Sledování zaměstnanců. Jaká hrozí zaměstnavatelům pokuta?

Sledování obecně, ať už automobilů, notebooků, mobilních telefonů nebo přímo osob může přinést společnosti nemalé finanční úspory a odhalit nepoctivé nebo dokonce protiprávní jednání zaměstnanců, ale na druhou stranu je třeba brát v potaz i etickou rovinu monitorování, která narušuje vzájemnou důvěru, tudíž i přátelský kolektiv a efektivní práci. Na co tedy mají zaměstnatelé právo a jaká jim hrozí pokuta?

Kamerové systémy

Kvůli rozmáhajícímu se trendu zneužívání kamer na pracovišti, se rozhodlo ministerstvo práce a sociálních věcí zakročit. Inspekční kontroloři dostanou pravomoc trestat případy, v kterých umísťování kamer nesouvisí s ochranou majetku či zaměstnanců, ale se sledováním zaměstnanců. Toto porušení zákona bude moci inspekce pokutovat až miliónem korun. 

Při užití kamerových systémů se záznamem má v současné době podle zákona o ochraně osobních údajů pravomoc udělovat tresty pouze Úřad na ochranu osobních údajů. Sankce mohou vystoupat až na pět miliónů korun.

Využití kamer na pracovišti jistě každému zaměstnanci narušuje jeho soukromí, ale pokud je zaměstnavatel umístí ze závažného důvodu, který spočívá ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, nedá se proti tomu nic namítat. Role kamer na operačním sále či v tiskárně cenin jsou všem zcela jasné, ale kamery v šatnách, ve sprchách nebo na toaletě jsou zcela nepřípustné a na těchto místech nemají co dělat.

Pokud budou kamery instalovány na pracoviště, zaměstnanci na to musí být upozorněni. A jestliže jde navíc o kamery se záznamem, zaměstnavatel musí informovat Úřad na ochranu osobních údajů a zaměstnance o rozsahu a účelu pořizování záznamu, o skutečnosti, zda budou záznamy archivovány a na jakou dobu, kdo má k těmto záznamům přístup, za jakých podmínek mohou být obrazové (zvukové) záznamy znovu použity, jak jsou zabezpečeny záznamy před zneužitím, za jak dlouho budou skartovány apod.

Odposlouchání telefonů a sledování e-mailů

Telefonní hovory i korespondence z pracoviště spadají do oblasti soukromého života. Podle zákona zaměstnavatel nemůže bez výslovné zákonné opory poručovat důvěrnost informací přenášených telefonem nebo e-mailem. Spolu s obsahem jsou chráněny i údaje o volaných číslech, datu a čase hovoru a době jeho trvání. Ve většině případů se ale jedná o přístroje, které vlastní zaměstnavatel, tudíž je oprávněný podniknout přiměřené opatření k ochraně svého vlastnického či jiného práva. Nelze tedy zaměstnavateli bránit, aby monitoroval příchozí a odchozí poštu.

Pokud by zaměstnavatel chtěl použít pro přístup k informacím nebo ke sledování činnosti zaměstnavatele tzv. špehovací software (spyware), webové štěnice (web bugs) skryté identifikátory a jiné podobné nástroje, které mohou pronikat do zařízení uživatele bez jeho vědomí, měl by o nich informovat své zaměstnance

Publikováno: 29. 5. 2015

Komentáře ke článku

Chcete mít aktuální nabídky práce a brigád ve vaši lokalitě jako první? Vložte váš email:

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním
osobních údajů dle obchodních podmínek.

×