Ochranná doba po výpovědi a při nemoci

Ochranná doba zaměstnance

Zákoník práce stanovuje, že ochranná doba platí pro zaměstnance, pro které by bylo značně obtížné nové zaměstnání získávat, anebo by se rozvázání pracovního poměru výpovědí jevilo jako nespravedlivé vzhledem k tomu, že zaměstnanec plní jiné povinnosti vůči společnosti.

Ochranná doba platí pouze při výpovědi ze strany zaměstnavatele. Ochranná doba nebrání výpověď zaměstnanci podat. 

Zákoník práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je:

• Zaměstnanci je nařízena karanténa nebo je uznán dočasně práce neschopným; 
• Zaměstnanci při výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení; 
• V době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce; 
• V době, kdy je zaměstnankyně těhotná, kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, kdy zaměstnanec čerpá otcovskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou; 
• V době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb dočasně nezpůsobilým pro noční práci; 
• V době, kdy zaměstnanec poskytuje dlouhodobou péči v případech podle zákona o nemocenském pojištění. V době, kdy ošetřuje dítě mladší než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle zákona o nemocenském pojištění. A také v době, kdy pečuje o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění.

Ochranná doba po skončení pracovního poměru

Zaměstnanci byla doručena výpověď. Zaměstnanec oznámil a doložil podmínky pro vznik ochranné doby, která by měla měla být delší, než doba výpovědní. V tomto případě se ochranná doba do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr zaměstnance skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Jinými slovy, výpovědní doba se přerušuje a její zbývající část doběhne až po skončení ochranné doby. 

Pokud ochranná doba nastane po doručení výpovědi a skončí ještě před uplynutím výpovědní doby, nemá na běh výpovědní doby vůbec žádný vliv. 

Ochranná doba a nemocenská 

Nemocenské náleží zaměstnanci ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pracovního poměru, hrazení pojištění, a to ve lhůtě 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání. 

U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání.

Pokud se zaměstnanec dostane do dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, náleží zaměstnanci od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti nemocenská, kterou bude vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení. Zaměstnanec nemá prvních 14 dnů nárok na náhradu mzdy od bývalého zaměstnavatele.

Publikováno 28. května 2024