Horko pod kontrolou: kdy musí zaměstnavatel zpomalit a zařadit úlevy
Letní vlna veder přinesla na stavbách, ve skladech i v gastronomii hned několik hlášených kolapsů z přehřátí. Navzdory opakovaným varováním zůstává nejčastějším prohřeškem to, že firmy sice tuší riziko, ale povinné teplotní limity, bezpečnostní přestávky a pitný režim nehlídají systematicky. Portál JenPráce.cz proto připravil přehled, co zákon vyžaduje a na jakých místech podniky nejčastěji chybují.
Limity horka, pauzy a pitný režim – co říká zákon
Každý zaměstnavatel má základní povinnost zajistit, aby pracoviště bylo bezpečné a zdravotně nezávadné. To zahrnuje i kontrolu teploty, vlhkosti a celkového mikroklima. Zákoník práce a zejména nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, stanoví, že když horko přesáhne povolené limity, musí společnost přijmout technická či organizační opatření – od větrání a stínění až po pravidelné pauzy nebo zkrácení směny.
Limity se přitom liší podle typu práce a prostředí. Například při práci ve stoje, v teplém provozu nebo při fyzicky náročné činnosti je stanoven jiný limit než při administrativní práci v klimatizované kanceláři. Uvedené hodnoty níže jsou příklady – v praxi je nutné ověřit, do jaké kategorie práce zaměstnanec spadá.
Jakmile teplota na pracovišti překročí zákonné limity – 27 °C v kanceláři, 24 °C při středně těžké práci a 20 °C u fyzicky nejnáročnějších úkolů – musí zaměstnavatel zasáhnout. Nejprve se volí technické kroky, jako je klimatizace, stínění nebo intenzivnější větrání. Když ani ty nestačí, nastupuje režim střídání práce a povinných bezpečnostních přestávek; ty se započítávají do pracovní doby a při déletrvajícím překročení limitů se směna zkracuje.
Současně vzniká nárok na ochranný nápoj. Ten podrobněji opět specifikuje nařízení č. 361/2007 Sb. To požaduje, aby zaměstnavatel doplnil nápoji alespoň 70 % tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. „Letos už jsme viděli vysokou pokutu za to, že zaměstnavatel nenabídnul dělníkům nápoje, ačkoli při betonování ve 34 °C ztráceli přes dva litry potu,“ upozorňuje Anna Kevorkyan, CEO JenPráce.cz.
Příklad z praxe a pět chyb, které inspekce trestá
Jedna ze stavebních firem, které jsou klienty portálu Jenpráce, čelila na přelomu června a července trojici tropických dnů. Po dopoledním měření výsledné teploty 32 °C posunula betonáže na 5:30, každých 45 minut zařadila desetiminutové pauzy ve stíněném kontejneru a dělníkům rozdala iontové nápoje. Výsledek? Práce pokračovala bez úpalu a v rámci možností i bez problémů.
Ne vždy ale firmy reagují správně. Nejčastější přešlapy (a jak se jim vyhnout):
- Teploměr jen „od oka“ – limity by měly vycházet z kalibrovaného měření na stejných místech pracoviště.
- Voda daleko od pracoviště – ochranné nápoje mají být dostupné přímo na stavbě či lince.
- Chybějící evidence přestávek – bez záznamu společnost neprokáže, že režim dodržela.
- Neproškolení zaměstnanci – lidé nepoznají první příznaky přehřátí.
- Směna zůstává v plné délce – zaměstnanci dál pracují, ačkoli vysoké teploty po několik hodin nepřetržitě přesahují povolený limit.
Doporučení závěrem
Nastavte digitální měření teploty, naplánujte „horké“ krizové scénáře před sezónou a zkontrolujte, zda pitný režim odpovídá tabulkovým 70 % ztráty tekutin. Předejdete tak nejen pokutám, ale především zdravotním komplikacím svých zaměstnanců.
A rada pro zaměstnance? Zeptejte se, jak je vaše práce klasifikovaná z hlediska tepelné zátěže. Pokud máte pochybnosti, že zaměstnavatel podmínky nedodržuje, můžete se obrátit na oblastní inspektorát práce.
