První pracovní smlouva: Polovina absolventů ji podepisuje bez čtení
Začátek kariéry bývá pro čerstvé absolventy plný očekávání – ale často i chyb. Podle údajů z portálu JenPráce.cz se značná část uchazečů při nástupu do prvního zaměstnání spoléhá pouze na ústní ujednání z pohovoru a detaily pracovní smlouvy řeší až v průběhu práce. To může vést k nepříjemným překvapením, například při změně pracovní náplně, místa výkonu práce nebo délky zkušební doby.
„První pracovní smlouva není formalita – je to dokument, který nastavuje vaše práva, povinnosti i možnosti. Čím lépe mu rozumíte, tím méně nepříjemných překvapení vás čeká,“ upozorňuje Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.
Patrik (25 let), absolvent ekonomie, přijal první pracovní nabídku na pozici asistenta marketingu. Smlouvu podepsal bez bližšího zkoumání – přestože v ní byla zahrnuta konkurenční doložka platná šest měsíců od skončení pracovního poměru.
„Když jsem si smlouvu pořádně přečetl až po podpisu, zjistil jsem, že nemohu po šesti měsících nastoupit tam, kam jsem si myslel, že půjdu. Najednou jsem byl uvězněný,“ popisuje Patrik.
Podle Ondřeje Preusse, zakladatele online právní služby Dostupný advokát, by ovšem v takovém případě doložka patrně nebyla platná: „U juniorních pozic bez přístupu k obchodním tajemstvím či strategickým informacím zákon konkurenční doložku v podstatě nepřipouští. Přesto ji některé firmy do smluv vkládají a spoléhají na to, že ji zaměstnanci nebudou zpochybňovat. Nejlepší obranou je předcházet těmto situacím – smlouvu si vždy v klidu projít, ideálně s odborníkem, ještě před podpisem.“
Co musí pracovní smlouva obsahovat – a proč to vědět už před podpisem
Podle § 34 odst. 1 zákoníku práce musí každá pracovní smlouva obsahovat tři povinné náležitosti:
- Druh práce – přesné vymezení, jakou práci bude zaměstnanec vykonávat. Příliš obecná formulace („administrativní činnost“) může v praxi znamenat, že mohou být zaměstnancům zadávány úkoly, které při náboru neočekávali. Zaměstnavatel by proto měl vždy zaměstnanci předat ještě detailnější popis pracovní činnosti – ten však již nemusí být součástí pracovní smlouvy.
- Místo výkonu práce – někdy bývá uvedeno velmi široce, například v rozsahu celé obce, kraje, nebo dokonce celé ČR“. I to může časem vést k dalším problémům, jako je povinnost práce na jiné, než původně očekávané adrese. Zaměstnavatelé by však měli pamatovat na to, že místo výkonu práce by mělo odpovídat pracovní pozici – pokud tedy není důvod, aby měl zaměstnanec sjednané místo na území celé republiky (jako např. u obchodního zástupce), pak by měl mít místo výkonu práce sjednané úžeji.
- Den nástupu do práce – datum, od kterého začíná pracovní poměr a s ním i všechny související povinnosti a práva.
Vedle těchto povinných údajů smlouvy často obsahují i další ujednání, která zákon sice nevyžaduje, ale mohou zásadně ovlivnit podmínky práce a spokojenost zaměstnanců:
- Mzda a odměňování – mzda může být buď sjednána v pracovní smlouvě (pak ji zaměstnavatel nemůže měnit bez souhlasu zaměstnance), nebo je zaměstnavatelem stanovena jednostranně např. ve mzdovém výměru (ten pak může být změněn i když zaměstnanec nesouhlasí). Uchazeč by si měl zkontrolovat základní mzdu i další slíbené složky, chybějící informace o bonusech nebo příplatcích mohou vést k nedorozuměním ohledně celkového příjmu.
- Zkušební doba – zkušební doba není povinná, pokud se na ní ale strany dohodnou, musí být její délka ve smlouvě jasně stanovena. Zákon umožňuje ji sjednat u běžných pracovníků v délce max. 4 měsíců.
- Další podmínky – například možnost práce z domova, konkurenční doložka, pracovní doba či benefity. Pokud o nich nebyla řeč při pohovoru, je vhodné je pečlivě prověřit před podpisem dokumentu.
„Každý, kdo podepisuje první pracovní smlouvu, by měl vědět, že tím stvrzuje nejen to, co s personalistou odkýval, ale i právně závazný text, který bude rozhodující v případě sporu,“ zdůrazňuje Anna Kevorkyan.
Tipy, jak se vyhnout chybám při nástupu do prvního zaměstnání
Podle zkušeností JenPráce.cz absolventi často podepisují smlouvu bez přečtení, spoléhají na ústní sliby nebo neověřují, zda dokument odpovídá tomu, co bylo dohodnuto. Portál proto doporučuje, aby si uchazeči smlouvu vyžádali e‑mailem předem, konzultovali ji s odborníkem (například advokátem nebo zkušeným kolegou) a zkontrolovali klíčové detaily – délku zkušební doby, míru mobility či případnou konkurenční doložku.
„Zejména mladí uchazeči mají tendenci vnímat pracovní smlouvu jako formalitu. Ve skutečnosti jde o klíčovou pojistku – a pečlivá příprava hned na začátku může v budoucnu ušetřit řadu problémů,“ říká Anna Kevorkyan.
Nábor absolventů – sezónnost, oblíbené role a benefity
Léto a začátek podzimu představují v Česku vrchol sezóny pro nábor absolventů – tehdy firmy otevírají mnoho pozic vhodných i pro nováčky bez praxe. Přibližně 35 % pracovních nabídek je podle inzerátů vhodných i pro absolventy bez praxe. Patří mezi ně například oblasti administrativy, call center, marketingu, projektové podpory, IT nebo účetnictví. Mezi nejčastěji oceňované benefity patří dovolená navíc, sick days, stravenky, zaměstnanecké slevy a možnost práce z domova či hybridního režimu. Především mladí uchazeči oceňují flexibilitu, podporu osobního rozvoje i smysluplný onboarding.
Závěrečné shrnutí
První pracovní smlouva představuje pro absolventy klíč k dalšímu profesnímu směřování. Vyplatí se věnovat pozornost detailům a přípravě před podpisem; nastavení podmínek hned na začátku může výrazně ovlivnit budoucí profesní vývoj.
