Když zaměstnanec zastupuje firmu: Co může podepsat a kdy potřebuje plnou moc

1. října 2026
Potřebujete, aby zaměstnanec podepisoval dokumenty, jednal s dodavateli nebo jinak zastupoval firmu? Písemné pověření pomůže jasně vymezit jeho pravomoci. Ne vždy je ale nutné a v některých situacích naopak nestačí.

Kdy může zaměstnanec jednat za firmu


U právnické osoby platí podle § 166 občanského zákoníku, že ji zaměstnanci zastupují v rozsahu, který je obvyklý vzhledem k jejich funkci nebo pracovnímu zařazení.


👉 Například personalista tak může v rámci své běžné agendy jednat za zaměstnavatele, aniž by ke každému úkonu dostal samostatnou plnou moc.


Rozhodující ale není jen název pracovní pozice. Důležitá je skutečná náplň práce a rozsah svěřených kompetencí. Pomoci může i dobře nastavená pracovní náplň zaměstnance.

Podle § 430 občanského zákoníku může podnikatele zastupovat také osoba, kterou pověřil určitou činností při provozu obchodního závodu, a to při jednáních, která s touto činností obvykle souvisejí.

 

Musí být pověření písemné?


Ne vždy. Oprávnění zaměstnance může vyplývat už z jeho funkce a práce, kterou běžně vykonává.


👉Písemné pověření je ale praktické, protože jasně stanoví, co zaměstnanec smí za firmu podepisovat nebo vyřizovat.


Pozor: interní omezení zaměstnance nemusí být vždy účinné vůči třetím osobám. Nestačí tedy například jen interně určit limit pro podpis smluv, pokud o něm obchodní partner nemohl vědět.

Nejvyšší soud například řešil případ personální manažerky, která podepsala konkurenční doložku. Rozhodující bylo, zda takové jednání skutečně spadalo do činností, které obvykle vykonávala. 
 

Zjistěte možnosti inzerce

 

Kdy samotné pověření nestačí?


Záleží na konkrétní situaci.

Při jednání před soudem platí zvláštní pravidla občanského soudního řádu. U BOZP zase nelze prostým pověřením nahradit odbornou způsobilost, pokud ji právní předpis vyžaduje.

Ani zastupování kolegy během rodičovské dovolené automaticky neznamená právní „pověření“.

Pokud zaměstnanec přebírá jinou práci, je třeba především zkontrolovat, zda odpovídá sjednanému druhu práce podle zákoníku práce.

 

Pověření, nebo plná moc?


Plná moc se používá při smluvním zastoupení a umožňuje přesně určit, k jakým právním jednáním je zástupce oprávněn.


👉 Pokud zastoupení není omezeno pouze na jedno konkrétní právní jednání, vyžaduje § 441 občanského zákoníku písemnou plnou moc.

👉  Pro běžné opakované úkoly vyplývající z pracovní pozice tak může postačovat postavení zaměstnance a interní pověření. Pro konkrétní významné jednání bývá vhodnější plná moc.
 

 

Vzor pověření zaměstnance


Následující vzor upravte podle konkrétní činnosti zaměstnance:
 


POVĚŘENÍ ZAMĚSTNANCE

Zaměstnavatel:

[Název společnosti, IČO, sídlo]

Pověřený zaměstnanec:
[Jméno a příjmení, pracovní pozice]

Zaměstnavatel tímto pověřuje uvedeného zaměstnance, aby jej v souvislosti s výkonem [vymezit činnost] zastupoval při těchto jednáních:

[přesně vymezit dokumenty, smlouvy nebo úkony, které může zaměstnanec provádět]

Pověření se nevztahuje na jednání přesahující výše uvedený rozsah ani na jednání, pro která právní předpis vyžaduje zvláštní plnou moc nebo jiný postup.

Pověření se uděluje od [datum] do [datum] / do odvolání.


V [místo] dne [datum]

Za zaměstnavatele:
[Jméno, funkce, podpis]

Pověřený zaměstnanec:
[Jméno, podpis]
 

 

Kompetence nastavte co nejpřesněji


Do pověření napište konkrétně, co zaměstnanec může dělat.

Namísto obecného „je oprávněn jednat za společnost“ raději uveďte například typ smluv, dokumentů nebo agendy, které smí vyřizovat.

U významných smluv, jednání před soudem či úřady nebo dalších nestandardních situací vždy ověřte, zda není potřeba plná moc nebo zvláštní postup.

15 let zkušeností jako HR Business Partner v nadnárodních společnostech, kde poskytuje HR poradenství v oblasti pracovního práva, vedení a rozvoje zaměstnanců, employee relations, a dalších HR oblastech.