Datové novinky: 7 čísel, která mění český trh práce. Co by zaměstnavatelé neměli přehlédnout?

7 čísel, která ukazují, jak se mění český trh práce

Vyšší mzdy, rostoucí počet zahraničních zaměstnanců, stabilní nezaměstnanost i nástup umělé inteligence do náboru. Sedm aktuálních čísel ukazuje, že český pracovní trh prochází změnami, které se přímo dotýkají zaměstnavatelů.

Zatímco minimální mzda od ledna vzroste o 11,2 %, nezaměstnanost už třetí měsíc zůstává na 5 %. Firmy přitom stále hledají kvalifikované pracovníky a čím dál častěji se obracejí k AI. Rozdíly mezi regiony navíc zůstávají výrazné – jen mezi Prahou a Karlovarským krajem činí téměř 22 tisíc korun měsíčně.

Co z toho plyne pro HR? Vyšší počet uchazečů ještě nezaručuje snadnější nábor a celostátní průměrná mzda nemusí vypovídat o tom, jakou odměnu očekávají kandidáti ve vašem regionu. Firmy proto potřebují sledovat nejen vývoj ekonomiky, ale především to, jak se mění konkurence o zaměstnance v konkrétních profesích.

Následující přehled přináší podrobnější pohled na jednotlivá čísla a jejich dopady do praxe.

Minimální mzda vzroste o 11,2 %. Firmy možná budou muset přidat i zkušenějším zaměstnancům

Od 1. ledna 2027 vzroste minimální mzda z 22 400 Kč na 24 900 Kč měsíčně. Zaměstnanci s nejnižší zákonnou mzdou si tak polepší o 2 500 Kč. Hodinová sazba při čtyřicetihodinové pracovní době se zvýší na 148,30 Kč.

Samotné zvýšení ale může mít pro firmy v různých částech republiky odlišné důsledky.

• V Praze dosáhla průměrná hrubá mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku 66 459 Kč.
• V Karlovarském kraji činila pouze 44 476 Kč.
• Rozdíl mezi oběma regiony tak dosahuje 21 983 Kč měsíčně.

Když s těmito částkami porovnáme minimální mzdu pro rok 2027, v Praze představuje přibližně 38 % současného průměrného výdělku. V Karlovarském kraji už téměř 56 %. Jde o srovnání budoucí minimální mzdy se současnými průměrnými výdělky, přesto dobře ukazuje, jak rozdílná může být situace zaměstnavatelů v jednotlivých regionech.

Co to znamená v praxi? Firma dnes například nabízí nováčkům 25 000 Kč a zkušenějším kolegům 28 000 Kč. Pokud kvůli vyššímu minimu zvýší nástupní mzdu na 27 000 Kč, rozdíl mezi oběma skupinami se zmenší ze 3 000 Kč na pouhou tisícikorunu. Zaměstnavatel tak může řešit, zda nepřidat také zkušenějším pracovníkům.

Vyšší minimální mzda může ovlivnit nejen nejhůře placené pozice, ale i celý systém odměňování ve firmě.

A růst minima nekončí. Podle současné predikce MPSV by v roce 2028 mohlo dosáhnout 26 900 Kč. Firmám se proto vyplatí promyslet nejen lednové zvýšení, ale i to, jak budou v dalších letech nastavovat rozdíly mezi nástupními a vyššími mzdami.

Podrobnosti o pravidlech odměňování najdete také v našem článku o minimální mzdě v ČR.

Zdroj: MPSV – Minimální mzda v roce 2027.

V Praze se vydělává nejvíc. Mzdy ale rychleji rostou na Moravskoslezsku

Průměrná hrubá mzda v Česku dosáhla ve druhém čtvrtletí 2026 částky 51 966 Kč. Meziročně vzrostla o 6,4 %. Po odečtení inflace si zaměstnanci polepšili o 4,3 %, takže za svou mzdu si mohou koupit více zboží a služeb než před rokem.

