Jedna kolonka místo dvou: Snazší výpověď při ztrátě zdravotní způsobilosti díky Flexinovele 2025

Nová úprava také řeší financování: jednorázová náhrada už nejde z kapsy zaměstnavatele, ale z pojistky. Jak konkrétně postupovat a na co si dát pozor?

Co se změnilo?

Dříve musel zaměstnavatel rozlišovat, zda jde o výpověď kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání (dřívější § 52 písm. d) ZP), nebo o obecnou nezpůsobilost (dřívější § 52 písm. e) ZP).

Od června 2025 je tu jen jeden výpovědní důvod: zaměstnanec dlouhodobě pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci.

Jaké jsou možnosti v případě zdravotní nezpůsobilosti

V praxi má zaměstnavatel několik možností:
 

• Převedení na jinou práci – ani sjednocení výpovědních důvodů nemění možnost zaměstnavatele nejprve zvážit, zda pro zaměstnance neexistuje jiné vhodné pracovní místo. Zákon sice takovou povinnost výslovně neukládá, ale zaměstnavatelé k ní u zkušených a osvědčených pracovníků rádi sáhnou.
   
• Překážky v práci na straně zaměstnavatele – není-li možné zaměstnance převést nebo zaměstnavatel nechce jinou práci nabídnout, může zaměstnance dočasně ponechat tzv. na překážkách, tedy doma s náhradou mzdy (např. do doby ukončení pracovního poměru).
   
• Ukončení pracovního poměru – zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. d) ZP, nebo se s ním na ukončení pracovního poměru ze stejných důvodů dohodnout. Výpověď může dát zaměstnavatel i v případě, že pro zaměstnance sice jinou vhodnou pozici má, ale rozhodne se ji nenabídnout. Judikatura dovodila, že zaměstnavatel v tomto případě nemá nabídkovou povinnost.

Kdo platí náhradu? Od června pojišťovna

Do 31. 5. 2025 musel zaměstnavatel v případě, že pracovní poměr skončil kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání zaplati zaměstnanci odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Od června platí nový § 271ca zákoníku práce: pokud je pracovní poměr ukončen kvůli ztrátě způsobilosti v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, zaměstnavatel jednorázovou náhradu vyplatí – ale následně si ji nechá proplatit od pojišťovny, u níž má zákonné pojištění odpovědnosti.

Výše náhrady zůstává: 12násobek průměrné mzdy či platu.

Pozor – u obecných zdravotních důvodů, jako je třeba chronické onemocnění nesouvisející s prací, tento nárok zaměstnance nevzniká.
 

Co by měl personalista zkontrolovat?
 

1. Lékařský posudek: Musí jednoznačně potvrzovat dlouhodobou nezpůsobilost k dosavadní práci.
2. Možnost převedení: Pokud je vhodné pracovní místo k dispozici, je vhodné (ale nikoliv povinné) je nabídnout.
3. Písemná výpověď: Odkazujte na § 52 d) zákoníku práce, přiložte lékařský posudek.
4. Dodržení lhůt: Výpověď doručte prokazatelně a sledujte dvouměsíční výpovědní dobu (není-li dohodnutá jiná délka).
5. Oznámení pojišťovně: Jedná-li se o ztrátu zdravotní způsobilosti v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, je třeba do 8 dnů od doručení výpovědi nahlásit pojistnou událost.

Flexinovela zjednodušuje ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů a zajišťuje, že náhrada neodchází z rozpočtu zaměstnavatele. S

nížení rizika formálních chyb a přehlednější pravidla jsou dobrou zprávou nejen pro HR oddělení, ale i pro zaměstnance, kteří mají jasno, co mohou čekat.

Jaké paragrafy se vás týkají v praxi?
 

• aktuální § 52 písm. d) ZP– umožňuje dát výpověď, pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k dosavadní práci na základě lékařského posudku.
• § 67 odst. 3 ZP– stanoví, že zaměstnanci přísluší odstupné ve výši 12násobku průměrné mzdy či platu, pokud dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) ZP nebo dohodou z téhož důvodu (dosažení nejvyšší přípustné expozice na rizikovém pracovišti). Hradí přímo zaměstnavatel.
• § 271ca ZP - pokud dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedeného v § 52 písm. d) ZP nebo dohodou z téhož důvodu (kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání), zaměstnavatel vyplatí jednorázovou náhradu ve výši 12násobku průměrné mzdy či platu – a pojišťovna mu ji zpětně uhradí.

Konkrétní doporučení pro personalisty
 

• Ověřte lékařský posudek: ujistěte se, že obsahuje jasné konstatování o dlouhodobé nezpůsobilosti.
• Komunikujte rizika a možnosti: předem vysvětlete zaměstnanci, jaké dopady má posudek a jak může proběhnout výpověď či převedení.
• Připravte interní proces: nastavte jasný postup – kdo zkontroluje posudek, kdo doručí výpověď, kdo komunikuje s pojišťovnou.
• Archivujte dokumenty: lékařské posudky, výpověď i záznamy o předání musejí být uložené pro případ kontroly nebo sporu.

📖 Často se ptáte

Musím platit náhradu, když se se zaměstnancem dohodneme na odchodu?

Ne, pokud v dohodě výslovně uvedete, že důvodem je ztráta zdravotní způsobilosti podle § 52 písm. d) ZP a máte ji podloženou lékařským posudkem. Náhradu i v tomto případě proplatí pojišťovna.

Co když výpověď zaměstnanec napadne u soudu?

Možné to je vždy. Nová úprava ale výrazně snižuje riziko neplatnosti kvůli formálním vadám.

Jak postupovat, když jsme zapomněli oznámit pojistnou událost?

Událost pojišťovně nahlaste co nejdříve, přiložte veškerou dokumentaci včetně lékařského posudku a zdůrazněte, že prodlení nemělo vliv na objektivní posouzení zdravotního stavu.

Tímto krokem maximalizujete šanci, že se vyhnete krácení pojistného plnění.

Pamatujte ale, že zaměstnanci musíte náhradu vyplatit v zákonném termínu v plné výši bez ohledu na to, zda a kolik vám pojišťovna nakonec refunduje.