Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění: jaké má výhody?

Svým zaměstnancům pomůžete spořit na budoucnost, navíc získáte daňové úlevy, úsporu mzdových nákladů a podpoříte udržitelnost. 

V českém III. penzijním pilíři se setkáte především s penzijním připojištěním se státním příspěvkem a doplňkovým penzijním spořením.

Do transformovaných fondů penzijního připojištění již noví účastníci vstoupit nemohou, nové smlouvy se uzavírají v rámci doplňkového penzijního spoření.
 

Jaké jsou výhody pro zaměstnavatele

U daňově podporovaných produktů je potřeba rozlišovat dva různé limity.

Příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů do společného limitu 50 000 Kč za kalendářní rok.

👉 Do tohoto limitu se sčítají příspěvky zaměstnavatele například na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt.

Samostatný limit 48 000 Kč ročně se týká vlastních příspěvků zaměstnance, které si může při splnění zákonných podmínek odečíst od základu daně.

Tento limit je rovněž společný pro všechny jeho daňově podporované produkty

Jaké jsou výhody pro zaměstnance

Daňový odpočet se týká vlastních příspěvků zaměstnance, nikoli příspěvků hrazených zaměstnavatelem.

👉 U penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření si zaměstnanec může standardně odečíst od základu daně tu část svého měsíčního příspěvku, která přesahuje částku rozhodnou pro nejvyšší státní příspěvek.

V současnosti jde o část vlastního příspěvku nad 1 700 Kč měsíčně. Celkový roční odpočet za všechny daňově podporované produkty může činit nejvýše 48 000 Kč.

Příspěvek zaměstnavatele na daňově podporovaný produkt je při splnění zákonných podmínek a do společného ročního limitu 50 000 Kč na straně zaměstnance osvobozen od daně.

Ve srovnání se stejnou částkou vyplacenou ve mzdě proto může být pro zaměstnance i zaměstnavatele odvodově výhodnější.

U penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření může zaměstnanec podle výše svého vlastního příspěvku získat také státní příspěvek.

👉 Od 1. července 2024 vzniká nárok na státní příspěvek od vlastního měsíčního příspěvku 500 Kč a jeho maximální výše se váže na vlastní příspěvek 1 700 Kč. K částce hrazené zaměstnavatelem se státní příspěvek neposkytuje.

Penzijní spoření a příspěvek zaměstnavatele neomezují jiné daňové úlevy. Daňové úlevy je možné kumulovat. 

Je třeba doplnit, že vlastní příspěvky zaměstnance na všechny daňově podporované produkty mají společný limit 48 000 Kč ročně a příspěvky zaměstnavatele společný limit osvobození 50 000 Kč ročně.

Nelze tedy bez omezení „kumulovat“ samostatné limity pro penzijní a životní pojištění.
 

Jak funguje příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění

Uvětšiny zaměstnanců jde o dobrovolný benefit, který zaměstnavatel nemusí zavést. Pokud však zaměstnavatel právo na příspěvek stanoví ve vnitřním předpisu nebo jej sjedná v pracovní či kolektivní smlouvě, řídí se jeho poskytování stanovenými podmínkami.

Od 1. ledna 2026 navíc existuje významná zákonná výjimka.

👉 Zaměstnavatel je povinen za zákonem stanovených podmínek přispívat na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření vybraným zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci ve třetí kategorii u určených rizikových faktorů.

Podmínky dobrovolného příspěvku může zaměstnavatel upravit například ve vnitřní směrnici zaměstnavatele, kolektivní smlouvě nebo pracovní smlouvě.

Pokud zvolí vnitřní předpis, musí být vydán písemně a zaměstnavatel s ním zaměstnance seznámí.

👉 Vnitřní směrnice na penzijní příspěvek zaměstnavatele by měla obsahovat pravidla pro poskytování dobrovolného příspěvku by měla jednoznačně určit zejména okruh zaměstnanců, kterým příspěvek náleží, jeho výši a periodicitu, okamžik vzniku a zániku práva, případné podmínky při dlouhodobé nepřítomnosti a způsob předání potřebných údajů zaměstnavateli.

