotný zákon o ochraně oznamovatelů,
-
porušuje právní předpisy ve vybraných oblastech, například ochrany spotřebitele, životního prostředí, osobních údajů nebo veřejných zakázek.
Pokud zaměstnanec například nesouhlasí s hodnocením své práce nebo má spor s nadřízeným, nemusí jít o whistleblowing.
Které firmy musí mít oznamovací systém?
Povinnost zavést vnitřní oznamovací systém se v běžném soukromém sektoru vztahuje především na zaměstnavatele s nejméně 50 zaměstnanci.
👉 Rozhodující je počet zaměstnanců k 1. lednu příslušného kalendářního roku.
👉 Při posuzování této hranice se započítávají také pracovníci na DPP a DPČ, zaměstnanci na zkrácené úvazky a podle výkladu Ministerstva spravedlnosti i agenturní zaměstnanci přidělení k zaměstnavateli.
Zákon se však netýká pouze soukromých firem.
👉 Povinnost mají také vymezení veřejní zadavatelé a některé další subjekty bez ohledu na počet zaměstnanců.
Existují přitom výjimky, například pro obce s méně než 10 000 obyvateli.
Zvláštní pravidla platí také pro některé subjekty ve finančním sektoru.
Zaměstnavatelé s nejvýše 249 zaměstnanci mohou za zákonem stanovených podmínek systém sdílet s jinými povinnými subjekty. Zákon umožňuje také pověřit jeho provozem externího poskytovatele.
Odpovědnost za splnění zákonných povinností však zůstává zaměstnavateli.
| Objevte možnosti inzerce |
Jak má vnitřní oznamovací systém fungovat?
👉 Nestačí ovšem vytvořit jen e-mailovou adresu nebo umístit na firemní web kontaktní formulář.
Zaměstnavatel musí zajistit, aby oznámení bylo možné bezpečně podat, správně posoudit a v případě potřeby přijmout nápravná opatření.
Základní povinnosti zahrnují:
-
Určení příslušné osoby, která oznámení přijímá a posuzuje
-
Možnost podat oznámení písemně i ústně a na žádost také osobně
-
Zveřejnění kontaktních údajů příslušné osoby a informací o způsobech oznamování
-
Ochranu totožnosti oznamovatele a důvěrnosti oznámení
-
Dodržování zákonných lhůt a vedení evidence
-
Přijetí vhodných opatření, pokud se podezření ukáže jako důvodné
Příslušnou osobou může být například zaměstnanec firmy nebo externí odborník.
Musí však jít o zletilou, plně svéprávnou a zákonem požadovaným způsobem bezúhonnou fyzickou osobu. Při své činnosti musí postupovat nestranně a zachovávat mlčenlivost.
Je whistleblowing anonymní?
Oznamovací systém nemusí automaticky umožňovat anonymní podání.
👉 Zákon ponechává na zaměstnavateli, zda bude anonymní oznámení přijímat a vyřizovat.
Zásadní je však ochrana totožnosti známého oznamovatele.
- S oznámeními se smí seznamovat pouze příslušná osoba.
- Informace o totožnosti oznamovatele lze zásadně předat dál pouze s jeho písemným souhlasem, pokud zákon nestanoví výjimku, například při povinném předání příslušnému orgánu veřejné moci.
- Pokud někdo podá anonymní oznámení a jeho totožnost později vyjde najevo osobě, která by jej mohla vystavit odvetnému opatření, může od tohoto okamžiku získat zákonnou ochranu.
Jak dlouho má firma na vyřízení oznámení?
Zákon stanoví několik důležitých lhůt:
-
Do 7 dnů od přijetí oznámení musí příslušná osoba zpravidla písemně potvrdit jeho přijetí.
-
Do 30 dnů od přijetí musí posoudit důvodnost oznámení a písemně informovat oznamovatele o výsledku.
-
Ve skutkově nebo právně složitých případech lze třicetidenní lhůtu nejvýše dvakrát prodloužit, pokaždé maximálně o dalších 30 dnů.
-
Pokud oznamovatel požádá o osobní podání, musí mu být umožněno nejpozději do 14 dnů od žádosti.
Potvrzení přijetí ani vyrozumění se v zákonem stanovených výjimkách neposílá, například pokud by mohlo prozradit totožnost oznamovatele.
Je-li oznámení důvodné, musí následovat vhodná opatření k nápravě nebo prevenci.
Pokud důvodné není, příslušná osoba oznamovatele informuje a poučí jej o možnosti obrátit se na příslušný orgán veřejné moci.
Oznámení a související dokumenty musí příslušná osoba uchovávat po dobu pěti let od přijetí oznámení.
Zaměstnanec nemusí problém nejprve hlásit firmě
Zaměstnanec nebo jiný oprávněný oznamovatel může využít také externí oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti.