Nejrychleji přitom výdělky nerostly v Praze, ale v Moravskoslezském kraji.

• Moravskoslezský kraj: meziroční růst mezd o 6,8 %.
• Jihočeský a Plzeňský kraj: růst o 6,7 %.
• Praha: růst o 6,2 %.

Zajímavé je, že na Moravskoslezsku zároveň mírně ubylo zaměstnanců, v přepočtu na plné úvazky o 0,2 %. V Praze jejich počet naopak vzrostl o 1,8 %. Rychlejší růst mezd tedy ještě neznamená, že firmy přijímají více lidí.

Kde mzdy vyskočily o 16,6 %?

Ještě větší rozdíly najdeme mezi jednotlivými odvětvími. Nejrychleji, o 16,6 %, rostly mzdy v administrativních a podpůrných činnostech. Do této skupiny patří například pracovní agentury, bezpečnostní služby nebo úklidové firmy.

Pro srovnání, ve veřejné správě a obraně vzrostly mzdy o 9 %, zatímco v těžbě a dobývání pouze o 2,2 %.

Samotný vysoký procentní růst ale nemusí znamenat nadprůměrné výdělky. Administrativní a podpůrné činnosti patří mezi odvětví s nižší mzdovou úrovní, takže i výrazné zvýšení může znamenat dohánění jiných oborů.

Při nastavování nástupní mzdy proto nestačí sledovat, o kolik rostou platy v celé republice. Mnohem důležitější je zjistit, kolik nabízejí firmy hledající podobné zaměstnance ve stejném regionu.

Jak rozdílně se mohou vyvíjet nástupní mzdy konkrétních profesí, ukazují také data JenPráce.cz o vývoji mezd na jaře 2026.

Zdroj: ČSÚ – Průměrné mzdy, 2. čtvrtletí 2026.

Nezaměstnanost už třetí měsíc drží 5 %. Proč je přesto těžké sehnat lidi?

Česká nezaměstnanost zůstala v září potřetí za sebou na 5,0 %. Podle Úřadu práce ČR bylo v evidenci 368 377 uchazečů o zaměstnání. Zaměstnavatelé mu současně hlásili 104 359 volných pracovních míst, tedy o více než pět tisíc více než v srpnu.

Na jedno evidované volné místo tak připadalo přibližně 3,5 uchazeče. Na první pohled by se mohlo zdát, že zaměstnavatelé mají z čeho vybírat. Jenže člověk hledající administrativní práci v Ostravě pravděpodobně nenastoupí na pozici svářeče v Plzni.

Vyšší počet nezaměstnaných automaticky neznamená snazší nábor. Záleží především na tom, jaké mají uchazeči zkušenosti, kde hledají práci a jaké podmínky jsou ochotni přijmout.

Podrobněji jsme se tomuto problému věnovali v předchozích datových novinkách o nezaměstnanosti a nedostatku vhodných kandidátů.

Které profese firmy v září nejvíce hledaly? Stavebnictví vede, logistika posiluje

Zatímco celková nezaměstnanost zůstává beze změny, poptávka po jednotlivých profesích se vyvíjí odlišně. Dobře to ukazuje zářijový přehled portálu Pracovní radar, který vychází z orientačních počtů pracovních nabídek podle dat MPSV.

K 17. září 2026 patřili mezi nejžádanější profese dělníci ve výstavbě a údržbě budov (přibližně 1 050 nabídek), skladníci a obsluha VZV (980) a řidiči tahačů a kamionů (870).

Zajímavější než samotné pořadí je ale jeho vývoj. Počet nabídek pro skladníky se oproti srpnu zvýšil o 13 %, zatímco u kuchařů klesl o 22 %. U zdravotních sester vzrostl o 18 %.

Za těmito rozdíly může být mimo jiné sezónnost. Stavební firmy se snaží dokončit zakázky před zimou, sklady a distribuční centra začínají hledat posily pro předvánoční období a v gastronomii postupně končí hlavní letní sezóna.

