Když i Supermanovi dojde šťáva: Syndrom vyhoření v moderním pracovním světě

Prevence vyhoření na pracovišti

Abychom předešli vyčerpání a udrželi zaměstnance motivované a spokojené, je nutné zavést efektivní preventivní opatření. 

1. Stanovení realistických cílů a očekávání

Již od procesu začleňování nových zaměstnanců je důležité stanovit realistické cíle a očekávání. Přetížení pracovníků nereálnými požadavky může rychle vést k vyčerpání. Jasně definované cíle a postupné zvyšování nároků umožní zaměstnancům adaptovat se a rozvíjet své schopnosti bez zbytečného stresu.

2. Podpora zdravé pracovní a osobní dynamiky

Harmonie mezi profesním životem a osobním volným časem je důležitá pro prevenci vyhoření. Podporujte zaměstnance, aby využívali svůj volný čas efektivně a neváhali si vzít volno, když je to potřeba. 

3. Kultivace otevřené firemní kultury

Jako zásadní se také jeví vytvoření firemní kultury, která prioritizuje otevřenou komunikaci a podporuje spolupráci. Zaměstnanci by měli mít možnost otevřeně vyjádřit své obavy a nápady bez obav z negativních následků. Podpora vzájemného povzbuzení mezi kolegy posiluje týmovou soudržnost a snižuje pocit izolace.

4. Zavedení flexibilní pracovní doby

Flexibilní pracovní doba umožňuje zaměstnancům upravit si pracovní čas podle svých osobních potřeb. To může výrazně zlepšit jejich spokojenost a snížit stres. Možnost práce z domova nebo flexibilní začátek a konec pracovní doby může pomoci lépe zvládat pracovní úkoly

5. Programy na podporu psychického a emočního zdraví

Zavedením programů zaměřených na psychické a emocionální zdraví, jako například nabídka konzultací s odborníky, workshopy na zvládání stresu, meditace nebo fyzická aktivita, pomáhá zaměstnancům lépe zvládat stresové situace a udržovat si psychickou pohodu. 

6. Benefity zaměřené na kvalitní volný čas

Mezi tyto benefity mohou patřit poukázky na sportovní aktivity, kulturní akce, dovolené nebo volné dny navíc. 

Rozpoznání

Indikátory, které signalizují možný výskyt syndromu vyhoření, mohou být různorodé a zahrnují přetrvávající pocit vyčerpání, úbytek pracovní motivace, projevy cynismu nebo vznik psychosomatických problémů. Naučit se rozpoznávat rozdíly mezi obyčejným pracovním stresem, depresivními stavy a vyhořením, může být opravdu potřebné, protože každý z těchto fenoménů vyžaduje specifickou strategii řešení. Projevy a symptomy se mohou také lišit podle konkrétního povolání jedince; například u osob zastávajících manažerské pozice či pracujících v sektoru pomáhajících profesí mohou být tyto symptomy výrazně specifičtější a vyžadují tak individuální přístup. 

S čím se můžete setkávat, varovné signály a jak s nimi pracovat

1. Přetrvávající pocit vyčerpání

Indikátory:

• Neustálá únava, i po dostatečném odpočinku.
• Fyzické vyčerpání, které nezmizí ani po víkendu nebo dovolené.
• Potíže se soustředěním a rozhodováním.

Tipy pro řešení:

• Sledování spánku: Ujistěte se, že zaměstnanci mají dostatek kvalitního spánku.
• Pravidelné přestávky: Povzbuzujte zaměstnance, aby si během pracovního dne dělali pravidelné přestávky.
• Podpora regenerace: Nabízejte programy na podporu fyzické regenerace, jako jsou masáže nebo relaxační techniky.

2. Úbytek pracovní motivace

Indikátory:

• Ztráta zájmu o pracovní úkoly, které dříve přinášely radost.
• Snížená produktivita a výkon.
• Časté zpožďování nebo nedodržování termínů.

Tipy pro řešení:

• Identifikace příčin: Proveďte rozhovory se zaměstnanci, aby se identifikovaly konkrétní příčiny ztráty motivace.
• Stanovení nových cílů: Pomozte zaměstnancům stanovit nové, dosažitelné cíle, které obnoví jejich zájem a angažovanost.
• Odměny a uznání: Implementujte systémy uznání a odměn za dosažené úspěchy.

3. Projevy cynismu

Indikátory:

• Negativní nebo sarkastické komentáře o práci nebo kolezích.
• Pocity odcizení od týmu nebo organizace.
• Nedostatek empatie vůči zákazníkům nebo kolegům.

