Smluvní pokuta - jak ji správně nastavit

Smluvní pokuta 

Téměř v každé smlouvě, která shrnuje práva a povinnosti, je zahrnuta i smluvní pokuta pro případ porušení konkrétního ustanovení dané smlouvy. Smluvní pokuta utvrzuje splnění smluvní povinnosti a motivuje dlužníka k jejímu řádnému a včasnému plnění.

Podstatné pro uplatnění smluvní pokuty je samotné porušení povinnosti definované ve smlouvě a nikoliv to, zda tím vznikla druhé straně nějaká škoda. Současně platí, že zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 

Je důležité upozornit na to, je-li sjednána smluvní pokuta, platí jako zákonné pravidlo, že věřitel nemá právo na náhradu škody vzniklé porušením téže povinnosti. Vztah smluvní pokuty a náhrady škody je proto vhodné ve smlouvě výslovně promyslet.

Smluvní pokuta musí splňovat základní pravidla, kterými jsou: 

• Smluvní pokuta musí být jasně definována a navázána na určitou povinnost;
• Musí být stanovena výše smluvní pokuty, případně způsob výpočtu;
• Výši smluvní pokuty je nutné nastavit přiměřeně významu a hodnotě zajišťované povinnosti. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit.

Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na smluvní pokutu, které již dospělo. U smluvní pokuty související s odstoupením je nutné vždy posoudit konkrétní znění smlouvy a okamžik vzniku i splatnosti nároku.

Smluvní pokuta v pracovněprávních vztazích

Zaměstnavatel nemůže smluvní pokutou sankcionovat zaměstnance například za pozdní příchody, porušení pracovních postupů, nedodržení pracovních úkolů nebo porušení povinnosti mlčenlivosti.

Smluvní pokutu lze v pracovněprávních vztazích sjednat jen tehdy, pokud to zákoník práce výslovně dovoluje. Typickým případem je konkurenční doložka. Je-li v ní smluvní pokuta sjednána a zaměstnanec ji zaplatí, jeho závazek z konkurenční doložky zaniká.

Legislativní rámec

Nový občanský zákoník a smluvní pokuta patří k nejvyhledávanějším výrazům na internetu. Smluvní pokuta v občanském zákoníku je ukotvena v paragrafech 2048 a dalších. 

Dalším souvisejícím dokumentem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

Dříve byla smluvní pokuta zahrnuta i v obchodním zákoníku, ten byl k 1.1.2014 zrušen. 

Smluvní pokuta vzor

Ve smlouvě, do které chcete smluvní pokutu zahrnout, musí být definováno, ke které konkrétní povinnosti se smluvní pokuta váže. Příliš vágní definice může způsobit neplatnost celého ujednání o smluvní pokutě. 

Nevhodná definice, která může způsobit neplatnost smluvní pokuty: 

Při nesplnění povinnosti, musí strana uhradit straně druhé smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. 

Správná definice smluvní pokuty: 

Poruší-li zhotovitel povinnost vymalovat kanceláře AA a BB nejpozději do 15. 2. 20XX, zaplatí objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny díla za každý i započatý den prodlení.

Je důležité si kromě výše a výpočtu smluvní pokuty stanovit splatnost smluvní pokuty a související úroky z prodlení ze smluvní pokuty. Typicky je splatnost smluvní pokuty nastavena XX dní po doručení výzvy oprávněné strany k úhradě, kde oprávněná strana vyzve dlužníka k plnění. Strany mohou sjednat splatnost smluvní pokuty například do určitého počtu dnů od doručení výzvy. Není-li doba plnění sjednána, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník plní bez zbytečného odkladu. 

Je-li dlužník v prodlení s úhradou peněžité smluvní pokuty, může věřitel za zákonných podmínek požadovat úrok z prodlení. Strany si mohou sjednat jeho výši; jinak se použije zákonná výše. Pozor, úrok se „nepřipočítává“ automaticky. Věřitel jej může požadovat při splnění zákonných podmínek.

Smluvní pokuta a úrok z prodlení jsou z pohledu práva rozdílné nástroje. Smluvní pokuta je nástrojem smluvním, oproti tomu úrok z prodlení může vyplývat ze smlouvy nebo ze zákona. Není-li jeho výše ujednána, použije se výše stanovená právním předpisem.

Vzor, jak správně stanovit smluvní pokutu 

Smluvní pokuta při prodlení s dodáním zboží:  Dodavatel je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny včetně DPH za zboží, které nebylo dodáno řádně a včas podle čl. [doplnit] smlouvy, a to za každý i započatý den prodlení. Smluvní pokuta je splatná do 10 dnů od doručení písemné výzvy objednatele, ve které objednatel uvede porušenou povinnost, dobu prodlení a výpočet smluvní pokuty. Uplatněním smluvní pokuty není dotčena povinnost dodavatele dodat zboží, pokud trvá.

Jste personalista či personalistka a chcete dostávat tipy a užitečné informace? Přidejte se do naší LinkedIn skupiny JenHR – Meeting room o personalistice, kde vedle tipů můžete konzultovat vaše dotazy s naší HR expertkou.

Výše smluvní pokuty, výpočet smluvní pokuty 

Výši smluvní pokuty si strany sjednávají podle významu zajišťované povinnosti, možné újmy při jejím porušení, ceny zakázky, délky prodlení a dalších okolností konkrétního vztahu.

Smluvní pokutu lze určit například:

• pevnou částkou za jednotlivé porušení konkrétní povinnosti;
• procentem z jasně vymezeného základu za každý den prodlení;
• kombinací pevné částky a průběžně narůstající pokuty.

Nestačí uvést pouze sazbu, například „0,5 %“. Musí být zřejmé, z jaké částky se pokuta počítá, za jaké porušení náleží a zda jde o pokutu jednorázovou, denní, měsíční nebo jinak stanovenou.

Pro úplnost si pojďme ukázat nejčastější chyby při sjednávání smluvní pokuty:

• Smluvní pokuta není navázaná na porušení konkrétní povinnosti;
• Je stanovena příliš vysoká smluvní pokuta;
• Smluvní pokuta navázaná na odstoupení není automaticky neplatná ani automaticky chybná; vyžaduje přesné posouzení; 
• Ve spotřebitelských smlouvách je nutné zvlášť posuzovat srozumitelnost, transparentnost a přiměřenost smluvní pokuty; samotné umístění v obchodních podmínkách není bez dalšího rozhodující;
• Neurčité, nedostatečné nebo nejednoznačné určení výše smluvní pokuty nebo způsobu, jakým se stanoví.