Pro personalisty je důležité především načasování náboru. Například firma, která začne skladníky hledat až v listopadu, může narazit na silnější konkurenci zaměstnavatelů, kteří své podzimní nábory zahájili už v září.

Počty aktivních nabídek ale samy o sobě neříkají, jak obtížné je konkrétní pozici obsadit. K tomu je potřeba znát také nabídku kandidátů v regionu, výši mzdy a pracovní podmínky.

Poznámka k datům: Jde o orientační počty aktivních nabídek k 17. září 2026 podle Pracovního radaru, nikoli o soupis všech pracovních míst v ČR. Mediány mezd na infografice vycházejí z nabídek s uvedeným finančním ohodnocením.

Zdroj: Pracovní radar – Nejžádanější profese v září 2026.

Více než 24 tisíc absolventů a mladistvých hledá práci

V září se také tradičně zvýšil počet absolventů a mladistvých v evidenci Úřadu práce. Na konci měsíce jich bylo 24 446.

Pro firmy, které hledají zaměstnance na juniorské pozice nebo jsou ochotné nové kolegy zaučit, může být podzim vhodným obdobím pro nábor.

Ne každý absolvent má praxi, kterou zaměstnavatel očekává. Pokud ji ale firma dokáže nahradit zaškolením, může oslovit i uchazeče, kteří by jinak kvůli požadavkům na zkušenosti na její nabídku nereagovali.

U juniorské pozice se vyplatí znovu zvážit, co musí kandidát skutečně umět už při nástupu a co se může naučit během prvních měsíců.

Zdroj: Úřad práce ČR – Nezaměstnanost v září 2026.

93 % recruiterů chce více využívat AI. Najít kvalifikované lidi je ale stále těžší

Umělá inteligence si v náboru získává stále pevnější místo. Podle globálního výzkumu společnosti LinkedIn zveřejněného v lednu 2026 plánuje 93 % recruiterů v letošním roce využívat AI více než dosud.

Výzkum přinesl ještě dvě zajímavá zjištění: 66 % náborářů uvádí, že je pro ně obtížnější najít kvalifikované zaměstnance než před rokem, a 59 % recruiterů říká, že jim AI pomáhá objevovat kandidáty s dovednostmi, které by jinak přehlédli.

Právě poslední údaj stojí za pozornost. Představme si například firmu, která hledá vedoucího skladu. Vhodným kandidátem může být člověk, který dosud pracoval jako koordinátor logistiky, ale má zkušenosti s vedením týmu, plánováním směn i organizací provozu.

Při hledání pouze podle názvu pracovní pozice by ho recruiter mohl minout. AI ale může pomoci rozpoznat, že jeho zkušenosti odpovídají tomu, co firma skutečně potřebuje.

Největší přínos AI tak nemusí být v rychlejším vyřazování životopisů, ale v nalezení lidí, které by firma jinak vůbec neoslovila.

AI ale nemusí správně vyhodnotit všechny souvislosti. Může například přehlédnout přenositelné zkušenosti nebo naopak přecenit podobnost mezi názvy pracovních pozic. Skutečné schopnosti a vhodnost kandidáta proto musí následně posoudit recruiter.

Jak umělou inteligenci využít při screeningu životopisů, aniž by se vytratilo lidské rozhodování, vysvětlujeme také v článku Jak zrychlit nábor.

Výsledky pocházejí z mezinárodního výzkumu LinkedIn, nikoli z reprezentativního šetření mezi českými personalisty.

Zdroj: LinkedIn – Research: Talent 2026.

Zahraničních zaměstnanců přibylo za deset let 228 %. Nejvíc jich pochází z Ukrajiny

Zahraniční pracovníci mají na českém trhu práce stále větší zastoupení. Podle Českého statistického úřadu pracovalo v roce 2015 v Česku 252,8 tisíce rezidentních zahraničních zaměstnanců. V roce 2025 už jich bylo 829,8 tisíce.

Za deset let tak jejich počet vzrostl o 577 tisíc lidí, tedy o 228 %.