To je důležité například tehdy, když má obavy, že by jeho oznámení nebylo nestranně posouzeno nebo že by mohlo dojít k prozrazení jeho totožnosti.
Zákonná ochrana se přitom nemusí vztahovat pouze na současné zaměstnance.
👉 Za stanovených podmínek mohou oznámení podávat také bývalí zaměstnanci, uchazeči o práci, stážisté, dobrovolníci nebo dodavatelé.
👉 U vnitřního systému však zaměstnavatel může zákonem vymezené skupiny osob z přijímání oznámení vyloučit.
👉 Zaměstnanec nemusí nejprve podávat oznámení přes systém svého zaměstnavatele.
Za oznámení nesmí následovat výpověď ani jiný postih
Základním smyslem zákona je ochrana před odvetnými opatřeními.
Zaměstnavatel nesmí člověka trestat za to, že podal oznámení splňující zákonné podmínky.
Odvetným opatřením může být:
✔ výpověď nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou
✔ snížení mzdy nebo odebrání odměn
✔ převedení na jinou práci
✔ nepříznivé pracovní hodnocení
✔ omezení profesního rozvoje
Rozhodující je souvislost opatření s oznámením. Samotné podání oznámení totiž neznamená, že zaměstnanec nemůže dostat výpověď z jiného skutečného zákonného důvodu.
👉 Pokud je ale výpověď motivována oznámením, může jít o zakázanou odvetu. Podrobněji se pravidlům skončení pracovního poměru věnujeme v článku Kdy je výpověď neplatná a jak chybám předejít.
- Ochrana se za určitých podmínek vztahuje také na kolegy, osoby blízké nebo další lidi, kteří oznamovateli pomáhali.
- Zákon však nechrání vědomě nepravdivá oznámení. Pokud někdo záměrně uvede nepravdivé informace, může dostat pokutu až 50 000 Kč. To ovšem neznamená, že oznamovatel musí mít předem všechno prokázané. Podstatné je, aby měl oprávněné důvody považovat oznámené informace za pravdivé.
- Zvláštní pravidla se navíc vztahují na některé zákonem chráněné informace, například utajované skutečnosti nebo vybrané povinnosti mlčenlivosti.
Kolik oznámení se skutečně podává?
Podle výroční zprávy Ministerstva spravedlnosti za rok 2025 obdržel jeho externí oznamovací systém 191 podnětů.
- Z tohoto počtu bylo 41 vyhodnoceno jako spadající do působnosti zákona o ochraně oznamovatelů.
- Zbývajících 150 bylo mimo působnost zákona nebo zjevně neopodstatněných.
Ministerstvo zároveň uvedlo, že žádný z přijatých podnětů nebyl vyhodnocen jako vědomě nepravdivé oznámení.
Jde ovšem pouze o údaje z externího systému ministerstva, nikoli o celkový počet oznámení podaných přímo u zaměstnavatelů.
Jaké pokuty firmám hrozí?
Porušení zákona o ochraně oznamovatelů může zaměstnavatele stát až 1 milion Kč.
👉 Vysoká pokuta hrozí například tehdy, pokud povinný subjekt neurčí příslušnou osobu, nezajistí zákonem požadované způsoby podávání oznámení nebo umožní odvetné opatření vůči chráněné osobě.
👉 Za některá jiná porušení, například nezveřejnění povinných informací, stanoví zákon nižší maximální pokutu 400 000 Kč.
Konkrétní sankce závisí na povaze a okolnostech porušení. Nejde o částky ukládané automaticky.
Proč by firmy neměly whistleblowing podceňovat?
Splnění zákonných povinností je nezbytné. Samotné zavedení oznamovacího systému však ještě neznamená, že mu budou zaměstnanci důvěřovat.
Pokud lidé nevědí, komu oznámení poslat, obávají se prozrazení totožnosti nebo nevěří v nestranné posouzení, mohou se rozhodnout na problém vůbec neupozornit.
Pro zaměstnavatele je proto důležité nejen dodržovat zákon, ale také srozumitelně vysvětlovat, jak systém funguje a jak je zajištěna ochrana oznamovatelů.
Takový přístup souvisí i s dlouhodobým budováním firemní kultury založené na důvěře a otevřené komunikaci.
👉 Funkční whistleblowing má zaměstnancům umožnit bezpečně upozornit na závažný problém a zaměstnavateli dát možnost na něj odpovědně reagovat. Právě to je důležitější než samotná existence oznamovací schránky.
Články z kategorie
Nabídky práce
- Mošnov
- HOFMANN WIZARD s.r.o.
- Nový Jičín
- HOFMANN WIZARD s.r.o.
- Mošnov
- HOFMANN WIZARD s.r.o.
- Ostrava
- HOFMANN WIZARD s.r.o.