Tipy pro řešení:

• Otevřená komunikace: Podporujte otevřenou a upřímnou komunikaci v týmu, aby zaměstnanci mohli vyjádřit své pocity.
• Týmová setkání: Organizujte pravidelná týmová setkání zaměřená na řešení problémů a posílení týmové soudržnosti.
• Empatické vedení: Vedení by mělo projevovat empatii a zájem o osobní i profesní život zaměstnanců.

4. Vznik psychosomatických problémů

Indikátory:

• Fyzické symptomy bez zjevného lékařského vysvětlení (např. bolesti hlavy, žaludeční potíže).
• Zvýšená absence z práce, kvůli nemoci.
• Chronický stres projevující se fyzickými obtížemi.

Tipy pro řešení:

• Zdravotní podpora: Zajistěte, aby zaměstnanci měli přístup k odborné zdravotní péči, včetně psychosomatické medicíny.
• Stres management: Nabídněte školení a workshopy zaměřené na techniky zvládání stresu, jako je mindfulness nebo relaxační cvičení.
• Podpora zdravého životního stylu: Propagujte zdravý životní styl prostřednictvím programů na podporu pohybu, zdravé výživy a dostatečného odpočinku.

Další možná řešení 

Další možná řešení syndromu vyhoření zahrnují psychoterapii, užívání léčiv a změny v životním stylu. Psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie (CBT), může být účinným nástrojem pro řešení vyhoření, protože poskytuje prostor pro diskusi o stresorech a obavách a pomáhá měnit negativní myšlenkové vzorce. Zaměstnavatelé mohou zpřístupnit terapeutické služby a nabídnout terapii jako zaměstnanecký benefit. Užívání léčiv, jako jsou antidepresiva nebo anxiolytika, může být předepsáno k zvládání symptomů vyhoření, přičemž zaměstnavatel může nabídnout zajištění podpory při dlouhodobé léčbě. Změny v životním stylu, jako je pravidelné cvičení, zdravá strava a dostatek spánku, mohou také výrazně přispět k prevenci a zvládání stresu.

Zdroje a iniciativy pro personalisty 

Pro udržení aktuálního přehledu o nejnovějších trendech a poznatcích týkajících se syndromu vyhoření je důležitá angažovanost v národních iniciativách zaměřených na prevenci vyhoření, stejně jako vyhledávání a čerpání inspirace od organizací, které jsou příkladem v budování a udržování zdravého pracovního prostředí.

Personalisté mohou pravidelně navštěvovat odborné konference, semináře a webináře, kde mohou získávat nové poznatky a sdílet své zkušenosti s ostatními profesionály. Mezi konkrétní české zdroje a události patří:

1. Konference a semináře:

• HR Days: Jedna z největších konferencí pro HR profesionály v ČR, kde se pravidelně diskutují aktuální trendy v oblasti lidských zdrojů.
• Konference "Pro HR": Zaměřuje se na moderní trendy v řízení lidských zdrojů a well-being zaměstnanců.
• Symposium "Well-being v práci": Specializovaná akce věnovaná problematice duševního zdraví na pracovišti.

2. Webináře a online kurzy:

• Educity.cz: Nabízí různé kurzy a školení zaměřené na prevenci vyhoření a zlepšení duševního zdraví na pracovišti.
• Seduo.cz: Online kurzy na témata jako stress management a work-life balance.

3. Odborné publikace a časopisy:

• HR Forum: Časopis České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů (ČSRLZ), který pravidelně publikuje články o nejnovějších trendech v oblasti HR a well-beingu.
• Personál: Odborný časopis zaměřený na řízení lidských zdrojů, kde jsou často diskutována témata týkající se prevence vyhoření.
• Psychologie Dnes: Časopis, který se zabývá širokým spektrem psychologických témat, včetně pracovního vyhoření a duševního zdraví.

4. Profesionální organizace a sítě:

• Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů (ČSRLZ): Nabízí širokou škálu vzdělávacích programů a síťování pro HR profesionály.
• Národní ústav duševního zdraví (NUDZ): Poskytuje výzkumy a programy zaměřené na duševní zdraví, včetně prevence syndromu vyhoření.
• Asociace poskytovatelů osobní asistence a sociální péče (APSS ČR): Organizuje semináře a konference na téma duševního zdraví a well-beingu v pracovním prostředí.

Závěr

Personalisté by měli vidět zaměstnance nejen jako pracovníky, ale jako bytosti trávící v práci značné množství času. Personalisté hrají důležitou roli v podpoře zdravého pracovního prostředí a zájmu o kolegy na osobnější úrovni. Vidění zaměstnanců jako osoby s vlastními potřebami přispívá k silné a zdravé firemní kultuře a podporuje jejich duševní pohodu, což je mnohdy zásadní pro úspěch celé organizace.

Publikováno 1. prosince 2024