Stanovená kritéria musí zaměstnavatel uplatňovat jednotně a v souladu se zásadou rovného zacházení a zákazem diskriminace.

Směrnice na penzijní příspěvek by měla obsahovat: 
 

• Pro které zaměstnance je tento benefit platný, kdo jej může využívat
• Jaká bude výše příspěvku od zaměstnavatele
• Od kdy mohou zaměstnanci benefit využívat (až po skončení zkušební doby, po ukončení 1 roku zaměstnání atd.)
• Je nutné, aby si zaměstnanec sám spořil určitou částku?
• Jak mohou či nemohou benefit využívat zaměstnanci, kteří jsou dlouhodobě mimo pracovní proces? Bude i pro ně stále platný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění v době nemoci zaměstnance či například péče o dítě? 
   

Příspěvek na penzijní připojištění od zaměstnavatele účtování

Pojďme se podívat i na příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a jeho účtování. 

Zaměstnanec si může při splnění zákonných podmínek odečíst od základu daně své vlastní příspěvky na daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, a to v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč za rok.

Příspěvky hrazené zaměstnavatelem se do tohoto osobního odpočtu zaměstnance nezahrnují.

Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění

Dalším žádaným benefitem, kterým potěšíte své zaměstnance, je příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění.  

➡ Výhody pro zaměstnavatele 

Příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované soukromé životní pojištění může být na straně zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem, pokud právo zaměstnance na tento příspěvek vyplývá například z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy.

Na straně zaměstnance se však osvobození uplatní pouze v rámci společného ročního limitu 50 000 Kč pro příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty.
 

➡ Výhody pro zaměstnance 

Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění, které je zakotvené v kolektivní nebo pracovní smlouvě, případně v jiném vnitřním předpise, jsou na straně zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů a nepodléhají ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.

Životní pojištění = odpočet daně

Vlastní pojistné zaměstnance na daňově podporované soukromé životní pojištění lze při splnění zákonných podmínek zahrnout do společného ročního odpočtu až 48 000 Kč. U produktů vzniklých od 1. ledna 2024 se daňová podpora obecně váže mimo jiné na podmínku, že k výplatě nedojde dříve než po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu a současně před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne věku 60 let. U smluv vzniklých před 1. lednem 2024 se nadále uplatňuje předchozí právní režim.

Při předčasném ukončení nebo jiném porušení podmínek daňově podporovaného produktu může vzniknout povinnost dříve využitou daňovou podporu vrátit.

U produktů vzniklých od 1. ledna 2024 se vlastní příspěvky zaměstnance, které byly v předchozích 10 zdaňovacích obdobích odečteny od základu daně, za zákonných podmínek stávají příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Dříve osvobozené příspěvky zaměstnavatele za stanovené období se naopak stávají příjmem podle § 6.

U starších smluv se postupuje podle právní úpravy platné před 1. lednem 2024.
 

Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění a daně

Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění je při splnění zákonem stanovených podmínek výhodný pro zaměstnavatele i zaměstnance. Příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované soukromé životní pojištění je při splnění zákonných podmínek a do společného ročního limitu 50 000 Kč osvobozeným příjmem zaměstnance. Samotné poskytování tohoto osvobozeného příspěvku proto neznamená, že jej zaměstnanec musí uvádět jako zdanitelný příjem v daňovém přiznání. Daňové přiznání může být relevantní například tehdy, pokud zaměstnanec musí v důsledku porušení podmínek produktu dříve čerpanou daňovou podporu vrátit.

Novinka od roku 2026

👉 Od 1. ledna 2026 mají za zákonem stanovených podmínek vybraní zaměstnanci vykonávající rizikovou práci ve třetí kategorii právo na povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.
 

Zaměstnanec musí své právo u zaměstnavatele uplatnit.
 

• Pokud následně v kalendářním měsíci odpracuje alespoň tři směny příslušné rizikové práce, činí povinný příspěvek 4 % z jeho vyměřovacího základu za daný měsíc.
• Povinný příspěvek se započítává do společného ročního limitu 50 000 Kč pro osvobozené příspěvky zaměstnavatele.