Změnilo se také to, odkud zahraniční zaměstnanci přicházejí. Zatímco v roce 2015 tvořili přibližně tři čtvrtiny zaměstnanci ze zemí Evropské unie, v roce 2025 už mírně převažovali pracovníci ze zemí mimo EU.

Nejpočetnější skupiny tvořili Ukrajinci (307,2 tisíce, přibližně 37 %) a Slováci (207,4 tisíce, přibližně 25 %). Dohromady představovali téměř 62 % všech zahraničních zaměstnanců zahrnutých do této statistiky.

Poznámka k datům: ČSÚ zde pracuje s ekonomickým rezidenstvím, nikoli pouze s administrativní evidencí pracovních povolení nebo pobytů. Údaje se proto mohou lišit od statistik Úřadu práce.

Zaměstnáváte Ukrajince? Zkontrolujte platnost dočasné ochrany

Zaměstnavatelé by si nyní měli dát pozor na platnost dočasné ochrany u části ukrajinských pracovníků. Lidé, kteří se letos online registrovali k jejímu prodloužení, museli nejpozději do 30. září 2026 osobně navštívit pracoviště Ministerstva vnitra a získat nový vízový štítek. Tím se jejich dočasná ochrana prodloužila do 31. března 2027.

Pokud tento krok nedokončili, původní dočasná ochrana jim 30. září zanikla. Případné jiné oprávnění k pobytu a práci je potřeba posoudit zvlášť.

Pro personalisty je důležité ověřit, zda mají dotčení zaměstnanci stále platné oprávnění pracovat v Česku. Samotné potvrzení o jarní online registraci už nestačí jako doklad pokračující dočasné ochrany.

Při kontrole zaměstnanecké dokumentace by si proto firmy měly ověřit zejména platnost pobytových dokladů a případná další oprávnění, na jejichž základě zaměstnanec pracuje.

Podrobnější pravidla najdete v našem článku Zaměstnávání cizinců v praxi: Co platí pro Ukrajince a další pracovníky.

Zdroje: ČSÚ – Cizinci změnili českou ekonomiku, Ministerstvo vnitra – Dočasná ochrana.

JMHZ čekají od ledna další změny. Co musí zaměstnavatelé zkontrolovat?

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) už firmy několik měsíců používají. Od dubna podávají pravidelná hlášení a od července se rozšířila pravidla pro registraci zaměstnanců před nástupem.

Další úpravy začnou platit 1. ledna 2027. MPSV zveřejnilo 5. října finální technické podklady pro mzdové a personální systémy. Změní se některé datové atributy, číselníky i kontroly podání.

Pro firmy je důležité zejména to, že podání za rok 2026 a za rok 2027 se budou řídit odlišnými verzemi pravidel. Pokud například zaměstnavatel v roce 2027 opraví hlášení za listopad 2026, musí se stále použít pravidla platná pro vykazované období roku 2026.

Dodavatelé mzdových systémů proto musí zajistit podporu obou verzí. Firmy by si měly ověřit nejen připravenost softwaru, ale také to, zda budou správně fungovat případná opravná hlášení za předchozí období.

Přehled souvisejících mzdových povinností najdete také v článku Odvody a náklady za zaměstnance pro personalisty.

JMHZ změní také statistiky mezd

Jednotné měsíční hlášení ovlivní i to, odkud budeme získávat informace o vývoji mezd v Česku. Od referenčního roku 2027 začne Český statistický úřad používat údaje z JMHZ jako hlavní zdroj pro pravidelné statistiky zaměstnanců a mezd.

Nový systém má nahradit dosavadní čtvrtletní výkaz Práce 2-04. Zaměstnavatelům by tak měla postupně ubýt část duplicitního statistického vykazování.

Změna ale může ovlivnit také srovnatelnost mzdových statistik. ČSÚ upozorňuje, že přechod z dosavadních výběrových šetření na administrativní data může vést k revizím některých ukazatelů. To bude důležité i pro personalisty, kteří podle oficiálních mzdových statistik plánují rozpočty nebo porovnávají odměňování.

