Ošetřovné v praxi: Co by měli zaměstnavatelé vědět v zářijové sezóně nemocí

Jen pro ilustraci: dlouhodobé volno na ošetřování využilo v loňském roce téměř 19,5 tisíce lidí. Z toho bylo 14 574 žen a 4 873 mužů. Statistiky navíc ukazují, že ženy tvoří zhruba tři čtvrtiny všech osob, které kvůli péči o blízké dočasně odcházejí z práce. I tato čísla naznačují, že ošetřovné není marginální záležitostí, ale významným faktorem, se kterým HR oddělení musí aktivně počítat.

Digitální ošetřovné: Co se změnilo 

Od ledna 2025 se ošetřovné plně přesunulo do digitální podoby. Lékař dnes už nevydává papírový tiskopis, ale vystaví elektronické rozhodnutí o potřebě ošetřování. Zároveň vytvoří takzvaný identifikátor, tedy unikátní kód, který předá rodiči. Ten jej musí doručit svému zaměstnavateli, nejčastěji e-mailem nebo prostřednictvím interního HR systému.

Zaměstnavatel na základě tohoto identifikátoru vyplní elektronický formulář, ve kterém potvrdí údaje o pracovním poměru a výši příjmů, a odešle jej České správě sociálního zabezpečení. Teprve ČSSZ pak vyhodnotí, zda jsou splněny všechny podmínky a dávku vyplatí zaměstnanci. Celý postup nároku na ošetřovné se opírá o ustanovení § 39 a násl zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Pro zaměstnavatele se tak největší změna odehrává na úrovni procesů a vnitrofiremní komunikace. Už nejde o to shromažďovat papírové tiskopisy, ale zajistit, aby zaměstnanci věděli, jak s identifikátorem naložit, aby manažeři dokázali absenci správně zaznamenat a aby mzdové oddělení mělo všechny podklady k dispozici včas. Jde tedy především o hladkou koordinaci mezi zaměstnancem, HR a ČSSZ.

Rozšířený okruh oprávněných: OSVČ, dohodáři a spol.

V roce 2025 se nárok na ošetřovné rozšířil i mimo klasické zaměstnance v pracovním poměru. Nově mohou dávku čerpat také osoby samostatně výdělečně činné, pokud byly alespoň tři měsíce účastny nemocenského pojištění, a rovněž zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce, pokud splnili podmínku účasti na pojištění.

Pro zaměstnavatele tato změna znamená především pečlivější administrativu při potvrzování údajů. Není na něm, aby zjišťoval, zda někdo byl zároveň OSVČ nebo zda splnil podmínku účasti jinde. Úkolem HR je pouze potvrdit informace, které se vztahují k danému pracovnímu vztahu – tedy kdy vznikl, jaký má zaměstnanec druh smlouvy a jaké byly jeho příjmy. Všechny další aspekty, jako například ověření minimální délky účasti nebo kombinaci více pojištěných činností, posuzuje až Česká správa sociálního zabezpečení.

Příkladem může být žena pracující na DPP, která si vydělává měsíčně alespoň 11 500 korun.  Protože její výdělek převyšuje rozhodnou hranici, vzniká jí účast na nemocenském pojištění. Pokud musí zůstat doma s nemocným dítětem, zaměstnavatel jen potvrdí její pracovní vztah a výši příjmu, zatímco ČSSZ vyhodnotí, že podmínky účasti byly splněny, a dávku vyplatí.

Personální plánování: OČR jako neplacená překážka v práci

Ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění, není tedy hrazeno zaměstnavatelem – zaměstnanci během čerpání OČR nedostávají mzdu. Pro zaměstnavatele to tedy sice neznamená přímý finanční výdaj, ale přináší provozní komplikace:

• Výpadky v týmu – zejména u směnného provozu může krátkodobá nepřítomnost zaměstnance narušit chod provozovny.
   
• Omezení produktivity – zaměstnanec na OČR nesmí během této doby vykonávat žádnou práci (ani z domova).
   
• Plánování záloh – HR může předem nastavit pravidla pro přerozdělování směn, využití brigádníků nebo čerpání dovolené kolegů.
   

Pozor na častý omyl: Zaměstnanec nemůže během ošetřovného „trochu pracovat z domova“. Jakmile vykoná práci, nárok na dávku zaniká a může dojít i k porušení zákona.

Časté chyby v čerpání OČR

Nejčastější chyby při čerpání ošetřovného pramení buď z nedoložených či chybných podkladů, nebo ze špatného uchopení specifických situací. Typickým příkladem je střídání pečujících osob. Zákon sice umožňuje, aby se rodiče v péči vystřídali, ovšem pouze jednou během celé podpůrčí doby a vždy se stejným identifikátorem od lékaře. Pokud rodiče tuto změnu řádně nenahlásí, může mít ČSSZ za to, že o dítě pečovali oba současně – a v takovém případě nárok na dávku zaniká.

Zmatek přináší někdy i samotný pojem „osamělý rodič“, na jehož právní definici závisí délka podpůrčí doby. Podle § 40 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, činí podpůrčí doba u ošetřovného standardně 9 kalendářních dnů, a u osamělého pojištěnce, který má v trvalé péči alespoň jedno školou povinné dítě mladší 16 let, až 16 kalendářních dnů. Osamělým rodičem je přitom svobodný, ovdovělý nebo rozvedený rodič, pokud nežije s druhem či družkou nebo v registrovaném partnerství. Pokud ještě není formálně rozveden, ČSSZ jej za osamělého rodiče nepovažuje, i kdyby dítě vychovával sám. Stejně tak pokud rozvedený rodič sdílí domácnost s novým partnerem, nárok na prodloužené ošetřovné zaniká. To bývá pro zaměstnance překvapení – mnozí se domnívají, že rozhoduje faktická péče, ale zákon je v tomto ohledu velmi striktní.

Někdy překvapí rodiče i pravidlo, že ošetřovné se vyplácí jen jednou, i když onemocní více dětí najednou. Rodič tak nemůže dostat dvě dávky souběžně, ačkoli má objektivně více práce. A podpůrčí doba se neprodlužuje ani tehdy, pokud se u ošetřovaného během těchto dnů objeví nová nemoc – zákon to stále považuje za tentýž případ.

Shrnutí

Ošetřovné není jen administrativní formalita. Je to zrcadlo, které ukazuje, jak dobře má firma nastavené procesy, jak pružně zvládá nepředvídatelné výpadky a jak komunikuje se svými lidmi. V září, kdy se spousta firem rozjíždí naplno po prázdninách, může být dobré HR nastavení právě tím, co udrží klid na palubě i ve chvíli, kdy se půlka týmu ocitne „na paragrafu“.