Dozvíte se, co to je přesčas, jaký je rozdíl mezi dobrovolným a povinným přesčasem. Proč jít na dobrovolný přesčas o státním svátku? Vysvětlíme si, jak se přesčasy proplácí a kdy si můžete vzít náhradní volno. Jaké důsledky mohou být, když na přesčas nepřijdete, protože se vám to nehodí.
Co to je přesčas
Zákoník práce přesčasy definuje jako práci, kterou koná zaměstnanec na příkaz zaměstnavatele (nebo s jeho souhlasem) nad rámec stanovené týdenní pracovní doby, práce přesčas je konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Nařízení přesčasu zaměstnavatelem má svá pravidla, zaměstnavatel tak může učinit jen výjimečně, přesčas nesmí být plánovaný, musí se jednat o vážné provozní důvody.
Zaměstnavatel může vyhlásit dobrovolný přesčas nebo nařídit přesčas povinný. Přesčasy v práci jsou časté v době sezónních prací, nutných oprav, dovolených, nemocí a podobně. Tato pravidla platí pro všechny zaměstnance, běžné jsou i přesčasy ve výpovědní lhůtě či zkušební době.
Povinný přesčas
Povinný přesčas vám zaměstnavatel může nařídit. Pojďme si shrnout ty nejdůležitější informace k povinnému přesčasu:
- Nařízení přesčasu o víkendu je možné, váš zaměstnavatel na to má právo, pokud ho k tomu vedou vážné provozní důvody. Povinné přesčasy o víkendu jsou časté na konci měsíce, kdy se dělají inventury nebo účetní závěrky.
- Povinný přesčas může zaměstnavatel nařídit i na dobu, kterou máte jako odpočinek mezi směnami.
- Váš zaměstnavatel nesmí práci přesčas plánovat, může se stát, že hodinu před koncem směny vám nařídí, abyste zůstali v práci o 2 hodiny déle, nařídí vám přesčas.
- Povinné přesčasy, lidově nazývané nucené přesčasy, mají své limity. Maximální počet přesčasů, respektive přesčasů za rok, určuje zákoník práce, který nedovoluje nařídit jednomu zaměstnanci více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
Dobrovolný přesčas
Dobrovolný přesčas můžete chápat jako možnost přivydělat si v rámci svého volna. I když se jedná o přesčas dobrovolný, i zde celkový rozsah práce nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně za stanovené vyrovnávací období.
Vyrovnávací období je období, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit 8 hodin týdně, může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Pokud ve vaší společnosti působí odborová organizace, může se toto období zvýšit na 52 týdnů po sobě jdoucích.
Proplácení přesčasů
Za odpracovaný přesčas obdržíte mzdu a příplatek, který by měl být minimálně 25 % průměrného výdělku. Výpočet přesčasu je tedy velmi jednoduchý, ke své hodinové mzdě si připočítejte 25 % průměrného výdělku.
Pokud se se zaměstnavatelem domluvíte, můžete místo příplatku čerpat náhradní volno. Náhradní volno si musíte vybrat do tří měsíců, jinak nárok na něj zaniká, a zaměstnavatel vám zaplatí příplatek za přesčas.
Zkontrolujte si svou pracovní smlouvu, u vedoucích nebo specializovaných pozic se mzda sjednává s přihlédnutím k případné práci přesčas. Jinými slovy, v pracovní smlouvě máte uvedeno, kolik přesčasových hodin si u vás firma “předplatila”, a na které se nevztahuje příplatek za práci přesčas. Například, pokud máte v pracovní smlouvě uvedeno, že neplacené přesčasy jsou v rozsahu 150 přesčasových hodin, pak až 151. přesčasová hodina bude zaplacená s příplatkem.
Příplatky se sčítají! Placení přesčasů si vždy zkontrolujte na své výplatní pásce. Pokud tedy máte přesčas o víkendu, dostanete 25 % za přesčas a 10 % za práci o víkendu. Pokud část směny zasahuje do noci, je zde pro vás dalších 10 % příplatek za hodiny, které jste odpracovali v noci. Když vaše firma vyhlásí dobrovolný přesčas na státní svátek, dostanete 25 % za přesčas, 100 % za práci o státním svátku. A to už se do práce jde s větší motivací!
Pokud máte neproplacené přesčasy, dojděte si na vaše personální oddělení. Nejprve je nutné ověřit, zda se jedná o nařízené přesčasy nebo zda byly přesčasové hodiny schválené vaším vedoucím. Pokud jste zůstali v práci déle, abyste dělali svou práci, nejedná se o přesčas.