Zdroje: MPSV – Změny JMHZ pro rok 2027, ČSÚ – Jednotné měsíční hlášení.

Home office a pružná pracovní doba mizí z inzerátů. Lidé o ně ale stále stojí

Zaměstnavatelé v pracovních inzerátech méně často zmiňují možnost pracovat z domova nebo si přizpůsobit pracovní dobu.

Podle údajů zveřejněných na BusinessInfo.cz nabízelo od ledna do července 2026 některou z těchto možností 23,6 % aktivních pracovních nabídek na sledovaných pracovních portálech. Ve stejném období loňského roku to bylo 26,1 %. Podíl se tak meziročně snížil o 2,5 procentního bodu.

To ale ještě neznamená, že firmy práci z domova nebo pružnou pracovní dobu skutečně ruší. Data zachycují možnosti, které zaměstnavatelé označují při zadávání inzerátu, nikoli všechny pracovní podmínky, které zaměstnancům nabízejí.

Flexibilitu by uvítala třetina zaměstnanců, kteří ji nemají

Zájem o pružnější pracovní režim přitom nezmizel. Stejný zdroj uvádí výsledky zaměstnaneckého průzkumu z podzimu 2025:

• 32 % zaměstnanců, kteří nemají možnost přizpůsobit si začátek a konec pracovní doby, by takovou úpravu uvítalo.
• 33 % zaměstnanců, kteří si nemohou sami rozvrhnout práci v čase, by o tuto možnost stálo.
• 24 % zaměstnanců bez možnosti částečného úvazku by takový režim ocenilo.

Firmy tak mohou přicházet o zájem uchazečů kvůli něčemu, co už svým zaměstnancům běžně umožňují, ale v pracovním inzerátu to nezmiňují.

Nemusí přitom jít jen o home office. Například ve výrobě nebo logistice může být pro zaměstnance důležitá možnost vyměnit si směnu s kolegou, znát rozpis směn dostatečně dopředu nebo si přizpůsobit začátek pracovní doby.

Pokud zaměstnavatel takové možnosti nabízí, měl by je v inzerátu konkrétně popsat. Obecné označení „flexibilní pracovní doba“ totiž samo o sobě neříká, zda si člověk může posunout začátek směny o půl hodiny, nebo si práci organizovat výrazně samostatněji.

Pro personalisty je důležité popsat nejen samotný benefit, ale také to, jak funguje v praxi. Uchazeč pak snáze posoudí, zda mu pracovní režim skutečně vyhovuje.

Více o možnostech i úskalích těchto pracovních režimů se dočtete v článku Flexibilní práce a práce na dálku: Proč na ni firmy přecházejí a jak?.

Zdroj: BusinessInfo.cz – Flexibilita je žádaným zbožím. Firmy ji ale jako možnost uvádějí jen u čtvrtiny inzerátů (11. 9. 2026).

Co si z říjnových dat odnést do praxe?

Mzdy rostou, nezaměstnanost stagnuje a najít vhodné zaměstnance stále není jednoduché. Co z toho plyne pro personalisty?

• Porovnávejte mzdy s konkurencí. Rozhoduje konkrétní profese a region, ne celostátní průměr.

• Plánujte nábor s předstihem. U některých profesí se konkurence mezi zaměstnavateli rychle mění.

• Nehledejte jen dokonalá CV. Zvažte i kandidáty z jiných oborů, kteří mají potřebné dovednosti.

• Pohlídejte si legislativní změny. Především minimální mzdu, JMHZ a platnost pracovních oprávnění cizinců.

• Ukažte, co nabízíte. Mzdu, směny i možnosti flexibility popište přímo v inzerátu.

Nejdůležitější závěr? Více nezaměstnaných automaticky neznamená snazší nábor. Rozhoduje, jak dobře znáte svůj trh a zda vaše nabídka obstojí vedle konkurence.