Pracovali jste na schválených přesčasech, které nebyly řádně proplaceny? Jedná se o neproplacené přesčasy, se kterými se můžete obrátit na Inspektorát práce, případně je vymáhat soudní cestou.
Už víme, jak se platí přesčasy, a podíváme se na to, kdy příplatek za přesčas nedostanete.
Co přesčas není
Pokud jste nestihli zpracovat svou běžnou agendu a zůstali jste v práci déle, aniž by vám to zaměstnavatel nařídil či schválil jako práci přesčas, nejedná se o placený přesčas. Proto nemůžete očekávat ani příplatek za práci přesčas.
Komu přesčas nařídit nemohou
Zákoník práce chrání určité skupiny, kterým zaměstnavatel práci přesčas nařídit nesmí. Jsou to těhotné zaměstnankyně a mladiství, se kterými se zaměstnavatel nesmí domluvit ani na dobrovolném přesčase. Pokud pečujete o dítě mladší 1 roku, nesmí vám být přesčas nařízen, ale můžete se se svým zaměstnavatel domluvit (musíte s přesčasem souhlasit).
Přesčasy v těhotenství a u mladistvých jsou zakázané, pokud se s tímto potkáte, ihned informujte Oblastní inspektorát práce. Zde je podmínkou, že váš zaměstnavatel ví o tom, že jste těhotná.
Práce přesčas u kratších úvazků
Přesčasy u zkráceného úvazku mají v zákoně stanové jiné podmínky, než ty, které platí pro plný úvazek. Pokud pracujete na kratší pracovní úvazek, je pro vás přesčas počítaný, až když odpracujete stanovenou týdenní pracovní dobu. Ve vašem případě přesčasy zákoník práce zakazuje nařídit, zaměstnavatel se s vámi musí domluvit.
Příklad: pracujete na zkrácený úvazek 30 hodin týdně. Přesčasový příplatek dostanete, až když odpracujete “plný” úvazek, to jest 40 hodin. Stejně jako u kolegů pracujících na “plný” úvazek dostanete příplatek až po odpracování 41 hodin v daném týdnu.
Co když na přesčas nepřijdu
Účast na povinném přesčasu odmítnout nemůžete. Výjimkou jsou takzvané překážky na straně zaměstnance, o kterých jsme vám vše řekli v článku Kdy vás musí z práce omluvit, a kdy i zaplatit? Pokud jdete k lékaři, na pohřeb, musí vás zaměstnavatel z povinného přesčasu omluvit. Stejně jako u omluvení standardní směny, bude vyžadovat potvrzení.
Nepřítomnost na přesčasové směně může být vaším zaměstnavatelem považována za neomluvenou absenci a může pro vás mít pracovně-právní důsledky.
Publikováno 16. září 2022
To nejzajímavější vám zašleme
Coweo Technologies s.r.o, jakožto provozovatel portálu JenPráce.cz, bude jako správce
uchovávat vámi uvedený e-mail, na který vám budeme zasílat zajímavosti a tipy ze světa
práce. Přihlášením k odběru souhlasíte se Zpracováním
osobních údajů a Obchodními
podmínkami pro uživatele aplikace JenPráce.cz.
Zaregistrováním se k odběru zajímavosti a tipů ze světa práce na e-mail udělujete správci své osobní
údaje za účelem zasílání informací. V souvislosti se zpracováním vašich osobních údajů máte příslušná
práva: (i) na přístup k osobním údajům, (ii) na opravu či doplnění nepřesných nebo nepravdivých osobních
údajů, (iii) na výmaz osobních údajů, nejsou-li již osobní údaje potřebné pro účely, pro které byly
shromážděny či jinak zpracovány, anebo zjistíte-li, že byly zpracovávány protiprávně, (iv) na omezení
zpracování osobních údajů ve zvláštních případech (v) na přenositelnost údajů a (vi) vznést námitku, po
níž zpracování vašich osobních údajů bude ukončeno, neprokáže-li se, že existují závažné oprávněné
důvody pro zpracování, jež převažují nad vašimi zájmy nebo právy a svobodami zejména, je-li důvodem
případné vymáhání právních nároků a (vii) obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Další informace o zpracování údajů společností Coweo Technologies s.r.o., se sídlem Škrétova 490/12,
Vinohrady, 120 00 Praha 2, IČ 05157552 poskytuje pověřenec pro ochranu osobních údajů
poverenec@everyregard.one, informace jsou k dispozici na
Zásady ochrany osobních údajů.
